Bohemistika není pro ty, kteří nezvládali četbu k maturitě, říká student

Bohemistika je vědní obor, který se zabývá studiem českého jazyka a jeho náležitostmi. Studium bohemistiky na Univerzitě Karlově zajišťuje Ústav českého jazyka a teorie komunikace spolu s Ústavem české literatury a komparatistiky. Při studiu se klade důraz na seminářovou výuku a propojení s praxí. Absolventi pak nalézají uplatnění v médiích, nakladatelstvích, jako překladatelé, tiskoví mluvčí i v dalších profesích. Jaký názor na Bohemistiku má její student? Matěj Kratochvíl studuje obor na Karlovce už třetím rokem.

Jak ses dostal ke studiu bohemistiky?

Já jsem byl vždycky orientovaný spíše technickým směrem, na informatiku, matematiku… ale jak jsem byl starší, začal jsem se přeorientovávat na literaturu, divadlo a poezii. Na gymnáziu jsem chodil na literární seminář, kde jsme rozebírali knihy, o kterých se v normální výuce nemluví. Bavili jsme se o autorech víc do hloubky a hrozně mě to bavilo. Taky mě zaujalo čtení klasické literatury. Obecně mám pocit, že k nám hodně lidí chodí především díky lásce ke čtení a v mém případě tomu nebylo jinak.

Komu bys studium doporučil?

Určitě lidem, kteří mají rádi literaturu a zároveň je zajímá, jak jazyk funguje. Není to pro ty, kteří sáhnou pouze po oddechové četbě, ale spíše pro ty, kteří si zvolí i čtenářsky náročnější knihy. Určitě by tam neměl jít někdo, komu dělalo problém přečíst těch 20 knih k maturitě, protože tady jich budete číst o dost více.

Jaké je podle tebe největší plus studia?

Za mě to jsou rozhodně vyučující, kteří jsou opravdoví odborníci ve svých oborech. Jejich výklad je radost poslouchat a když člověk chce, dokáží mu toho hodně předat. Dále se mi líbí, že škola přináší nové pohledy na literaturu i na jazyk. Studium jazyka tam totiž není o pravopisu, ale spíše o jeho detailnějších rozborech.

Jak studium vypadá?

Jeho velkou část tvoří specializační semináře, kde si můžeme jako studenti vybrat to, co nás zajímá. Samozřejmě máme i nějaký základní společný rámec, ale hlavně máme tu volnost v tom si vybrat, jak si studium poskládáme a čemu se chceme věnovat. Jestli chceme tvrdou teorii, pedagogiku, historii, nebo hodně praxe. Každý si může zvolit to, co mu vyhovuje.

Jaký bys doporučil specializační seminář?

Určitě Sondy do české lyriky 30. let. Každou hodinu se rozebírá jiná méně známá básnická sbírka. Diskutuje se o ní a řeší se v čem se liší od jiných sbírek, čím je specifická pro svoji dobu a další aspekty.

Protipólem byl seminář Kritické psaní, který vyučovala literární kritička. Předmět je praktický a založený na čtení knih a psaní literárních kritik. Dostali jsme recenzní výtisky, za semestr asi dva nebo tři, které jsme měli přečíst. Na seminářích jsme dále probírali to, jak byla kniha vystavená a získali jsme i zpětnou vazbu na naše práce. Velkým plusem byla i závěrečná práce, ve které jsme psali literární kritiku, která pak bude uveřejněná v (časopise) A2.

Na co se musí ti, kteří na obor budou teď nastupovat, připravit?

Budou číst a budou číst hrozně moc. To čtení graduje a seznam knih ke státnicím je velmi dlouhý a je důležité se průběžně připravovat. Také jazykověda může být poměrně náročná a je potřeba si na studium vyhradit hodně času. Výuka je zaměřená hlavně na rozbory, často je vedená formou diskuze, stejně tak jako většina zkoušek. Takže jestli čekáte, že bude probíhat stejně jako na střední, budete hodně překvapení.