Holka se sekyrkou: o skautkách na vysokých školách

Náš speciál o tom, jak tráví svůj volný čas jinak učesaní studenti univerzit, nemohl obejít skauty. Ač se to možná nezdá, na vysokých školách je jich dost. Jak říká Lenka Juřenová, studentka Masarykovy univerzity, skautem se totiž člověk stává na celý život. Své spolužáky, ale i přednášející si proto pozorně prohlédněte – možná to na nich bude i vidět.

„Někteří si myslí, že jenom pijeme,“ odpovídá Lenka na otázku, co o skautech míní lidé nebo ostatní studenti. Ono, když někdo často jezdí na tábory, je mu tam dobře a vrátí se z něho se zlomenou rukou, jak se to tak stává, mohlo by se to zdát podezřelé. Skutečnost je ale asi trochu jiná. Skauti mimo veselého uvazování uzlů a zapalování ohníčků bez sirek, které posilují jejich vlastní osobnost, dělají i mnoho pro společnost. Mezi veřejností je známá především Tříkrálová sbírka, Lenka vzpomíná na další. „I tento rok možná půjdu na Kapku – je to každoroční akce, kdy skauti myjí na benzínkách okna aut za příspěvek pro vybavení nemocnic k léčení lidí nemocných leukémií.“

Chcete o skautech vědět víc? Čtěte ZDE

Být skautem při studiu je trošičku náročnější, protože člověk nemá tolik času a hlavně není v kontaktu se svým domovským oddílem. Skauting však učí především to, jak se má člověk chovat celý život. Odtud třeba pověstné heslo aspoň jeden dobrý skutek denně. Lenka tvrdí, že se naučila nejenom přežít v přírodě, ale jako vedoucí i mnohé o vedení větší skupiny lidí, o psychologii, motivaci, improvizaci – co je beze sporu víc než cenné ve škole nebo v práci. „Abych nezapomněla, i díky skautingu jsem si vyzkoušela prát se sama se sebou. Není jednoduché ráno na táboře první vstávat a večer jít poslední spát,“ dodává.

Zajímavosti, které neskauti třeba neznají: všichni skauti si tykají (což je půvabné, když má někdo 19 a druhý 72), český skauting je sice dost propojený s katolickou církví, některé schůzky se začínají modlitbou, ale existují i evangelické oddíly, nebo oddíly bez vyznání a během dne v uniformě by měli všichni skauti všude chodit ve svém kroji. Ne všichni to ale dodržují úplně striktně, jak říká Lenka, „když jsem přišla na univerzitu a den v kroji byl na podzim, nechtělo se mi v kroji razit v cizím prostředí, ale příští rok ho už určité nevynechám.“

Ještě na konec, kdo by to nevěděl, pověstná tři orlí pera: 24 hodin nejíst, 24 hodin nemluvit a 24 hodin nebýt nikým viděn. Tak co, nemáte chuť si skauting vyzkoušet i vy?