Anketa mezi maturanty

Při výběru školy je důležité si najít takové zdroje, které jsou nejen přehledné, ale pomohou nám získat všechny požadované informace. „Já nejčastěji hledám informace na internetu a také u nás ve škole, ale nejdůležitější jsou pro mě hlavně zkušenosti kamarádů, kteří už na mnou vybrané vysoké škole jsou,“ říká Kryštof Šourek z Gymnázia Jaroslava Heyrovského, který se bude hlásit na 2. lékařskou fakultu UK.

Marek Smolka z Gymnázia Na Zatlance k tomu říká: „Velice užitečné informace, a především rady, jsem dostal v pedagogicko-psychologické poradně, kde jsme si celá třída nechali udělat test studijních předpokladů. Paní psycholožka nám po vyhotovení dala mnoho dobrých rad. Zbytek poznatků mám od lidí, kteří mnou vybrané vysoké školy navštěvují a já se s nimi nějakým způsobem zkontaktoval.“

Také Martině Lukešové z Obchodní akademie v Resslově ulici se potřebné informace zdají dostupné: „Nejčastěji sháním informace o studiu na webových stánkách, například na vysokeskoly.cz nebo scio.cz. Informace o školách se mi tu zdají přehledné, mohu zde najít různé statistky, přihlášky, kurzy atd.“ Její sestra Monika Lukešová z Obchodní akademie v Praze 1 ještě dodává: „Já uvažuji i o zakoupení Učitelských novin. Ve škole mi bohužel dostatek informací o vysokých školách chybí, nabídli nám jen zapůjčení zmíněných novin a víc prozatím ne.“

Také mnoho dalších námi oslovených maturantů se shoduje, že informace by mohly být o něco přístupnější a přehlednější. Například Veronika Hajná z Gymnázia Jana Palacha, která se bude hlásit na FTVS a PřF, si stěžuje na podobu internetových stránek školy, na kterou se chce hlásit: „Pro někoho, kdo jde na webové stránky cuni.cz poprvé, to není moc přehledné, třeba mně připadají dosti zmatené.“ Ona i její spolužák Ľudovít Pastorák také postrádají dostatek informačních letáků na své stávající škole.

Pro většinu žáků jsou pro konečné rozhodnutí hodně důležité dny otevřených dveří na jednotlivých vysokých školách. „Podle mého názoru je ale také dobré se podívat na nějakou přednášku na VŠ,“ dodává Marie Veselá z Gymnázia Jana Patočky.

Ačkoli do zkoušek samotných zbývá ještě asi půl roku, někteří maturanti začínají s přípravou už teď. „Chystám se na přípravné kurzy, ale zatím ještě žádné otevřeny nejsou. Také si vypracovávám Scio testy, které jsem si koupila, a ze kterých se skládají zkoušky na Masarykovu a Karlovu univerzitu. Na Fakultu humanitních studií začnu po Novém roce načítat četbu ke zkouškám, ale hodně jich už přečtených mám, jelikož jsme nějaké knížky ze seznamu četli už na gymnáziu,“ dává několik rad Marie.

Přestože většina z námi oslovených středoškoláků bydlí v Praze, která, co se týče vysokoškolského studia, skýtá široké možnosti, nebojí se podat si přihlášku i do jiného města. „Mám v plánu se hlásit i do Plzně a Hradce Králové. Odchod z Prahy by mi nedělal problém. Nevadila by mi ani možnost jít studovat do zahraničí, avšak o tom toho zatím vím jen málo a navíc se obávám, že by to bylo stejně moc finančně náročné. Proto mám v plánu odjet jen na půl roku v rámci studijního programu typu Erasmus,“ shrnuje své plány Jana Rajnišová z Gymnázia Jana Patočky.

A jaký mají náhradní plán pro případ, že by zkoušky letos náhodou nevyšly? Martina Kučerová z Obchodní akademie Kubelkova v tom má jasno: „Pokud se na VŠ nedostanu, chtěla bych zkusit nějaký rekvalifikační nebo nástavbový kurz, případně jazykový kurz. Pokud ani toto nevyjde, hledala bych si zaměstnání.“ Často tuto situaci uchazeči zažehnávají i tím, že si podávají přihlášky na školy, kde berou i bez přijímaček pouze za dobrý průměr známek na vysvědčení, a za rok zkouší zkoušky na jimi vybranou školu znovu. Mnozí také počítají s pomaturitním studiem jazyků a tzv. nultými ročníky, což jsou placené přípravné kurzy na konkrétní fakultu.