Fulbrightovo stipendium – cesta k vědě poamericku

Fulbrightova komise je nezisková organizace, která poskytuje talentovaným českým studentům a absolventům vysokých škol s alespoň bakalářským titulem možnost vycestovat na studijní nebo výzkumný pobyt. Ročně přiděluje za finanční podpory od americké vlády přibližně 4,5 tisíc nových grantů. Stipendium se uděluje na jeden školní rok a pokrývá školné až do výše 18 tisíc dolarů. K tomu hradí i životní náklady, zdravotní pojištění a zpáteční letenku. Jedná se o program, který se uděluje napříč studijními obory a je přístupný lidem z celého světa. Češi se mohou zapojovat od roku 1991, přičemž do roku 2008 získalo stipendium už 550 českých studentů.

Kolik objevů už pomohlo toto stipendium nastartovat? Těžko říci. Kdyby se však 9. dubna 1905 nenarodil James William Fulbright, cesta za poznáním by nejspíš nebyla tak snadná pro spoustu dřívějších stipendistů, kterým výjezd pomohl načerpat inspiraci v novém studijním prostředí. A to si James Fulbright, vlivný americký právník a politik, uvědomoval. Proto v roce 1946 založil Fulbrightův stipendijní program, který v následujících letech vysílal perspektivní studenty na studijní pobyty financované z válečných reparací a splátek půjček Spojeným státům. Doteď se jej podle oficiálních stránek organizace zúčastnilo na 260 tisíc „fulbrighterů“, z toho téměř 100 tisíc ze Spojených států a 160 tisíc z ostatních zemí. Není proto divu, že v roce 1993 (shodou okolností dva roky před svou smrtí) dostal James Fulbright od prezidenta Clintona Prezidentskou medaili míru za zásluhy na poli vzdělávání a mezinárodního porozumění.

Jak se dostat do společnosti nositelů Nobelových cen, Pulitzerovy ceny, guvernérů a senátorů, velvyslanců a umělců, soudců, premiérů a hlav států, významných profesorů, tedy již absolvovaných fulbrighterů? Základním předpokladem je české občanství a trvalý pobyt na území ČR. Žadatelé musí mít k 1. září dokončený bakalářský program a výborné studijní nebo odborné výsledky. Je nutno dodat také výpisy bodového skóre z amerických vstupních testů – jazykové zkoušky TOEFL iBT, případně také testu studijních předpokladů GRE. Hlásit se mohou studenti a absolventi ve všech oborech s výjimkou klinické medicíny a manažerských oborů. Přednost mají uchazeči, kteří v USA ještě dlouhodobě nestudovali. Pokud splníte všechny tyto předpoklady, čeká vás pohovor, kde teprve můžete ukázat, co ve vás je, a jak můžete svým studijním pobytek obohatit sebe i své okolí.

Sečtěme si to. Brilantní znalost angličtiny, badatelské zkušenosti, obohacující pohled na věc – zdá se vám, že předpoklady k zisku stipendia jsou nesplnitelné? Nenechte se odradit. „Když dokážete najít kancelář Fulbrightovy nadace, tak už to stipendium získáte,“ poznamenal ironicky v rozhovoru pro ČT24 architekt Adam Gebrian, který strávil rok v Los Angeles na Southern Kalifornia Institute of Architecture. Je však na místě zdůraznit, že bez nápadu a zajímavého projektu komisi nezaujmete. „Můžete mít nejlepší prospěch, fantastická doporučení, ale pokud by to stipendium mělo přispět k tomu, že se sami zlepšíte a nikdo jiný z toho nic nemá, je to k ničemu,“ zdůrazňuje Gebrain. I přes skvělé ideje se však uchazeči nevyhnou vyplňování zdlouhavých formulářů a přihlášek, které jsou však nízkou daní za zkušenosti, které může pobyt v USA nabídnout. Pochopitelně každý pobyt v zahraničí člověku rozšíří obzory. Proč si ale jako cílovou destinaci vybrat právě USA? „Zásadní rozdíl mezi českou a americkou mentalitou je, že americké národní krédo je „risk je zisk“, a to české „kdo nic nedělá, nic nezkazí“,“ říká Gebrain, který během svého amerického pobytu vypracoval hned tři riskantní projekty pro Bombaj, Dubaj a São Paulo.

Další informace: oficiální stránky organizace přepis rozhovoru s Adamem Gebrainem

Foto: Stock.XCHNG