Zemský reliéf, základy geologie a geomorfologie

1. Stavba a složení Země

2. Horniny podle původu

3. Planetární členění zemské kůry

4. Litosféra, litosférické desky

5. Pohyby litosférických desek

6. Horotvorná činnost

7. Vulkanismus

8. Zemětřesení

9. Vznik pevnin a oceánů

10. Georeliéf

11. Tvary georeliéfu vytvořené endogenními pochody

12. Tvary georeliéfu vytvořené exogenními pochody

Stavba a složení Země

• A; M. plocha nespojitosti způsobuje výraznou změnu rychlosti šíření zemětřesných vln (odlišná hustota vrstev)

• mocnost ZK proměnlivá (průměrně 35 km)

• ZK tvořena oxidy, křemičitany, …

• SiO₂, Al₂O₃, …
• nejhlubší vrt na světě – poloostrov Kola (hluboký 12 km)

• B; nachází se zde astenosféra = natavené horniny, plastická

• umožňuje pohyb litosférických desek

• B–D; tvoří 67,5 % hmotnosti Země

• E; polotekuté… G; pevné (Fe; Ni)

• endogenní pochody
• magma = roztavená hornina uvnitř sopky

• láva = magma, které se dostalo na povrch

 Horniny podle původu

a)      vyvřelé (magmatické) → hlubinné; žilné; výlevné

b)     usazené (sedimentární); eroze → sedimentace

• transport větrem, vodou, ledovcem…

• fyzikální zvětrávání = mechanické rozrušování hornin; nemění se chemické složení

• způsobeno tepelnými změnami, růstem krystalů
• chemické zvětrávání – způsobeno vodou, vzdušným O₂ a CO₂

• mění se různými reakcemi na odlišné zvětraliny

• současné působení fyz., chem., organismů → dělení sedimentů:

  1. úlomkové – tvořené úlomky jiných hornin
slepence, pískovce, prachovce, jílovce

  2. chemické – vysrážením z roztoků, pokles teploty a/nebo tlaku
vápence, železné a manganové sedimenty

 3.organické – ze schránek živočichů a rostlin
uhlí, rašelina, hořlavé břidlice

c)      přeměněné (metamorfované) – přeměna vyvřelých a usazených; příčinou je vysoký tlak

• (orto-, para-) ruly, fylity, svory

Planetární členění zemské kůry

• pevnina (nad hladinou moře) 29 %; světový oceán 71 % (Tichý, Atlantský, Indický, Severní ledový)
  • kontinenty (5) – Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie, Euroasie
  • světadíly (7) – S Amerika, J Amerika, Afrika, Austrálie (a Oceánie), Evropa, Asie, Antarktida
  • pevninská kůra starší než oceánská; jádra pevnin (štíty) staré až miliardy let, tvoří kontinenty
  • 9 štítů: baltský, kanadský, africký, indický, ukrajinský, aldanský, australský, guinejský
  • střet litosférických desek – Himaláje; Kordillery; …

• nejhlubší příkop – Mariánský příkop (Tichý oceán), 11 km

Litosféra, litosférické desky

• litosféra není celistvá, ale skládá se z litosférických desek
  • maximální mocnost pevninských (kontinentálních) desek až 35 km
    • skládáním na sebe až 150 km
  • oceánské desky až 5–10 km tloušťka
  • desky se pohybují po plastickém podkladu astenosféry
  • pohyby desek → endogenní pochody – horotvorná činnost, vulkanismus, zemětřesení

Pohyby litosférických desek

1)     podélné tření o sebe → vznik zemětřesení

2)     oddělení desek od sebe → uvnitř vzniká příkop, propadlina

3)     náraz desek oceánská + kontinentální → oceánská „sklouzne“ pod kontinentální

4)     náraz desek kontinentální + kontinentální → desky se překryjí a vrásní se

Horotvorná činnost

• v místě střetu litosférických desek → tlak → vrásnění desek nebo vznik zlomu
• vrstvy sedimentů se zprohýbají ve vrásy
  • sedlo vrásy; horské hřbety (A) a koryta údolí (B)
• v místech, kde se poruší souvislost vrstev vznikají zlomy
• více zlomů blízko sebe → příkopová propadlina (vlevo), hrásť (vpravo)

