Evropský parlament mládeže jako můstek do reálné politiky

11. 3. 2009 | Stojí za přečtení

EPM, neboli Evropský parlament mládeže v ČR, je ve skutečnosti jen jedním z článků nevládní mezinárodní organizace European Youth Parliament (EYP). Ta vznikla roku 1987 ve Francii, ale před pěti lety se její sídlo přestěhovalo do Berlína, kde působí pod správou nadace Heinz-Schwarzkopf-Stiftung. Všechny aktivity a projekty EYP jsou zaštiťovány a finančně podporovány také Evropskou unií a Evropským parlamentem. V současné době sdružuje EYP více než tři desítky evropských států, včetně těch, které nenáleží k EU.

Prostor pro vyjádření názorů „Posláním Evropského parlamentu mládeže je organizovat zasedání pro středoškolské studenty. Na nich mají mladí lidé možnost vyjádřit se k evropským i celosvětovým problémům a tématům a navrhnout nástin jejich řešení. Ale i když jsou procedurálně tato zasedání věrnou kopií práce skutečného Evropského parlamentu, zůstává EPM nepolitickou organizací a nevytváří aktivní politiku,“ podotýká předseda EPM Lukáš Dolejší a dodává: „Dlouhodobě spolupracujeme s vrcholnými i regionálními politiky, kteří se našich zasedání pravidelně účastní a debatují se studenty. Mnohokrát jsou mile překvapeni názory našich delegátů a z našich akcí si vždy odnášejí skutečný pohled mladých na danou věc. Některé výstupy ze zasedání jsou dokonce prezentovány na úrovni vrcholné reálné politiky. Například před dvěma lety paní senátorka Alena Gajdůšková představila v Senátu rezoluci na téma reforma vysokého školství vytvořenou studenty na našem zasedání.“ K dnešnímu dni má EPM 57 členů. Jsou jimi studenti, kteří již absolvovali mezinárodní zasedání EYP, a dále též učitelé a lidé, kteří se o aktivity EPM zajímají. Jednou ročně pořádá EPM tzv. Národní výběrové konference, kde se sestavují vždy dvě pětičlenné delegace, které jsou posléze vyslány na mezinárodní studentské zasedání EYP. Tyto delegace tvoří zpravidla studenti středních a vysokých škol.

Podmínky k přijetí Zásadní podmínku, na niž se při výběru delegátů klade důraz, je jejich jazyková vybavenost. Důležitou roli však samozřejmě hrají i jejich vyjadřovací schopnosti, osobnostní charakteristiky a rozsah znalostí o vybraných společenských tématech. Podobné podmínky jsou totiž kladeny i na „skutečné“ politiky.

A jede se na zasedání… Na mezinárodním setkání jsou delegáti rozděleni do dvanácti až patnáctičlenných komisí, přičemž každá země v nich může být zastoupena pouze jednou. „Každá komise dostane své téma a studenti pak mají za úkol toto téma projednat a sestavit nástin řešení ve formě rezoluce. Všechny rezoluce jsou potom prezentovány a diskutovány s ostatními komisemi na Valném shromáždění. Nakonec se o rezolucích také hlasuje,“ popisuje průběh zasedání Lukáš Dolejší. Přijaté rezoluce se následně postupují do Bruselu.

Nejen práce, ale i zábava Mezinárodní zasedání EYP se konají třikrát do roka, pokaždé v jiné zemi, a jsou nepsaným vyvrcholením všech aktivit EYP. Trvají většinou deset dní a jejich náplň je téměř shodná s reálnými zasedáními Evropského parlamentu. Mimoto je pro všechny účastníky připraven i doprovodný program, který jen dovršuje integrační význam celého projektu (například tzv. Eurovillage, kde delegace z každé země prezentují typická jídla a nápoje své země, dále třeba Euroconcert, na němž hudebně nadaní delegáti ukazují, co umí, a mnohé další). Dvě ze tří zasedání jsou určena jen delegacím středních a vysokých škol, jedno, které se koná v létě, je pak vyhrazeno jednotlivcům, kteří se již některého mezinárodního sjezdu zúčastnili, ale mají zájem se i na nadále na aktivitách EYP podílet.

Účast na zasedání EYP se tak zdá být nejen velmi poučná, co se probíraných témat a politické praxe týká, ale najde se tu prostor i pro zábavu a poznávání nových lidí a kultur. To potvrzuje i Lukáš Dolejší: „Evropský parlament mládeže mi především ukázal, že existují mladí lidé, kteří se zajímají o dění kolem sebe, a kteří se o své myšlenky chtějí podělit s ostatními. Naučil jsem se vyjadřovat svůj názor, diskutovat v týmu a najít společné řešení ve formě kompromisu. Prezentovat tento kompromis před velkým množstvím lidí a navíc v cizím jazyce. Dnes už mi nedělá problém předstoupit s projevem před stovkou lidí – na rozdíl od mého prvního zasedání, kdy jsem si nervozitou málem ukousl jazyk,“ dodává s úsměvem. Není tedy pochyb o tom, že jakákoli účast na tomto projektu je dobrým benefitem nejen pro vaše následné studium, ale možná i budoucí povolání. „Členství v EPM určitě motivuje každého k většímu zájmu o evropské i celosvětové dění a zvyšuje zájem o samotnou politiku. Pokud se členové rozhodnou pro kariéru v reálné politice, členství v EPM je pro ně tou nejlepší přípravou. Totéž by vám řekl i můj estonský kamarád z EYP, který dnes sedí v estonském parlamentu,“ uzavírá předseda EPM.

Kde najdete více Pokud vás projekt Evropského parlamentu nadchl a chtěli byste se ho zúčastnit, podrobnější informace a kontakty najdete na stránkách Evropského parlamentu v České republice nebo přímo na webu European Youth Parliament. Nejbližší akcí, na kterou se můžete přihlásit, je České fórum, které se uskuteční letos na podzim.