České univerzity jsou hrdé, když vyhodí spoustu studentů, míní odborník

Skoro 60 procent českých vysokoškoláků nedokončí bakalářské studium. Často končí už v prvním ročníku. Důvodů je více. Patří mezi ně příliš mnoho teorie bez spojení z praxí i chybějící motivace. Podle odborníků většina univerzit vysokou neúspěšnost svých studentů neřeší. Na problém upozornil server Seznam Zprávy.

Z údajů ministerstva školství vyplývá, že přes 58 procent bakalářských studentů, kteří začali studovat v roce 2018, školu nedodělalo. Někteří z nich přestoupili na jiný obor. Až 33 procent z nich se ale ke studiu nevrátilo vůbec. Snížila se také úspěšnosti u magisterských programů. Podíl nedokončených studií navíc od začátku 21. století roste.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímiž členy je na 40 vyspělých států, se Česko v počtu nedokončených studií řadí na první příčku. OECD sice čerpala údaje z imatrikulačního ročníku z roku 2013, ale úspěšnost studentů se od té doby příliš nezvýšila.

Odborníci poukazují na to, že vysoké procento neúspěšných studentů zatěžuje ekonomiku. „Neúspěšnost se u nás opravdu drží vysoko. Financujeme strašně moc studií, která k ničemu nevedou. Můj subjektivní pocit je, že česká veřejnost i akademici to takto chtějí. Stále máme pocit, že rozdáváme moc diplomů. Přitom máme jedno z nejnižších čísel vysokoškoláků v Evropské unii a jsme spíš blíže Indii,“ míní Šimon Stiburek, odborník na vysokoškolské vzdělání.

Podle Stiburka stojí za nelichotivým prvenstvím Česka rozdílná mentalita. Ty nejlepší světové univerzity usilují o to, aby se co nejvíce vysokoškoláků stalo úspěšnými absolventy. České vysoké školy se oproti tomu chlubí tím, že velké procento studentů neprojde jejich sítem.

„I na Západě existují konzervativní hlasy, ale není to mainstream jako u nás. Nejlepší světové univerzity vnímají neúspěch nejméně z poloviny jako selhání školy. Tady jsou školy hrdé, že spoustu lidí vyhodí a považují to za známku kvality. Vysoké školství u nás stále v něčem připomíná 80. léta. Programy jsou do velké míry akademické, hodně málo je profesních,“ dodal Stiburek.

Nízká úspěšnost a málo absolventů

V Česku má vysokoškolské vzdělání přibližně 27 procent lidí ve věku mezi 25 až 64 lety. Na Slovensku je to 29 procent. Ze států Evropské unie jsou na tom hůře než Česko pouze Itálie a Rumunsko.

Důvody, proč studenti školu nedodělají, jsou různé. „Studenti v prváku často dostanou hrozně moc teoretických úvodů a ve studiu pak nevidí smysl, nic užitečného. A velice rychle ztratí zájem,“ odhaluje jeden z nich Stiburek. Společně s týmem kolegů zkoumal příčiny nedokončených studií pro Ostravskou univerzitu.

Jako další problém vnímá Stiburek chybějící pocit sounáležitosti a neosobní přístup. „Až na třetí místo bych řadil sebedůvěru, která je spojená s náročností studia. Zvlášť na technických univerzitách stále slýcháme příběhy, jak sami vyučující demotivují studenty řečmi, že těžký obor nezvládnou. Studující pak často ani ke zkouškám nepřijdou a zlomí nad studiem hůl,“ vysvětluje Stiburek.

Podle Stiburka nevěnují vysoké školy neúspěšnosti studentů dostatečnou pozornost. „Často se mluví o poradenství či vyrovnávacích kurzech. Ale do velké míry univerzitám chybí snaha, aby reálně musely něco měnit u sebe. Mám pocit, že pokud se to má zlepšit, musí se i změnit podoba studijních programů, zásadně upravit studijní plány, ale především přemýšlení o studentech,“ říká.

Podle ekonoma Národohospodářského ústavu Akademie věd Daniel Münicha „úmrtnost“ studentů ovlivňuje také absence školného s možností půjček, nedostatek informací o vzdělávacích programech či nevyhovující nastavení veřejného financování univerzit i peněžní podpory vysokoškoláků.

„Je to také obsah mnoha bakalářských programů, které nejsou orientované profesně, ale jako příprava na další navazující magisterské studium,“ doplnil Münich.

Výzkumu ukončených studií se věnuje od roku 2012 i Masarykova univerzita. „Dlouhodobě je nejčastějším důvodem u studentů prezenčních programů nedostatečně silná motivace ke studiu, dále volba jiného více vyhovujícího studia či nenaplněné představy od studia,“ shrnuje výsledky dotazníkového šetření Šárka Řehořová, ředitelka pro strategii Masarykovy univerzity.

Zdroj: Seznam Zprávy