Britské univerzity krátí výuku, aby měli studenti víc času na práci

Víc času na práci nebo brigádu pro studenty. To je důvod, proč se některé univerzity ve Velké Británii rozhodly „zhustit“ výuku do pouhých tří dnů v týdnu. Chtějí tak umožnit studentům, kteří čím dál častěji bojují s rostoucími náklady na život, zvládnout pracovat i studovat současně.

V praxi jde o plnohodnotnou výuku, která se ovšem odehrává během dvou až tří dnů namísto toho, aby přednášky a semináře byly rozprostřené napříč celým týdnem. Tuto novinku postupně zavádějí další a další britské školy. Díky tomu mají studenti větší šanci najít si brigádu nebo práci na zkrácený úvazek, aby dokázali zaplatit zejména rostoucí náklady na bydlení.

Právě drahé bydlení je jedním z důvodů, proč letos vzrostl počet pracujících studentů v ostrovní zemi. Aktuálně je jich víc než polovina. Ještě v roce 2022 jich bylo 45 procent a o rok dřív jen 34 procent. Z údajů v britském systému přihlášek UCAS vyplývá, že číslo bude v budoucnu dál růst. Dvě třetiny studentů prvního ročníku totiž očekávají, že si najdou brigádu, aby dokázali vyžít. Studenti, kteří mají málo peněz, pak popisují, že občas musí vynechat jídlo, brát směny navíc, či pravidelně překračovat limit na kreditní kartě.

Univerzita De Montfort v Leicesteru otestovala zkrácenou výuku minulý rok u poloviny svých oborů a letos ji zavedla u všech. „Hodně studentů pracuje a má vedle školy i jiné povinnosti. Díky zkrácené výuce si mohou snáz organizovat čas. Minulý rok jsme od studentů obdrželi skvělou zpětnou vazbu. Ti, kteří absolvovali zkrácenou výuku, byli o deset procent šťastnější,“ popisuje výkonná rektorka Katie Normingtonová.

Novinku ve výuce si chválí také studenti, kteří to mají do školy daleko. „Pokud studenti cestují do kampusu, je pro ně snazší dělat to třikrát za týden, než do školy jezdit kvůli jedné či dvěma hodinám celý týden,“ doplňuje Normingtonová.

„Univerzity zavádějí tento model hlavně kvůli cenám bydlení,“ vysvětluje John Dishman, výkonný rektor univerzity v Coventry. Podle něj například studenti ze dvou nejchudších londýnských čtvrtí spoléhají během studia na příjem z brigád ale také na půjčky. „Poslední přibližně dva roky to vidíme čím dál častěji. Lidé v budoucnu jednoduše nebudou mít přístup ke studiu, pokud jim univerzity neumožní pracovat,“ varuje Dishman.

I podle průzkumu, který realizovala organizace HEPI, studenty nejvíc tíží ceny bydlení. Více než tři čtvrtiny z celkem deseti tisíc respondentů popsaly, že nárůst cen ovlivnil jejich studia. Velká část z oslovených pak uvedla, že šlo dokonce o důvod, proč se studiem skončili.

„Nárůst počtu studentů, kteří se cítí být nuceni pracovat tolik hodin týdně, že se to může negativně podepsat na jejich studiu, je obzvlášť naléhavá výzva,“ interpretuje výsledky průzkumu Nick Hillman, ředitel HEPI a dodává: „Poplatky za studium nejsou ten problém. Co studenty ovlivňuje, je vzrůstající cena nájmů a potravin v supermarketech.“

S nedostatkem peněz bojoval i Keir Stamer. Studium na univerzitě v Leedsu přežil díky tomu, že pracoval, žádal o granty a poctivě obracel každou libru. Granty v podobě finanční podpory studentů z chudších rodin, které Stamer během studia čerpal, však byly v roce 2015 zrušeny. Stamer by si podle svých slov dnes už studium dovolit nemohl.

Zdroj: The Guardian