Evropský parlament mládeže: Příležitost vyzkoušet si politiku

Nebaví Vás poslouchat stále stejné řeči českých politiků? Říkáte si: „Už abych byl(a) na Grossově místě já,“ ale nevíte, kde začít? Právě Vám je určen Evropský parlament mládeže (EYP), sdružující přes 30 národních komisí z evropských zemí. „Tato organizace dává šanci mladým lidem podrobně se zabývat celosvětovými problémy. Můžete cestovat a poznat lidi z různých koutů Evropy,“ říká student brněnského Gymnázia Řečkovice Filip Ondra. „Ale jde především o zábavu a získávání nových zkušeností“, dodává s úsměvem.

Co to je EYP?

Evropský parlament mládeže funguje od roku 1987. Sídlí v Berlíně a lze jej označit za studentskou kopii oficiálního Evropského parlamentu. Jeho prostřednictvím si mohou mladí lidé vyzkoušet práci europoslanců. Učí se prezentovat svoje názory a spolupracovat v rámci komisí při utváření rezolucí. EYP zaštiťuje práci jednotlivých národních parlamentů, z jejichž řad vycházejí delegáti pro vrcholné zasedání parlamentu. Český mládežnický parlament funguje od roku 1999 a na každoročních zasedáních porota vybírá osm vyvolených, kteří mohou okusit atmosféru vrcholného setkání v některé z evropských zemí. „Na výběrové konferenci v Liberci v roce 2004 se naše škola umístila na třetím místě, což nám nezaručovalo účast na mezinárodním zasedání,“ říká osmnáctiletý Filip. Díky svým schopnostem a troše potřebného štěstí doplnil vítěznou šestici z pražského Gymnázia Na Vítězné pláni. Osmičlenná delegace tak mohla na počátku letošního dubna navštívit norské městečko Stavanger, dějiště 48. zasedání Evropského parlamentu mládeže.

Jak probíhá zasedání parlamentu?

Desetidenní program celé akce je rozdělen do několika částí. Na začátku jednotliví delegáti utvoří 12 až 20členné komise. Má to jeden háček. V komisi se nesmí sejít dva studenti stejné národnosti, aby nemohli komunikovat v mateřském jazyce, a byli tak nuceni spolupracovat „napříč Evropou.“ Začátky proto nejsou jednoduché. „Když nás dali dohromady, nevěděl jsem, co mám čekat. Dívali jsme se na sebe vytřeštěnými pohledy a báli se, jestli se vůbec seznámíme,“ směje se Filip. Organizátoři počítají s počáteční nervozitou účastníků, a proto první dny patří tzv. teambuildingu (utváření týmu). Členové komise se věnují hrám, které slouží k seznámení, efektivní spolupráci v rámci kolektivu a v neposlední řadě k zábavě.

Následující dny se nesou ve znamení práce komise, tzv. committee work. Studenti se zabývají předem vybraným problémem (např. Turecko a EU nebo zavedení DNA registrů), na který se v minulých týdnech doma připravovali. Výsledkem několikadenního úsilí a debat je rezoluce. Ta se skládá ze dvou částí: Informative clauses a Operative clauses. V prvním oddíle popisuje stávající situaci nebo problém, ve druhém členové komise navrhují jeho řešení. Rezoluce jsou prezentovány na vrcholném aktu desetidenního pobytu – Valném shromáždění (General Assembly – GA). Ve Stavangeru se jej účastnilo šestnáct komisí, dohromady 250 delegátů. „GA mi dokázalo, že práce poslance není vůbec jednoduchá. Po bohatém večerním programu a nedostatku spánku bylo obtížné udržet celý den pozornost,“ tvrdí Filip. O každé rezoluci se po důkladné diskusi hlasovalo. Návrhy poputují k nahlédnutí poslancům do europarlamentu.

Ve Stavangeru se nevytvářely pouze rezoluce

Celý pobyt doprovázelo mnoho kulturních akcí a výletů. Mezi nejlepší události se již tradičně zařadily EuroVillage a EuroConcert. Na EuroVillage národní delegace představovaly svou zemi. V českém stánku nechyběly české buchty, tlačenka nebo moravské uzené. V rámci EuroConcertu si každá delegace připravila svou skladbu. „Vybrali jsme si písničku První signální od Chinaski. Naučili jsme celý sál jednoduchý popěvek a sklidili jsme velký potlesk, “ vzpomíná Filip, který hrál na kytaru.

Na závěr akce bylo jasné, že po nádherně strávených dnech musí následovat loučení. To se neobešlo bez slz, ale noví přátelé se domluvili na dalších setkáních a splnili tak nejdůležitější poslání Evropského parlamentu. „Politika v celém zasedání nehrála hlavní roli. Nejcennější zážitkem pro mě bylo poznání nových kamarádů. Přestože každý z nás přijel odjinud, dokázali jsme společně řešit problémy a zároveň jsme si užili spoustu legrace,“ shrnul Filip Ondra.

Jak se dostat do EYP?

V tomto případě platí přísloví: „Bez práce nejsou koláče.“ Pokud tak neučinila vaše střední škola a nezaregistrovala se v českém Evropském parlamentu mládeže, převezměte iniciativu. Ze šesti studentů utvořte školní tým a přihlaste se na České fórum (zasedání českého evropského parlamentu mládeže). Později můžete zkusit štěstí na Národní výběrové konferenci, v níž se ale neobejdete bez dobré znalosti angličtiny. Vítězná škola a dva nejlepší studenti z ostatních družstev mají právo na účast na mezinárodním zasedání Evropského parlamentu. Příští vrcholné setkání se uskuteční na podzim v italském Miláně, na jaře se studenti sejdou v Paříži. (více informací na www.eyp.cz a www.eyp.org).