• kry – části litosféry omezené zlomy, mohou se pohybovat svisle

Vulkanismus

• = sopečná činnost = přemisťování magmatických hmot z nitra k povrchu
• stratovulkán = smíšená sopka („klasická“); např. Etna
  • chrlí lávu, popel, lávu, popel, vylévání roztavených hornin
  • (magma = pod povrchem; láva = na povrchu)
• sopečná kupa = magma vytlačené na povrch, oblá sopka; (Říp)
• sopečná homole – tvar sopky, ale nemá kráter
• lakolit – magma „se tlačilo, ale neprotlačilo“
• pluton – magma hluboko v zem. kůře
• obnažení sopky – kužel vyerodovaný, ztuhlý krb jde vidět
  • Malý a Velký Roudný
• kaldera – více krbů vedle sebe
  • Yellowstone – krby nízko pod povrchem
    • při výbuchu (jednou za několik set tisíc let) vybuchne obrovská plocha
    • → oblak popele → sopečná zima
• dělení sopek podle toho, co chrlí

a)     smíšená (popel i láva) = stratovulkán – viz výše

b)     štítová (hlavně láva) – vylévá se spíše do šířky

• Hawaii, Olympus Mons
• hotspoty (horké skvrny) – výstup magmatu na povrch i mimo zlomy desek

c)      explozivní (pyroklastika = sopečný materiál)

• nejjemnější popel – lapilli (sopečný „štěrk“) – sopečná puma (velké kusy)
• pyroklastický mrak – sopka pod tlakem, ale „zašpuntovaná“
  • při povolení se vypustí horký mrak s velkou rychlostí

• dělení sopek dle aktivity

a)      aktivní = má žhavý magmatický krb

• aktivní i vedlejší sopouchy

b)     spící = vypadá neaktivně, ale žhavý magmatický krb

• může spát i několik desítek/set let, ale stále je šance na výbuch

c)      vyhaslá = magmatický krb ztuhl

• známé/“důležité“ sopky ve světě
  • S Am; Popocatépetl, Citlaltépetl, Svatá Helena, Mount Rainier (2. nejvyšší hora USA);
    Aleuty – ostrovy sopečného původu
  • J Am; Chimborazo, San Pedro; Ohňová země – sopečného původu
  • Ant; Mount Erebus – hot spot
  • Afr; Kilimandžáro (Uhuru), Ngorongoro
  • Aus; žádné sopky ani hotspoty
  • As; Ključevskaja (na Kamčatce), Fuji (Japonsko), Apo (Filipíny),
    Krakatau (Indonésie) – poslední výbuch ji roztrhl, teď z ní „rostou“ 3 ostrůvky
  • Evr; Etna (It – Sicílie), Vesuv (u Neapole), Liparské o-vy (Stromboli, Vulcano, Lipari, …)
    Island – Hekla, Katla, Krafla

Zemětřesení

• probíhá na okrajích litosférických desek v různých hloubkách (2–10 km)
• dělení – přírodní, antropogenní
  • výbuch sopky, uvolnění energie ve zlomech; hlubinná těžba, testování výbušných zbraní
• ohnisko = hypocentrum; místo nad ohniskem na povrchu Země = epicentrum
• izoseisty = čáry spojující místa se stejně silnými zemětřeseními
• Richterova stupnice/škála – dělení zemětřesení dle způsobených škod
  • 1–3; malé, místní, denní
  • 4; drkotání skleniček (v ČR – Karlovy Vary)
  • 5; praskliny ve zdech
  • 6–9; více ničení, největší zaznamenaná zemětřesení na světě
  • 10; „kdyby“ na Zemi dopadl asteroid
• zemětřesné roje = několik stejně intenzivních zemětřesení za sebou (typicky Z Čechy)
• místa častých zemětřesení
  • S Am – Z pobřeží; zlom San Andreas, v SF zemětřesení každých asi 100 let
  • J Am – Z pobřeží; Afr – malá zemětřesení; Aus – žádná zemětřesení (uprostřed lit. desky)
  • Oceánie – Havaj; Tichooceánský ohnivý kruh
  • Asie – Japonsko, Filipíny, Indonésie…; S Indie a Nepál – nejničivější
  • Evropa – Středomoří, Island (sopečná), Itálie, Makedonie…
• tsunami = „přístavová vlna“
  • otřes na mořském dně → způsobí vlnu, která se šíří směrem k pobřeží
  • šelfové moře/pobřeží zvedne vlnu
  • v 2004 zemětřesení v Jávském příkopu → ničivé v Indonésii, Thajsku, Malajsii
    • → systémy varování před vlnami

