Do školy po letech: Připravte se na mnohé novinky

Studenti online
Nesmírně rychlý přechod do počítačové éry je pro současné studium na vysoké škole asi skutečně nejpříznačnější. Napsat e-mail je spolehlivější než se připomínat vyučujícím „ústně“, vyvěšovat aktuality na běžné nástěnky nebo spoléhat na rychlost klasické pošty. Obrovskou změnou ale je především samozřejmost, s jakou se předpokládá schopnost práce na počítači a přístup k internetu. Jediné médium tak dnes nahrazuje vše od papírových přihlášek (většina škol buď upřednostňuje, nebo dokonce umožňuje výhradně elektronické přihlášky ke studiu), testů (stále běžnější je vyplňovat závěrečné testy v počítačových učebnách) a prací (ťukání na psacím stroji tak můžete vyměnit za mnohem pohodlnější a flexibilnější programy) po studijní materiály a přednášky online (jak v písemné, tak ve zvukové podobě).
Mizí i doby, kdy se na zapsání ke zkoušce muselo chodit k nástěnkám nebo dveřím vyučujících. Na mnoha školách stačí už jen párkrát kliknout a přihlášení, odhlášení či kontrola volných míst proběhne za několik vteřin. Heslem nového způsobu studia je jednoduchost a efektivita. Snaha integrovat co nejvíce funkcí na co nejmenší prostor se projevuje i na fenoménu různých studentských průkazů. S jedinou kartou si tak můžete zajít na oběd do menzy, projet se městskou dopravou, otevřít si dveře učebny, půjčit si knihy v knihovně nebo zkopírovat studijní materiály. Tentýž průkaz vám pak umožní množství slev a výhod v celé řadě obchodů a institucí v Česku i v zahraničí.

Index? Co to je?
Přijít na zkoušku bez sešitku zvaného index bylo v předchozích desítkách let nemyslitelné. Knížka se známkami a podpisy byla zároveň jakýmsi průkazem vysokoškolského studenta opravňující k různým slevám a výhodám. I na tomto poli se ale situace mění: elektronizace neúprosně vytlačuje „papírové studium“ do propasti minulosti. Jedna po druhé zavádějí české univerzity systém, ve kterém jsou hodnocení zkoušek a zápočty zaznamenávány pomocí internetu. Například na Masarykově univerzitě jde o výhradní způsob, jak může být studium absolvováno. A to není zdaleka všechno.
Některé pojmy mizí, objevují se nové… Jedním z takových fenoménů současného studia jsou například kredity. Jednoduše řečeno, jedná se o body za jednotlivé úspěšné zkoušky a zápočty. Na konci studia se kredity sečtou a výsledný počet vám umožní přístup k závěrečným zkouškám. Novinkou může pro mnohé být také existence bakalářského titulu, který předchází vyššímu stupni vzdělání již téměř na všech vysokých školách. Dnešním studentům tak přibývá o jednu promoci, ale také závěrečnou práci a zkoušku navíc.

Can you speak?
České školství se samozřejmě snaží dohnat několik desítek let izolace a intenzivní spolupráce se zahraničními instituty a pracovišti dnes vypovídá o dobré pověsti školy. K tomu patří studijní výjezdy a stáže na partnerských univerzitách, mezinárodní konference, ale i automaticky vyžadovaná znalost alespoň jednoho cizího jazyka. Světovým komunikačním prostředkem je dnes angličtina, jakýkoli jazyk navíc je jen plus. Studenti se tedy nemohou divit, když jsou jim texty předkládány pouze v angličtině, nebo je po nich vyžadována povinná jazyková zkouška. Teprve člověk schopný pracovat na mezinárodní úrovni se může dnes zvát odborníkem.
V neposlední řadě mohou být uchazeči, kteří přicházejí k přijímacím zkouškám již delší čas po maturitě, trochu zmatení obrovským množstvím studijních oborů. Jak přibývá vědeckých poznatků, objevuje se potřeba stále větší specializace. Každým rokem je otevřena nová desítka oborů, především v humanitní oblasti, a orientovat se v jejich zaměření či odlišnosti od jiných je občas poněkud namáhavý výkon. V takovém případě mohou pomoci i naše stránky.

Foto: Miroslav Beláň