Co je a k čemu je dobrý akademický senát?

8. 7. 2009 | Studentský život

První akademické senáty (AS) veřejných vysokých škol byly určitě jednou z těch výraznějších polistopadových vlaštovek, které předznamenaly nástup demokracie u nás. Začaly vznikat záhy po sametové revoluci v roce 1989 a jejich hlavním posláním bylo, takřka od počátku, rozhodovat o všech podstatných záležitostech dané školy (v případě fakultních senátů fakulty).

Pravomoci senátu Ačkoli se to nemusí na první pohled zdát, kompetence AS veřejné vysoké školy sahají relativně hluboko do jejich struktur. Jednou z jeho stěžejních pravomocí je totiž například právo navrhovat jmenování a nebo odvolávat rektora, dále může schvalovat vnitřní předpisy školy a rozhodovat o rozpočtu školy a rozdělování finančních prostředků či rozhodovat na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy. Mimoto může schvalovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí či povolovat podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, které se neuskutečňují na jejích fakultách. Všechny tyto, ale i další pravomoci a povinnosti AS podrobněji vymezuje zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách. Senát se však musí řídit také vnitřními předpisy školy, dále jejím statutem a také volebním a jednacím řádem AS. Analogické pravomoci, jen na nižší úrovni, mají i senáty fakulty.

Struktura senátu AS veřejné vysoké školy musí mít ze zákona nejméně jedenáct členů, fakultní nejméně devět (jejich přesný počet upravují vnitřní předpisy školy či fakulty). Členy senátu jsou jednak studenti jednotlivých fakult, kterých může být nejméně třetina a nejvýše polovina ze všech členů (což je úprava, která má zabránit tomu, aby v senátu převládli studenti), a jednak pedagogové. V čele AS stojí předseda, kterého zastupuje místopředseda, dále tajemník a případně další členové senátu. Akademické senáty pak zpravidla tvoří tzv. pracovní komise, přičemž nejčastěji to bývají legislativní komise, komise pro organizační a hospodářské záležitosti (též finanční) nebo komise pro záležitosti studijní a sociální. Členové senátu bývají na většině škol voleni na tři roky, což je zároveň nevyjšší zákonem povolená lhůta. Voleni jsou tzv. akademickou obcí, kterou ve skutečnosti netvoří nikdo jiný než všichni akademičtí pracovníci (pedagogové) a studenti. Přitom platí, že pedagogové volí své zástupce z řad pedagogů a studenti zase své zástupce z řad studentů. Jednotlivá zasedání AS jsou ze zákona veřejně přístupná, což si mnoho studentů i pedagogů bohužel dodnes neuvědomuje. Plánovaná jednání, jejich program i výsledky navíc jednotlivé fakulty a školy zveřejňují na svých stránkách, stejně jako další dokumenty týkající se činnosti AS, a tak jsou kdykoli k nahlédnutí.

Kdo se může stát senátorem? Volební a jednací řád AS si ze zákona stanovují jednotlivé fakulty samy. Většinou však platí, že kandidátem na senátora se stává ten, kdo je navržen kýmkoli z akademické obce (v takovém případě však musí dát navržený kandidát se svou kandidaturou písemný souhlas), případně ten, kdo se rozhodne kandidovat sám na vlastní návrh. V obou případech by si ale uchazeč o senátorský post měl určitě nejprve dobře rozmyslet, jaké jsou jeho organizační schopnosti, časové možnosti, jak dobře zná svou fakultu či školu a jakých cílů by chtěl během svého členství v senátu dosáhnout. Volební komise následně sestaví ze všech navržených kandidáty, kteří splní dané podmínky, kandidátní listinu a zveřejní ji. Od této doby až do zahájení voleb mohou jednotliví kandidáti vést volební kampaň.

Nyní už tedy víte, že pokud máte nebo teprve budete mít pocit, že je něco v nepořádku nebo že máte dobrý nápad, který by se měl realizovat, určitě byste se měli obrátit na váš akademický senát. Protože pokud totéž netrápí jeho členy nebo pokud sami nebudou mít stejný dobrý nápad, pak se asi nikdy nedovoláte…