Chcete studovat v zahraničí?

To, že se investice do studia vrátí, je všeobecně známo. Kolikanásobně je zhodnotíte, však záleží jen na vás! K nejnovějším trendům v oblasti vysokého školství patří vyjet studovat za hranice, pokud možno západním směrem. Jednu možnost představují vzdělávací programy Evropské unie, např. Sokrates nebo Mundus, mnohem zajímavější a přínosnější (i když dražší) je strávit v zahraničí celou dobu studia. Co z toho budete mít? Poznáte jiný život, jinou mentalitu, osvojíte si cizí jazyk, a pokud si vyberete dobře, přibude i neocenitelná položka ve vašem životopise.

Jak na to? Se vstupem České republika do Evropské unie se studentům otevírají široké možnosti. Po zaplacení zdravotního pojištění a školného tedy můžete studovat jako běžní studenti na jakékoliv univerzitě v EU. Musíte se jen rozhodnout, co a kde chcete studovat, obrnit se nekonečnou trpělivostí a pustit se do hledání informací a vyřizování nezbytných dokumentů.

S prvním krokem, tedy s výběrem studijního oboru a země, vám pomůže portál EU Ploteus (www.europa.eu.int/…tal/home.jsp), který po vyplnění krátkého formuláře, kam zadáte své požadavky, vyhledá univerzity odpovídající vašim přáním. Vzdělávací systémy se v jednotlivých zemích EU ještě stále liší, proto prozkoumejte internetové rozhraní Eurydice (www.eurydice.org). Dozvíte se, jak to funguje ve vybrané destinaci, zda se studium skládá z více cyklů, jestli se platí školné atd. Chcete-li si ověřit, jak si stojí daná vysoká škola ve srovnání s ostatními, zkuste se podívat na TOP 100 European Universities (www.ed.sjtu.edu.cn/ranking.htm). Jak upozorňuje Zdeňka Pastorová z odboru vysokých škol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR: „Uchazeč by si měl vybírat studijní nabídky pouze akreditovaných vysokoškolských studijních programů uznávaných zahraničních vysokých škol, jinak se vystavuje nebezpečí, že po návratu nebude jeho vzdělání v ČR uznáno.“ Tyto informace najdete na www.enic-naric.net.

Už máte vybráno. A co dál?? Nyní vás na vybranou alma mater musejí přijmout. V Irsku, Německu, Nizozemí, Francii a Řecku se přijímá na základě maturitního vysvědčení. Německo kromě něj vyžaduje ještě osvědčení o znalostech němčiny Zentrale Oberstufenprüfung nebo úspěšné absolvování německého testu. Ve Švédsku, Dánsku, Finsku, Belgii, Polsku a Rakousku skládají přijímací zkoušky jen uchazeči o obory jako je např. medicína, architektura nebo třeba stavební inženýrství, což platí i pro Maltu, kde jsou však zahraniční studenti nuceni absolvovat ještě povinný jednoletý základní kurz. Klasické přijímací řízení na vás čeká v Litvě, Lotyšsku, na Slovensku, Kypru a ve Španělsku a Portugalsku. Slovinci, Maďaři a Britové si kritéria pro přijetí určují sami.

Kde na to vzít?? Existuje několik možností: buď vám studia zaplatí rodiče, nebo si prostředky obstaráte jinde. Při studiu můžete pracovat pouze ve Švédsku, Velké Británii, Irsku, Německu a Francii; platí zde ale nejrůznější omezení. Ve Francii může student pracovat max. 15 hodin týdně, ve Velké Británii se musí do měsíce registrovat apod. Můžete se také pokusit získat finance od nadací, které se specializují na vzdělávání a vypisují konkurzy pro udělení grantu na zahraniční studia. Základní odkazy naleznete na stránkách Domu zahraničních služeb (www.dzs.cz) nebo si objednejte adresář českých nadací (www.czechdonors.cz). Také si můžete vzít na studia úvěr; české banky však studentům příliš vstříc nevycházejí. Tento typ půjčky nabízí Poštovní spořitelna a ČSOB. Česká spořitelna půjčí pouze studentům MBA. Ostatní bankovní domy vám doporučí, abyste vyšli s kontokorentem nebo aby si úvěr vzali vaši rodiče.

Přestože semestrům stráveným za hranicemi předchází spousta dřiny a nepříjemného vyřizování, vložená námaha se vám v podobě vytouženého diplomu z prestižní evropské univerzity vrátí.