Čtyři ověřené techniky pro efektivní učení + dva typy navíc

Učení je věda a svou schopnost učit se můžete neustále vylepšovat. Třeba pomocí čtyř technik, z nichž jednu vymyslel dokonce držitel Nobelovy ceny.

Pomodoro technika

Čím náročnější úkol máte splnit, tím větší tendenci máte prokrastinovat. Práce se zdá nekonečná a to vás může připravit o motivaci i veškerou energii. Pomodoro technika spočívá v krátkodobé intenzivní práci na úkolu a následné pauze. Přesný postup je následující:

• Vyberte si jeden úkol, který plánujete udělat.
• Nastavte si časovač na 25 minut.
• Během této doby pracujte pouze na daném úkolu, dokud nevyprší čas.
• Udělejte si přestávku (obvykle 5 nebo 10 minut).
• Postup opakujte, dokud úkol nedokončíte.

Tato technika funguje, protože během kratšího časového úseku je snazší se stoprocentně soustředit, než kdybyste chtěli pracovat několik hodin v kuse.

Parkinsonovo pravidlo

Parkinsonovo pravidlo říká, že práce se roztahuje, aby vyplnila čas jí vymezený. To znamená, že můžete do určité míry ovlivnit, jak dlouho vám úkol zabere – tak, že zkrátíte časový úsek, který jste si na něj vyhradili.

Možná jste toto pravidlo zažili v praxi, když jste například pracovali na poslední chvíli na eseji a desetistránkovou práci jste zvládli napsat za pár hodin, protože vás tlačila uzávěrka. Přitom jindy by vám to zabralo klidně dvakrát tolik času.

Pokud si tedy například myslíte, že vám úkol zabere dvě hodiny, schválně vyzkoušejte, jestli ho stihnete za hodinu. I když vymezený časový úsek přetáhnete i tak s největší pravděpodobností snížíte množství času, které na úkol budete potřebovat.

Poznámky na papír

Pokud můžete, dělejte si během přednášek nebo při učení poznámky na papír. Vědci už několikrát prokázali, že studenti, kteří si psali poznámky na počítači, si v testu nevedli tak dobře jako ti, kteří psali poznámky rukou.

Důvodem je to, že když látku zaznamenáváte elektronicky, píšete si vše prakticky slovo od slova. Pomalejší rychlost psaní rukou vás naopak nutí poznatky shrnout a koncepty a ideje popsat vlastními slovy, což vede k lepšímu porozumění učivu.

Feynmanova technika

Jedna z nejlepších technik porozumění látce pochází od držitele Nobelovy ceny, fyzika Richarda Feynmana. Tato technika vám pomůže určit, jestli opravdu rozumíte konkrétnímu tématu.

Vezměte si kus papíru a nahoru napište název tématu. Pod něj sepište co nejjednodušší (ale přesto výstižné) vysvětlení či definici. Představte si, že téma popisujete člověku, který o něm vůbec nic neví.

Jakmile jste svou definici sepsali, porovnejte ji s poznámkami, které jste si udělali v hodině, nebo s učebnicí. Hledejte mezery ve vašem porozumění a místa, kde jste použili přehnaně technický jazyk. Následně definici přepište tak, aby obsahovala informace, které jste vynechali a jazyk ještě více zjednodušte. Látku si takto lépe uložíte do paměti a dokážete o ni mluvit déle a v souvislostech.

Seznam úkolu

Techniky, jak se efektivně učit teď už znáte. Nejtěžší je však s učením začít. Váš kalendář či diář je skvělý na sledování schůzek a vyučovacích hodin, ale podobně by v něm měly být zapsány i úkoly a čas na učení. Využít kromě plánovače můžete také aplikace na seznamy úkolů – třeba Todoist – nebo si vytvořit dokument ve Wordu či v Excelu. Když si úkol jako „sepsání seminární“ práce zapíšete, je mnohem méně pravděpodobné, že na něj zapomenete a navíc vás to namotivuje k jeho splnění, pokud si zapíšete i čas, kdy máte s prací začít – stejně jako třeba termín, kdy máte být třeba u doktora.

Studijní prostor

To, kde se učíte, je mnohem důležitější, než by vás možná napadlo. Mít na učení vyhrazený speciální prostor vám pomůže vyhnout se rozptýlení. Navíc to dá vašemu mozku signál, že je načase začít se učit. Kde takový prostor najdete, to už je na vás. Mělo by to být místo, kde se dokážete soustředit a kde je všechno potřebné vybavení, které k učení potřebujete: pohodlné sezení, dobré světlo, přístup na wifi, knihy…