ISC – paralelní život mezi zahraničními studenty

Vysoká škola se může kromě studnice moudrosti stát také pokladnicí zážitků. Přitom lidé, se kterými je lze na akademické půdě naší republiky zažívat, stále více pocházejí z nejvzdálenějších koutů světa. Mezi dočasnými návštěvníky z Polska, Španělska nebo Ameriky přibývají v českých učebnách čím dál více i Japonci nebo Korejci. O tom, kdo se o ně po příjezdu do naší vlasti stará, a jakým způsobem se začleňují mezi české studenty, jsme si popovídaly s Lindou Hanouskovou (21), prezidentkou International Student Club MU Brno, o.s.

Už pátým měsícem vedeš klub, který se věnuje zahraničním studentům. Jak bys popsala jeho činnost?

Jsme mezinárodní studentský klub Masarykovy univerzity, který se snaží zajistit zahraničním studentům různé aktivity, aby se mohli integrovat ve zdejším prostředí. Snažíme se jim jejich pobyt v Česku co nejvíc usnadnit, protože česky neumí a anglicky se ne všude domluví. Nabízíme jim naše tutory, jakési průvodce po studiu v Česku, kteří jim pomáhají s praktickými věcmi, a také aktivity, kde mají možnost seznámit se mezi sebou a vyplnit svůj volný čas.

Jak takové aktivity vypadají?

Pořádáme různé výlety po Brně a do okolí. Bereme je i do Zoo nebo galeriíí, aby okusili něco ze zdejší kultury. Máme večery s deskovými hrami a tak zvané „cinema evenings“, kde jim pouštíme české filmy. Nejoblíbenější bývají středy: na programu jsou „country-presentation“, při nichž mají skupinky studentů krátkou prezentaci, kterou se snaží podat zajímavě a poutavě. Časté jsou i ochutnávky typických národních jídel. Každý semestr začíná prezentací o Česku a Slovensku, kde jim nabízíme například chleba se solí, utopence a další československé speciality, které jsou pro ně docela exotické. I když se národnosti opakují, každý semestr je to úplně jiné. Třeba Španělé, kterých je tady hodně, to mívají ve velkém stylu.

Takže se tam může přijít podívat kdokoliv?

To ano, ale musí zaplatit symbolické vstupné. Pro členy klubu je to zdarma.

A kolik těch členů vlastně je?

Čechů je nás tu asi sto padesát, těch zahraničních jednou tolik. Každý semestr jich přijíždí víc a víc. Minulý semestr tu bylo přes tři sta zahraničních studentů, zhruba sto jich tu zůstalo i na další semestr, přijeli někteří noví. Jaro bývá většinou slabší.

Není sto padesát Čechů na dvojnásobný počet cizinců málo?

Není. Teď na jaře dokonce na některé dobrovolníky žádní zahraniční studenti nezbyli. Ono někteří tutoři, jak průvodcům říkáme, mají na starosti dva zahraniční studenty, někteří třeba i čtyři.

Jak často se tedy tutoři se svými svěřenci vídají?

Onen tutoring probíhá asi následovně: jakmile dostaneme od univerzity seznam studentů, kteří přijedou, jejich tutoři je zkontaktují. Po příjezdu je dovedou na kolej, pomůžou jim zapsat se a ubytovat, vyřídit pojištění nebo kartu na městskou hromadnou dopravu. To je jejich hlavní práce, pokud se sblíží a spřátelí, záleží na nich, zda se budou sházet i častěji.

Předpokládám, že se vídají minimálně na tématických večírcích, které na středeční country presentations navazují…

To ano, tam bývá vždycky plno a paří se až do rána. „Erasmáci“ se to opravdu nestydí rozjet naplno:-).Téma má každá párty, a to většinou znamená, že je při kubánské noci levnější třeba Cuba Libre:-). Party s převleky bývají jednou za čtrnáct dní, měli jsme třeba osmdesátá léta, rockovou party, party s balónky… teď je například party, kam mají studenti přijít oblečení jako opačné pohlaví. Členové našeho klubu mají vstup zdarma, ostatní se však můžou také přijít podívat, jen musí obětovat dvacet nebo třicet korun na vstupné do klubu.

Odkud na to všechno berete peníze?

Centrum zahraničních studií Masarykovy univerzity nám platí pronájem místnosti, kterou máme na Lékařské fakultě. A pak čerpáme z poplatků od členů – pro zahraniční studenty je to pět set korun, pro české stovka. Z toho potom můžeme zahraniční studenty sponzorovat a snažit se jim námi organizované výlety nabízet co nejlevněji.

**Musí členové klubu splňovat nějaké požadavky, například co se týče znalosti cizího jazyka? **

Žádní vstupní test se tu nepíše:-). Každý zájemce vyplní vstupní formulář, kde zaškrtne jazyky, které ovládá, a tak i ti, co neumí anglicky, mohou dostat studenta z německy, italsky nebo třeba francouzsky mluvící země.

Bývá snadné se dorozumět?

Většinou ano, ale stane se, že začátky jsou těžké. Někteří studenti anglicky moc dobře nemluví – ale všichni „erasmáci“ si vždycky mezi sebou angličtinu, díky neustálé nutnosti komunikovat, zlepší, bývá to hodně poznat.

**Jak ses vlastně k tak zodpovědné funkci dostala? **

Nu, to byla zajímavá cesta. Nejsem tu zas tak dlouho, bude to teprve rok. Skrze pořádání výletů jsem se začala víc zajímat o jádro klubu, kandidovala jsem ve volbách a byla zvolena.

Kolik Ti to ukrájí z Tvého volného času?

To raději ani nepočítám!:-) Ale nestyděla bych se to přirovnat k práci na plný úvazek.

Nejsou chvilky, kdy bys toho litovala?

Určitě ne. „Íescéčko“ je vlastně takový druhý život – člověk musí být pořád na telefonu a pořád něco řešit, ale jsou to nenahraditelné zkušenosti do života – člověk potká spoustu lidí odsud i ze zahraničí a má možnost komunikovat v cizím jazyce, což není nikde jinde tak lehce dosažitelné.

//Co je to ISC Brno?

International Student Club Brno (ISC Brno) je občanské sdružení, které dobrovolně pomáhá zahraničním studentům s pobytem v České republice a připravuje pro ně program. Klub tvoří čeští studenti, kteří dělají svým kolegům z dálek průvodce, organizují pro ně výlety nebo pomáhají s chodem klubu. Klub, kterému prezidentuje Linda Hanousková, byl zřízen Centrem zahraničních studií Masarykovy univerzity v létě 2003. Od srpna 2004 je ISC Brno členem celoevropské sítě mezinárodních studentských klubů Erasmus Student Network, který soustřeďuje podobné kluby ve všech studentských městech (jen v Brně fungují takové kluby celkem tři – při MU, VUT i MZLU) po celé Evropě.

Stránky klubu si můžete prohlédnout na isc.muni.cz //