Bydlení na privátu

11. 5. 2011 | Studentský život

Pro bydlení na privátu obecně platí, že si budete muset připravit více peněz než na koleji. Po pronájmech malých bytů je velká poptávka, proto patří k těm nejdražším. Cena je odvislá od faktorů jako jsou poloha, dostupnost dopravy, stav a vybavení bytu. Například v Praze pronájem garsoniéry začíná na sedmi tisících za měsíc. Jedná se o holý nájem, ke kterému je nutné přičíst poplatky za služby, internet nebo spotřebu energií. Pro jednotlivce či dvojici studentů není jednoduché si dovolit splácet tolik peněz. Proto se někteří studenti poptávají po více pokojových bytech, kde je možné náklady snížit rozložením poplatků na několik osob. Spodní cenová hranice pražského 3+1 je kolem dvanácti tisíc za měsíc. V krajských městech ceny znatelně klesají. Pozor, s růstem nocležníků v bytu, se s cenou snižuje i vaše životní úroveň. Není příjemné každé ráno čekat frontu na toaletu nebo koupelnu.

Kde hledat

Nejsnazší způsob je využít nabídky realitních kanceláří. Agentura funguje jako prostředník mezi vámi a majitelem. Největší výhodou je bezesporu bezpečnost. Nájemní vztah je ošetřen smlouvou, jež se standardně uzavírá na dobu určitou. Naopak negativem pronájmu přes realitní kancelář jsou peníze. Za prostředkování bydlení musíte zaplatit provizi agentuře ve výši jednoho nájmu. Dále je nutné složit vratnou kauci též ve výši jednoho nájmu. Je to pojistka pro majitele, ze které čerpá v případě vzniku nedoplatků na nájmu, službách spojených s užíváním bytu nebo poškození bytu nad rámec běžného opotřebení. Suma sumárum při počátečním vstupu budete muset našetřit na tři nájmy.

Další možností jsou nabídky soukromých osob. Hledejte na inzertních portálech annonce nebo hyperinzerce. Majitelé bytů mají ze studentů občas obavy. Ne tak kuli bujarému životu, ale především zda jsou schopni platit pravidelně a včas nájemné. Pronájem bez zprostředkovatele je po finanční stránce výbornou volba. Ušetříte na provizích realitní agentuře. Nenechte se ukolébat pouze cenou a buďte ostražití. Na místě je důkladné prozkoumání smlouvy a nájemních podmínek. Tato podmínka platí i pro ubytování známé pod pojmem spolubydlení. Pronajímáte si pouze jeden pokoj v bytě, společné prostory sdílíte s ostatními. Inzerátů je nepřeberné množství, ale vybírejte pečlivě. Pro tento dobrodružný způsob bydlení hovoří především peníze. Ušetříte, ale obrňte se tolerancí. Soužití se zcela cizími lidmi není vždy jednoduché. Nabídky spolubydlení najdete mimojiné na dopodnajmu.cz, spolubydlici.cz, www.espolubydleni.cz, FB stránky Spolubydlení PRAHA

Vedlejší výdaje

K nájmu musíte připočíst zálohy na spotřebu energií. Co se řadí mezi energie: plyn, elektřina, vodné a stočné. Výše poplatků záleží na počtu osob v bytě a především na jejich šetrnosti. Pokud chcete ušetřit, musíte zapomenout na každodenní vanu naplněnou až po okraj horkou vodou. Student se bez připojení k internetu stěží obejde. Což znamená navýšení výdajů o dalších několik stovek. Pokud jste pronajali nevybavený být, budete muset logicky investovat nezanedbatelné finance do výbavy. Nesmíme zapomenout ani na nenadálé události. Drobné opravy v bytě zajišťuje nájemce na svůj účet. Do jaké výše hradíte opravy, definuje nájemní smlouva. Bývá to do dvou tisíc korun, opravy nad tuto částku jsou v režii pronajímatele.

Příprava na život

Bydlení na privátu je na rozdíl od kolejí značně zavazující. Základem je důvěra mezi uživateli bytu. Výběr spolubydlících je kapitola sama o sobě. Přímo se nabízí, vzít si do bytu kamarády a spolužáky ze střední školy. Mějte na paměti, že je poznáte při společném bydlení z úplně jiné stránky. Bez rodičovského dohledu, kde kdo zvlčí. Proto vybírejte spolubydlící více než pečlivě. Bydlením v samostatném bytě lze chápat jako průpravu na budoucí život. Což potvrzují slova studenta VŠCHT Jakuba: „S bydlení na privátu je dost starostí. Zvlášť když bydlí víc lidí a máš se starat o placení nájmu, vody, elektřiny a tak dále. Na druhou stranu si myslím, že mi to docela pomohlo v tom, že jsem se naučil jak se o sebe postarat. Což se mi hodí, až budu chtít bydlet někde sám. Byl to vcelku skok. Do osmnácti mi vše zařizovali rodiče a najednou to bylo na mně.“