Cena za vzdělanost: Američané dluží biliony, britským studentům půjčuje stát

9. 11. 2018 | Stojí za přečtení

České vysoké školství určitě není dokonalé. Má ale jednu nespornou výhodu – je zdarma. Oproti Američanům nebo Britům vychází z českých vysokých škol absolventi bez dluhů. Zatímco ve vyspělých zemích funguje propracovaný systém stipendií či půjček, jinde je pro mladé studium VŠ z finančního hlediska nedosažitelné.

Americký student = dlužník

Americké veřejné univerzity nejsou pro studenty zdarma. Musí si své vzdělání zaplatit a částky to nejsou nijak zanedbatelné. Rok na vysoké škole stojí v přepočtu téměř 460 tisíc korun. Na soukromé škole je to skoro dvojnásob. Situace si umí nadaní nebo pilní studenti ulehčit pomocí stipendií a grantů, ale i tak si musí na školné často půjčovat. Podle serveru CNBC se půjčky týkají až 44 milionů mladých Američanů. Celková hodnota jejich dluhů přesahuje 32 bilionů českých korun. Na druhou stranu za své peníze dostávají kvalitní vzdělání, plně vybavené učebny, laboratoře, tělocvičny, koleje i menzy. Škola také financuje zajímavé mimoškolní aktivity, podporuje studentské spolky, kluby i sportovní týmy. Každý student má svého osobního poradce, který mu pomáhá se všemi strastmi studia. A i profesoři mají velice osobní přístup a na seminářích se zpravidla nepotká více jak pět studentů najednou.

Do vzdělání v Japonsku investuje stát, v Číně vládne silná konkurence

Japonské univerzity patří mezi nejkvalitnější v celé Asii. I zde si však musí studenti hradit část svého studia. Ročně se jedná o zhruba 100 tisíc korun, přičemž stát za každého studenta doplácí ještě zhruba dalších dvě stě tisíc. Tato země má velice vysokou úroveň vzdělání a každý druhý Japonec své vysokoškolské studium také úspěšně dokončí.

A jak to chodí v Číně? Mimo Peking a Šanghaji se poplatky za studium pohybují od 40 do 80 tisíc korun ročně. To je průměrná čínská rodina schopna utáhnout. Větším problémem však zůstává, jak se na univerzitu vůbec dostat. Všichni studenti absolvují jedny celostátní přijímací zkoušky a podle výsledků jsou následně rozdělováni na různě kvalitní vysoké školy. Každý se chce dostat na nejlepší univerzity, a tak si mladí Číňané až nezdravě konkurují. Na zkoušky se připravují s velkým předstihem i několik let a jsou pod velkým tlakem. I dále během studia mezi sebou svádějí neustálé boje. Studijní výsledky totiž významně ovlivňují jejich budoucí zaměstnání.

Běžný Afričan si studium na univerzitě nezaplatí

Jak roste Africká ekonomika, roste také vzdělanost afrického obyvatelstva. Téměř 40 % Afričanů už má střední nebo vysokoškolské vzdělání. Pokud zamíříme na kvalitní Africké univerzity, narazíme na dva způsoby financování. Někde se platí za každý absolvovaný kurz, jinde se platí klasické roční školné. To se pohybuje zhruba okolo 100 tisíc korun. Pro mladé Afričany je to částka prakticky nedosažitelná. Vzhledem k tomu, že úroveň vysokých škol není v Africe příliš vysoká, studují zámožnější Afričané raději v zahraničí.

Rozdělená Evropa

Evropu můžeme rozdělit na země, kde se za vysokoškolské vzdělání platit musí, a na země, které umožňují studium zdarma. Česká republika patří samozřejmě do druhé kategorie společně se Slovenskem a Rakouskem. Toto jsou státy, kde je zdarma standardní doba studia. Například v Polsku, Chorvatsku nebo Estonsku zase platí, že si studium musí hradit ti studenti, kteří mají špatné výsledky, tedy nedosáhnou na určitý počet kreditů. Ve Skandinávii, Německu a Řecku je studium absolutně zdarma a bez jakýkoliv poplatků. Takovou zvláštní skupinou jsou Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Rumunsko, Bosna a Hercegovina nebo Srbsko. Zde stát platí studium jen některým studentům. Většinou to závisí na jejich studijních výsledcích, ale každá země má trochu jiné podmínky.

Ve Francii, Velké Británii, Španělsku, Belgii a Itálii si poplatky za vzdělání hradí všichni studenti. Velká Británie je pro vysokoškoláky bezesporu nejdražší zemí Evropy. Školné přesahuje 120 tisíc korun ročně. Mají zde však propracovaný systém studentských půjček, které poskytuje i stát.

V České republice za studium platíme, pouze pokud překročíme standardní dobu studia. Na bakalářské úrovni je studium obvykle zdarma čtyři roky na magistru tři. Také jsou u nás studenti podporováni formou stipendií.