Vznik pevnin a oceánů

• prahory – jeden kontinent Pangea, praoceán Panthalassa
• na konci prvohor Pangea → Laurasie a Gondwana → postupně se rozpadají na další kontinenty:
  • z Laurasie kontinentální drift → S Amerika, Evropa, Asie
  • z Gondwany → J Amerika, Afrika, Austrálie, Antarktida

• praoceán → současné oceány

Georeliéf

• = plocha styku litosféry s pedosférou, atmosférou, hydrosférou
• pevninský georeliéf = ¼ nížiny, ¾ vysočiny
  • prolákliny (deprese) = leží níže, než je hladina světového oceánu
    nejhlubší – proláklina Mrtvého moře -400 m
• 5 morfologických typů georeliéfu

1. roviny – do 30 m
2. pahorkatiny – 30 až 150 m
3. vrchoviny – 150 až 300 m
4. hornatiny – 300 až 600 m
5. velehornatiny – nad 600 m

• Bajkal – skrytá proláklina
• průměrná nadmořská výška pevniny = 875 m; průměrná hloubka oceánu = 3790 m
• nejvyšší místo na Zemi – Mt. Everest 8850 m; nejhlubší místo – Mariánský příkop -11 km
• nejvyšší místo ve Vesmíru – Olympus Mons 26 km (Mars)

Tvary georeliéfu vytvořené endogenními pochody

1. klenby a pánve – tektonickým pohybem nebo pronikem magmatu na povrch

• klenby = nahoru vyklenuté oblasti, kruhovitý až oválný půdorys
• pánve = prohnutí dolů, kruhovitý až oválný půdorys

2. vrásová pohoří – vrásové řady

3. příkrovová pohoří – vrásy přesunuty přes sebe → mohutné příkrovy (Alpy, Himaláje)

4. vrásno-zlomová pohoří – (Karpaty)

5. kerná pohoří – (Ťan-šan)

6. příkopové propadliny – propadnutí území podél zlomů (Bajkal)

7. sopečná pohoří – lávové, smíšené, kužele (Doupovské hory)

Tvary georeliéfu vytvoření exogenními pochody

• ovlivňují 3 činnosti – rušivá (eroze), přenosná (vítr, voda, ledovec), tvořivá (sedimenty)

1. svahové pochody – pohyb uvolněných hornin po svazu – způsobuje gravitace, sesuv půdy
2. říční (fluviání) pochody

• ron = neorganizovaný vodní tok → hloubková, boční eroze
• plaveniny = plave v řece, rozptýleno ve vodě
• splaveniny = přirozený materiál plovoucí v řece na dně
• horní tok – velký spád řeky, výmol, říční údolí těsné
• střední tok – sedimentace, rozšiřování koryta, meandry
• dolní tok – hromadění unášen hmoty, úvaly, delty, ramena

3. kryogenní (ledovcové) pochody

• ledovce pevninské (Antarktida, Grónsko) a horské (Alpy, Himaláje)
• kar = místo, kde vzniká ledovec
• ledovcový splaz = pohyb ledovce způsobený roztáváním
• trog = ledovcové údolí, tvar „U“ (široké)
• fjord = ledovcové údolí, dlouhé hluboké zálivy, ledovec roztál a zatopil údolí
  • Skandinávie, Grónsko, Chile, Aljaška, Island
• morény = hmota dopravená ledovcem (písek, hlína, suť)
  • o střední, čelní, boční, spodní, vnitřní

4. větrné (eolické) pochody

• místa málo krytá rostlinami, stromy → unášení prachu a písku → broušení skal
• vznik skalních oken, říms, bran, hřibů, čeřin, písečných přesypů, dun

5. mořské (marinní) pochody = příliv, odliv, příboj

• abraze = rušivá činnost moře (výklenky, jeskyně, útesy)
• vznik mělčin, kosů (dlouhé úzké poloostrovy)
• usazování úlomků hornin

6. biogenní pochody – rostliny a živočichové urychlující zvětrávací proces

• schránky živočichů na dnech moří → horniny, korálové útesy
• rašeliny = odumřelé rostliny → uhlí

7. antropogenní pochody = činnost lidí

• stavby, městské zástavby, skládky, lomy, průplavy, vodní nádrže, tunely, cesty, těžba