Dvouoborové studium

19. 1. 2008 | Přijímací řízení

Jak probíhá? Dvouoborové studium existuje ve dvou podobách. Jednu prosazují samy školy tím, že uchazečům doporučí výběr druhého oboru, nebo vypisují některé obory pouze jako součást povinně dvouoborového studia (s těmito přístupy se můžete setkat například na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity či na Filozofické fakultě Karlovy univerzity). Druhou možností je, že se student sám rozhodne pro rozmanitější variantu a zkombinuje obory dle svého přání. Pokud si zvolíte tuto možnost, nespoléhejte se na to, že vám škola vyjde vstříc. Někde ano, ale jinde se najdou profesoři, kterým se to rozhodně líbit nebude. Rozdíl spočívá také v tom, že pokud je studium automaticky dvouoborové, musíte na bakalářském stupni získat 180 kreditů (podle evropského kreditového systému) za oba obory dohromady. Pokud si ale zvolíte dva samostatné obory, čeká vás 180 kreditů a sepsání bakalářské práce na každém z těchto oborů.

Co se dá kombinovat? Kombinovat se dají prakticky jakékoli obory. Některé však jen ve chvíli, kdy vyplňujete přihlášku. Je třeba předem vzít v úvahu jejich časovou náročnost a také celkovou šíři vědomostí, kterou v průběhu studia postupně získáte. Co si pod onou „šíří“ představit? Pokud byste si například naplánovali, že se stanete právníkem a současně odborníkem na jadernou fyziku (absurditu tohoto spojení nechme stranou), museli byste vstřebat obrovské množství znalostí z naprosto rozdílných oblastí. Tak velké, že to patrně není v silách průměrného jedince. Naproti tomu existují obory, které přímo vybízejí k tomu, aby k nim student přibral ještě něco jiného. Typickým příkladem je žurnalistika, mediální studia či marketingová komunikace a společenskovědní studijní programy.

Jak se to dá zvládat? Pokud se rozhodnete pro kombinaci podle vašich osobních představ, která není nikde přímo zapsaná jako studijní program, vyplatí se, když začnete nejdřív studovat jen jeden z oborů. Po prvním semestru, když se trochu rozkoukáte, se můžete přihlásit na druhý. Třeba zjistíte, že vás ten první vytíží natolik, že již nic dalšího nepotřebujete. Lucka K. studuje na FSS MU mezinárodní vztahy a žurnalistiku. O svém dvouoborovém studiu říká: „Fakulta nám vychází vstříc, co se týče rozvrhu. Nikdy se mi nestalo, že by se mi kryly povinné předměty. Naopak ti, co mají mezifakultní dvouoborové studium (tj. jeden obor na FSS a druhý třeba na FF), s tím mívají potíže. Prakticky to také znamená dvoje státnice, naštěstí ale jen jednu bakalářskou práci, protože oborové práce, které se dřív psaly na druhém oboru, byly nedávno zrušeny. Dvouoborové studium v mém případě znamená především rozšíření budoucího uplatnění.“

Jak je to s prací při dvouoborovém studiu? Rádi byste si při škole přivydělali a bojíte se, že to nebudete stíhat? Laďka, která je ve druhém ročníku na Fakultě sociálních věd a Filozofické fakultě Karlovy univerzity, říká: „Studium se zvládnout dá, pokud člověk nemá mnoho jiných dalších aktivit. Co se týče rozvrhu, obě fakulty mi vyšly vstříc, kdykoliv jsem potřebovala. Při studiu se dá stihnout i pracovat.“ To potvrzuje i Kuba, studující dva různé obory na Fakultě sociálních věd UK: „Stíhám dokonce několik zaměstnavatelů. Co se týče rozvrhu, škola mi vstříc nevyšla, ale to mi moc nevadí.“ Jinými slovy, někdy musíte při dvouoborovém studiu některé přednášky oželet, případně si studium i prodloužit. Než se však Laďčiným a Kubovým přístupem inspirujete, popřemýšlejte nad tím, co vše hodláte v průběhu studia dělat.