Zobrazování zemského povrchu, kartografie

1. Kartografická zobrazení geografických map

2. 5 etap vzniku mapy

3. Dálkový průzkum Země

4. Obsah mapy

5. Druhy map

mapa = zmenšený rovinný obraz Země nebo jiného vesmírného tělesa

atlas = soubor map

glóbus = zmenšený trojrozměrný kulový model Země, nedochází k takovému zkreslení jako u mapy

Kartografická zobrazení geografických map

= početní a konstrukční metody, díky kterým lze sestrojit zeměpisnou síť v rovině mapy

• je třeba brát v potaz zakřivení zemského povrchu

• matematická kartografie řeší zobrazení referenční koule nebo elipsoidu do roviny mapy

rozdělení kartografických zobrazení: (viz atlas)

1. dle vlastností

• plochojevná – zachovávají nezkreslené plochy, zkreslují úhly a délky

• vhodné pro srovnání velikostí různých území

• úhlojevná – nezkreslují úhly a tvar, zkreslují plochy a délky

• využití v námořní plavbě

• délkojevné – nezkreslují délky (kromě poledníků a rovnoběžek)

• vyrovnávací – tlumí všechna zkreslení

3. dle polohy

• normální (pólové) – konstrukční osa roviny, válce, nebo kužele je shodná s osou glóbu

• příčné (transverzální) – konstrukční osa v rovině rovníku

• obecné (šikmé) – konstrukční osa prochází středem glóbu v libovolném směru

4. dle druhu

• azimutální – zobrazovací plochou je rovina

• válcová – zobrazovací plochou je plášť válce

• kuželová – zobrazovací plochou je plášť kužele

• obecná – zobrazení, u kterých je geografická síť odvozena dle matematicky požadavků

• první mapa Čech – Mikuláš Klaudián 1517

• první mapa Moravy – Pavel Fabricius 1569, Jan Ámos Komenský 1627

• první mapa Slezska – Martin Helwig 1561

5 etap vzniku mapy

1. práce astronomické

• stanovení přesné polohy základních bodů mapové oblasti pomocí astronomického měření

2. práce geodetické

• trigonometrická síť = soustava trojúhelníků z trigonometrických bodů

• vrcholy (trigonometrické body) zajištěny v terénu kamennými hranoly

• nejdůležitější body vytyčeny měřickými věžemi

• v ČR výchozím trig. bodem Pecný (JV od Prahy)

• trigonometrická síť je podkladem pro polohopis

• nivelační síť = soubor výškově přesně zaměřených nivelačních bodů

  • podkladem pro výškopis

  • výšky niv. bodů vztaženy k základní nulové hladině moře

  • v ČR výchozím niv. bodem Lišov u Českých Budějovic

3. práce topografické

• práce v terénu – podrobné polohopisné a výškopisné měření

• vyhodnocování leteckých snímků – podrobný topografický obsah se zanáší do listů mapy

4. práce kartografické

• kartografové zpracovávají výsledky topografických prací do formy kartografického díla

• vytváření čistokresby výsledné mapy

5. práce reprodukční = vytisknutí map, jejich reprodukce

Dálkový průzkum Země

letecké snímkování – speciálně upravená letadla s kamerami zespod, snímky se při focení překrývají

kosmické snímkování – družice, kosm. lodě a laboratoře se pohybují po předem stanovených drahách

druhy snímků:

• panchromatické – přirozené barvy

• infračervené – nepřirozené barvy (voda černá, vegetace červená, …)

• tepelné – zachycují tepelné vyzařování zemského povrchu

• radarové – mohou zobrazovat území kryté nízkou oblačností

Obsah mapy

kartografická generalizace = výběr toho, „co chci v mapě mít“

• matematické prvky

  • zeměpisné souřadnice – poledníky, rovnoběžky

  • měřítko – lze vyjádřit číselně i graficky

    • velké – (plány) 1:1 až 1:200 000 (podrobné mapy)

    • střední – 1:200 000 až 1:1 000 000

    • malé – nad 1:1 000 000

• polohopis – znázorňuje vzájemnou polohu objektů zemského povrchu v horizontálním směru

  • vodstvo, hranice států, sídla, dopravní linie

  • můžou být body, čáry, plochy (šrafování, barva, …)

• výškopis – znázorňuje výškové rozčlenění krajiny

  • kóty, vrstevnice, stínování, barevné vrstvy (=barevná hypsometrie)

• popis mapy – jména místní (názvy obydlených míst) a pomístní (příroda, pozemky, vody, hory, …)

  • cizí názvy na českých mapách lze uvádět třemi způsoby:

    • transpozice – v původním znění (u jazyků píšících latinkou)

    • transliterace – přepis z jiných písem (azbuky, arabského písma, …)

    • transkripce – fonetický přepis ze slabikového/pojmového písma (čínština, japonština)

  • exonyma – zažité české názvy, uváděny v závorce vedle původních (Londýn, Paříž, Vídeň, …)

• legenda – popis užitých značek, …

• kartografické vyjadřovací prostředky (viz atlas, mapa)

  • druhy značek

    • bodové značky (označení měst, zámků, hradů, …)

    • čárové značky (hranice států, silnice, železnice, …)

    • plošné značky (vyšrafování státu, bažiny, jezera, sporného území, …)

  • kartogram – obrysová kartograf. kresba územní jednotky s určitým zaměřením

    • např. hustota zalidnění, mapa náboženství, …

    • znázornění plošnými značkami nebo barevnou škálou

  • kartodiagram – vyjadřuje kvantitu nebo kvalitu určitého jevu na územním celku (věkové složení obyvatelstva)

Druhy map

1. dle vzniku – původní (originální), odvozené (upravené původní)

2. podle měřítka (viz výše – velké, střední, malé)

3. dle formátu – příruční, nástěnné

4. podle obsahu

   • podrobné – velké měřítko, hodně informací (např. katastrální)

   • topografické – velké a střední měřítko (úřední mapy pro stát, armádu)

   • obecně geografické (tématické) mapy – silniční, železniční, meteorologické, …

5. dle účelu – pro hospodářskou výstavbu, vojenské, školní, …

   Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:

   Ekonomie a management

   Humanitní a společenské vědy

   Jazyky a mezinárodní studia

   Kultura a umění

   Medicína a farmacie

   Právo a veřejná správa

   Přírodní vědy

   Technika a informatika

   Učitelství a sport

   Zemědělství a veterina

   ---

   Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

6. zvláštní mapy – reliéfní, tyfografické (pro slepé)