Chci změnit obor, možná i školu

Důvodů, proč se studenti rozhodnou změnit studijní obor, nebo dokonce i fakultu či zaměření, je několik. Nenaplněná očekávání, nadšení spolužáci ze střední na jiném oboru, vysoká nebo naopak velmi nízká náročnost studia. Vliv na nespokojenost má samozřejmě také celková změna studijního konceptu – začínající vysokoškoláci si často pletou nejistotu na akademické půdě právě s nespokojeností s oborem. Pokud ale zvážili všechny varianty, proč na nastoupené škole nezůstat, nemusí zoufat. V následujícím článku se jim pokusíme poradit, jak hladce projít změnou oboru.

Ze žurnalistiky na medicínu
„Na žurnalistice se mi moc nelíbilo. Lidově řečeno, dalo se tam proplouvat, aniž jsme se museli nějak snažit. Nároky nebyly vysoké a to mne moc nemotivovalo,“ popisuje Lenka Janováčová (27) důvody, které ji po necelém ročním studiu na pražské Fakultě sociálních věd dovedly ke změně oboru. „Navíc medicínu jsem chtěla vždycky zkusit. Nejprve jsem se ale bála, že to bude náročné. Když jsem pak viděla, že to spolužačky z gymmnázia zvládají, našla jsem víc odvahy to taky zkusit,“ říká Lenka, která už má studium medicíny na 3. lékařské fakultě více jak rok úspěšně za sebou.

První, co tedy studenti ke změně oboru potřebují, je odvaha a impulz. Rozhodně to ale neznamená, že by se měli rozhodovat unáhleně. Nejdříve je třeba zvážit všechny možné alternativy. V případě Lenky šlo o radikální změnu oboru. Pokud ale studujete například historii a více by vás lákaly soudobé dějiny, je třeba zvážit, zda se vám změna oboru nebo dokonce přechod na jinou školu vyplatí. Možná by jen stačilo si přibrat některé předměty a nechat si je dálkově uznat. Nebo se zapojit do dvouoborového studia, pokud to škola umožňuje. Předpisy pro uznávání předmětů se na všech školách liší, je tedy potřeba se předem informovat například na studijním oddělení nebo na informačním serveru fakulty. Tak si informace opatřila i Lenka: „Nejvíce informací, například ohledně přerušení a ukončení studia, jsem získala na studijním oddělení. Nápomocné byly i Karolinky a webové stránky obou fakult.“

Přerušit nebo ukončit?
Jak jsme již naznačili, existuje více variant, jak ke změně oboru přistoupit. Většina z nich souvisí se zákonem o vysokých školách. Ten totiž povoluje v bakalářském programu studovat bezplatně pouze čtyři roky, v magisterském programu pak tři roky. Zákon stanovuje, že do doby studia se započítávají i doby všech předchozích řádně neukončených studií v bakalářských a magisterských studijních programech. Období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou. Jednoduše řečeno – pokud jedno studium ukončíte (ať už z vlastní nebo z jiné vůle) a nastoupíte znovu do prvního ročníku, už odstudovaná doba studia se vám bude započítávat do celkového objemu čtyř, respektive tří let (neplatí pro již zmíněná souběžná studia a dvouoborové studium).

O této eventualitě musela uvažovat i Lenka, která si přihlášku na medicínu podala ve druhém semestru studia žurnalistiky. Měla tedy ostudován jeden rok bakalářského programu. „Hned v letním semestru prvního ročníku žurnalistiky jsem si podala přihlášku na lékařskou fakultu, v červnu složila přijímací zkoušku a zapsala se do prvního ročníku. V říjnu následujícího akademického roku jsem pak nastoupila. Ještě jsem se rozhodovala, zda na žurnalistice alespoň dokončím bakalářské studium, tak jsem studium žurnalistky nejprve pouze přerušila, což znamená, že jsem podala žádost o přerušení. K němu jsem musela mít splněné ročníkové studijní požadavky. Ale po prvním roce na medicíně jsem si řekla, že studovat dvě školy zároveň by bylo trochu zběsilé a nemohla bych ani jedno dělat pořádně. Tak jsem studium na žurnalistice ukončila,“ říká Lenka.

Po přestoupení na jinou školu si můžete nechat některé řádně odstudované předměty na novém oboru uznat. Podmínky pro uznání předmětů se opět liší fakultu od fakulty. V zásadě ale není problém uznat některé volitelné předměty a pokud nastoupíte na příbuzný obor, tak i předměty povinné. Zde už pak závisí na požadavcích děkana či garanta předmětu. Ti rozhodují o tom, jaké známky ještě uznají, a kvůli jakým budete muset předmět absolvovat znovu.

„Mně žádné předměty neuznali. Kupodivu,“ směje se Lenka. „Možná, kdybych byla hodně snaživá, tak jsem mohla zažádat o uznání předmětů ze žurnalistiky jako volitelných, ale to se mi nechtělo. Uznaná mi byla vlastně jen imatrikulace – obě fakulty spadají pod Univerzitu Karlovu, tedy imatrikulace v Karolinu stačila jen jedna. Nic dalšího se ale nepřekrývalo, všechno bylo odznova. Byla jsem ráda, že jsem medicínu skončila po šesti letech tak akorát, abych nemusela platit poplatek za delší studium. Placení zdravotního pojištění se mi ale nevyhnulo,“ říká Lenka.

A jak je Lenka nakonec se svou volbou ze zpětného pohledu spokojená? „Moc. Byla to správná volba a přeju odvahu všem, kteří se k podobné volbě odhodlávají!“

A jak to funguje na jednotlivých školách?
Pokud školy přestupy nedovolují, existuje na fakultách alespoň možnost po složení přijímacích zkoušek zažádat děkana o uznání toho, co mají studenti splněno jinde. Tak je tomu například na fakultách Univerzity Palackého v Olomouci nebo na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Studentům vlastní fakulty umožňují přestupy na jiný program či obor bez nutnosti složení přijímacích zkoušek například Dopravní fakulta nebo Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice. Filozofická fakulta Univerzity Pardubice umožňuje přestup pouze mezi příbuznými obory stejného studijního programu, ale pouze v ojedinělých, zvláště odůvodněných případech. Student musí odstudovat minimálně 1 rok a získat alespoň 50 kreditů. Většinou studijní referenti doporučují přestup v rámci 1. ročníku bakalářského studia. Žádosti většinou schvalují vždy vedoucí kateder, které zašťiťují oba obory, v nejvyšší instanci pak přestup povoluje děkan fakulty. Individuálně se žádosti posuzují také na Fakultě biomedicínského inženýrství (ČVUT). Záleží na tom, odkud a kam chce student přestoupit. Posuzují se rozdílnosti studijních plánů, případně zkoušek nebo náplně jednotlivých předmětů. Podobný systém funguje i na Jihočeské univerzitě. V ojedinělých a odůvodněných případech lze přestupovat bez přijímaček i na Západočeské univerzitě v Plzni.

Informace k tématu najdete také v článku Bakalářské a magisterské obory, jejich souběžné či následné studium a možnosti přestupu.

Foto: Shutterstock