Doba internetová: Co dělat, aby vám nezlenivěl mozek

Příliš časté vyhledávání na internetu může negativně ovlivnit kritické myšlení. Pokud se moc často spoléháte na odpovědi z virtuálního prostředí, může se vám dokonce zhoršit paměť. Jak v době, kdy je téměř každá informace vzdálená pouhé jedno kliknutí, zajistit, že vám nezleniví mozek?

Pravidlo patnácti minut

Studenti ho můžou použít, kdykoliv se zaseknou na seminární práci, pracovní zakázce nebo prakticky při jakékoliv činnosti. Pravidlo patnácti minut probíhá v několika fázích:

1. Stojíte před otázkou, na níž neznáte odpověď. Nejste si jistí, jestli problém dokážete vyřešit sami.
2. Stanovíte si patnáct minut, během kterých se pokusíte odpověď najít sami.
3. Během této doby si zaznamenáváte každý relevantní krok, který by vás mohl přiblížit k odpovědi
4. Pokud problém po patnácti minutách nevyřešíte, můžete někoho požádat o pomoc nebo použít internetový vyhledávač.

Tento postup má hned několik výhod. Zaprvé, patnáct minut usilovné snahy mnohdy stačí k tomu, aby se s problémem člověk úspěšně popasoval. Pokud to přesto nezvládne, poznámky, které si během této doby udělal, mu pomohou s jiným člověkem probrat, jak problém vyřešit, protože mu bude moct ukázat, co už udělal, ale nefungovalo to. A konečně, tím, že si člověk stanoví přesný časový limit, zabrání tomu, aby se nad úkolem trápil dlouhé hodiny, které by mohl strávit produktivněji.

Pravidlo patnácti minut tak člověka učí nejenom spoléhat sám na sebe, ale také procvičuje jeho kritické myšlení.

Hledejte informace a vyjádření, která odporují vašim přesvědčením

Každý se nerad mýlí. Lidé ve své snaze dokázat, že mají pravdu, tak často na internetu hledají vyjádření a informace, která korespondují s jejich názory a mají tendenci přehlížet vše ostatní. Tím, že budete hledat informace a vyjádření, která odporují tomu, o čem jste přesvědčeni (například v rámci své seminární práce), si prohloubíte nejen schopnost kriticky uvažovat, ale také budete lépe připraveni na případné otázky ze strany kritiků a oponentů.

Nepřeskakujte mezi informacemi

Americká organizace AAP zjistila, že tamní děti mezi 2 až 18 lety stráví každý den šest hodin a 32 minut v společnosti různých digitálních médií. Informace, které tam získají, si ale vůbec nemusí zapamatovat a ani je pochopit. „Lidé, kteří čtou texty přeplněné odkazy, podle studií pochopí z textu méně, než kdyby četli slova vytištěná na papíře. Lidé, kteří sledují multimediální prezentace, si pamatují méně než ti, kteří informace vstřebávají klidnějším a soustředěnějším způsobem,“ vysvětlil odborník na problematiku Nicholas Carr.

K soustředění i lepšímu porozumění informací napomáhá, když si na ně člověk vyhradí delší čas a nepřeskakuje mezi různými odkazy či typy médií. Pokud informaci věnujete více času, dokážete ji snáz kriticky zhodnotit.

Nejlépe tuto skutečnost demonstruje následující pokus. Profesorka psychologie Patricie Greenfield z UCLA v rámci něj polovině svých studentů poskytla přístup k internetu a polovině ho odepřela. Studenti s přístupem během přednášky nebyli schopni zpracovat to, co přednášející sdělil tak dobře jako studenti, kteří přístup k internetu neměli. To se následně podepsalo i na výsledcích testů, kdy studenti bez přístupu k internetu dosáhli lepších výsledků než druhá skupina.