Česko má největší podíl pracujících vysokoškoláků

1. 12. 2022 | Uplatnění studentů a absolventů

Až 92 procent českých vysokoškoláků zároveň studuje i pracuje. Vyplývá to z analýzy projektu Eurostudent, který zpovídal vysokoškoláky ve 25 evropských zemích. Většina z nich bere práci jako nutnost, bez ní by si náklady studia nemohli dovolit. Řada českých vysokoškoláků proto pracuje na pozici, která nijak nesouvisí s jejich studijním oborem. Z průzkumu dál vyplývá, že čeští vysokoškoláci pracují více než naprostá většina studentů z Evropy. A to i navzdory skutečnosti, že rozdělovat čas mezi zaměstnání a studium může negativně ovlivnit kvalitu studia.

Odborník na vysoké školy ze společnosti EDUin Jan Zeman uvedl, že negativní dopad pociťují především studenti ze sociálně slabších rodin. „Myslím, že to je problematické kvůli tomu, že rekordmani (v práci při studiu) většinou nejsou lidé z nějakých bohatě situovaných nebo socioekonomicky zabezpečených rodin. To znamená, že přesně ti lidé, co si vydělávají, jsou ti, kteří nemají na své běžné náklady,“ doplnil Zeman.

Přivýdělek je pro studenty nezbytností. 65 procent českých vysokoškoláků uvedlo, že bez práce by nezvládli pokrýt nejnutnější náklady. „Z těch 92 procent je ale asi poměrně jasné, že bude velkou část tvořit skupina studentů, která při studiu pracuje, protože si musí vydělat na výdaje spojené s životem v univerzitních městech,“ sdělil Michal Farník, předseda Studentské komory Rady vysokých škol.

Ne všichni studenti nicméně pracují kvůli tomu, aby si vydělali na živobytí. „Je potřeba odlišovat dvě skupiny studentů, kteří při studiu pracují. Jedna skupina jsou ti, kteří, ať už v rámci studia nebo mimo něj, jsou nějakým způsobem součástí pracovního procesu, který je v oboru studia a nějak je rozvíjí. Oni si rozvíjejí kompetence, dovednosti, získávají něco navíc, nějakou přidanou hodnotu, a dělají to dobrovolně,“ dodal Farník.

Studenti pracující v zaměstnání, které souvisí s jejich oborem, jsou nicméně v menšině. Z celkového počtu oslovených je jich pouze 21 procent.

Podle Farníka jsou aktuální vysokoškolské studijní plány nastavené tak, aby zabraly většinu produktivního času studentů. „Podle kreditové zátěže, kterou by měl každý student v jednom semestru vykonat, by tam správně neměl být prostor vykonávat nějaký řekněme půl-úvazek manuální práce, která prostě nesouvisí se studiem,“ říká Farník. Podle studentů to ale zas takový problém není. Jen 11 procent z nich má problém skloubit zaměstnání a školu.

Problém může být podle Zemana také fakt, že vysokoškoláci mnohdy fungují jako levná pracovní síla ve firmách nebo samotných univerzitách. To se týká zejména studentů lékařských a pedagogických fakult. „Skoro všichni studenti, co jsou na praxi, ať už jsou to doktoři nebo učitelé, za ni nedostávají peníze,“ objasnil Zeman.

Současnou situaci by podle odborníků mohla pomoct vyřešit větší podpora od státu. Podle Zemana by se finanční podpora studentů Česku vyplatila, protože právě vysokoškoláci zásluhou větších platů přispívají k růstu ekonomiky.

„Jedinou přímou podporou je ubytovací stipendium, které se ale rozdává plošně, není nijak cílené na to, z jakých poměrů student pochází nebo v jakési situaci se nachází. Ubytovací stipendium bylo nějakých 600 korun měsíčně, takže si asi dokážete představit, že to není částka, která by tady činila rozdíl. Jedinou podporu, kterou studentovi stát poskytuje, je nepřímá podpora. Je to sleva na dani pro rodiče studentů,“ vysvětluje Farník.

Jako řešení Farník navrhuje bezúročné půjčky od státu na nezbytné studijní náklady. S tímto návrhem přišla údajně i Národní ekonomická rada vlády. V praxi by to fungovalo tak, že absolventi vysokých škol by půjčku začali splácet až poté, co by si našli stabilní pracovní pozici.