Americký sen

Když se mi před čtyřmi roky naskytla možnost jet na rok studovat do USA, dlouho jsem váhala. Teď bych se nerozmýšlela ani minutu.

Spojené státy nikdy nebyly mou vysněnou zemí. Když jsem se ale dověděla o možnosti ročního stipendia na studium v Arizoně, rozhodla jsem se to zkusit. Od pobytu jsem si slibovala hlavně zlepšení jazykových dovedností, ale ukázalo se, že studium v zahraničí nabízí mnohem víc.

Po celý rok jsem bydlela v americké rodině a navštěvovala jsem střední školu. Odjížděla jsem s poměrně slušnou jazykovou výbavou, ale i tak jsem se dostávala do prekérních situací, např. když jsem spolužáka požádala o rubber (v USA chápáno jako kondom) namísto erasor (jednoznačně guma na gumování), nebo když se mě kamarád zeptal, jestli má zabočit u té fork na cestě před námi. Já zmateně hledala vidličku, načež mi vysvětlil, že myslí rozcestí.

V Arizoně jsem se ocitla ve zcela neznámém prostředí. Na kaktusy a palmy místo stromů jsem si asi nikdy nezvykla a stejně zvláštní byla škola. Čekala jsem, že se všichni budou o výměnné studenty zajímat, ale opak byl pravdou. Američané jsou na jiné národnosti natolik zvyklí, že mě takřka ignorovali. Celkem brzy jsem i uvědomila, že pokud chci mít kamarády, musím se snažit především JÁ. Zapojila jsem se tedy do různých školních akcí, klubů, zájmových kroužků apod. Výborné jsou také sportovní hry, ale ty jsem pro nesnesitelná vedra (až 55 stupňů ve stínu) vynechala. Díky tomuto „tréninku“ je pro mě i teď jednodušší seznamovat se s novými lidmi.

V průběhu roku jsem narážela na různé nové situace, s nimiž jsem se musela vyrovnávat. Díky nim jsem se stala sebevědomější, samostatnější a vyrovnanější.

Dalším přínosem bylo zbourání onoho stereotypu, že všichni Američané jsou tlustí, hloupí a bohatí. Celkově mají skutečně více obézních lidí, ale mnoho jich žije zdravě, hamburger a colu by nikdy nepozřeli a pravidelně sportují. Hloupí určitě také nejsou. Vždyť jak by mohli, když jsou světovou supervelmocí? A co se bohatství týče, těch opravdu movitých je tam velmi málo. Naopak mě překvapilo množství chudinských čtvrtí.

Velkým plusem studia v zahraničí je také to, že se člověk naučí dívat na svůj běžný život doma „zvenčí“. Teprve v Arizoně jsem plně uvědomila, jak zajímavé Čechy jsou.

Doufám, že jsem vás přesvědčila, že studium v zahraničí za to opravdu stojí. Sečteno a a podtrženo – kromě jazykových znalostí si jistě odnesete i spoustu zážitků, kamarádů a především zkušeností. A pokud máte trochu štěstí, nemusí být ani moc nákladné – různé organizace(např. Rottary, AFS) pravidelně vypisují stipendia i pro středoškoláky. No a na VŠ to není problém už vůbec.

Tak na co čekáte?