Jak se finská univerzita stará o zahraniční studenty?

Většina lidí si myslí, že k studování za hranicemi člověk potřebuje spoustu odvahy. Určite je to pravda, ale člověk není vhozen do rozbouřené vody bez záchranné vesty. Zvláště o zahraniční studenty je totiž dobře postaráno.

 Tak, jako asi každý student, který poprvé vycestuje studovat za hranice, jsem měla plno otázek. Ještě před odjezdem se mi honilo hlavou – Jaké to bude? Zvládnu to vůbec? Jak budu vědět, co mám dělat? Kde zjistím to a to? Co když se něco stane? – a mnoho dalších věcí. První odpovědi začaly přicházet už před mým odjezdem do Finska.

Nejprve mne překvapila rychlá a účinná komunikace se zahraničním oddělením a i s ostatními pracovníky hostitelské univerzity. Jejich vstřícnost a ochota rychle vyřešila veškeré problémy, které diky všelijakému papírování vznikly jedna dvě. Ať už špatně vyplněný název studia, nedorozumění v termínech nebo otázky týkající se předmětů, které jsem chtěla studovat nezávisle na vybraném programu.

Odpovědi přicházely většinou ještě ten samý den a přestože nebyly vždy kladné a potěšující, celé vyznění emailu bylo velmi přátelské. Až jsem začala přemýšlet nad tím, kde je skryta chyba, kde je to pověstné ALE, které přichází ve chvílích spokojenosti. K mému překvapení jsem žádné ALE nenašla a ani doposud se neobjevilo.

 Dobré spojení se zahraničním oddělením, ale není vše. Ještě před odjezdem do Finska jsem od univerzity dostala studijní plán, brožuru pro zahraniční studenty, průvodce po městě s mapou a základní informace o Finsku. Balík obsahoval i dopis od mé „kummi“, která mě následně kontaktovala i přes email. Je jí dívka, studentka na univerzitě, která mi v prvních dnech pomáhala zařizovat, co bylo potřeba (otevření účtu v bance, zakoupení finské SIM karty…). Také byla oním člověkem, který mě v den příjezdu vyzvedl na nádraží, předal klíče od bytu a odvezl mě tam.

Následoval „orientační týden“, kdy mi bylo vše vysvětleno, zopakováno a předáno v tištěné podobě a ještě jsem byla ujištěna, že se kdykoliv mohu přijít zeptat, pokud jsem něco nepochopila. To, že se na kohokoliv kdykoliv můžete obrátit z dotazem či problémem sice zní jako klišé, ale zde je to holý fakt. Je celkem běžné jít s přednášejícím na kafe a vše v klidu prodiskutovat. Samozřejmě, že se vše řídí i jejich vytížeností a přímý kontakt je téměř nemožný se zahraničními lektory, kteří jednoduše nejsou přítomni.

 Zahraniční student je tedy celou dobu svého pobytu na univerzitě ve spojení s někým, kdo mu pomůže a poradí a nemusí se bát špatného zacházení. Samozřejmě, že se najdou i výjimky a každá univerzita funguje na jiném principu. Způsobem výše popsaným se se studenty zachází na Univerzitě v Oulu.