Švédsko

Základní údaje:

Rozloha : 449 964 km2

Počet obyvatel : 8 820 000 (1994)

HDP : 198 miliard USD (1993)

HDP na 1 osobu : 22 700 USD (1993)

Kebnekaise – 2123 m

Hlavní město : Stockholm – 1 540 000 obyv.

Měna : 1 švédská koruna (SKr) = 100 ore

Přírodní poměry:

Švédsko se nachází na východní části Skandinávského poloostrova. Se svou rozlohou se řadí na páté místo v Evropě po Rusku, Ukrajině, Španělsku a Francii. Na jihozápadě dělí Švédsko od Dánska Kattegatt a Skagerrak, a na východě od Finska Baltské moře a Botnický záliv. Velmi členité pobřeží má délku 2500 km. Švédsku patří dva velké ostrovy – Gotland a Oland. Dnešní vzhled dostala krajina vlivem ledovcové činnosti. Vzniklo zde na desetitisíce jezer, jeden z typických znaků švédské krajiny. Největší rozlohu mají jezera Vanern, Vattern a Malaren. Nejdelší řekou je Klaralven, která je dlouhá 720 km z toho Švédskem protéká v délce 520 km. Svyjímkou horského řetězu v severozápadní části země v kraji Norrbotten podél švédsko – norské hranice, kde se vrcholy Skandinávského pohoří tyčí do výše více než 2000 metrů, jsou jinak terénní rozdíly švédské krajiny nevýrazné. Nejvyšší horou je Kebnekaise. Bohatě členěné pobřeží, lemované skalnatými ostrůvky, tvoří přirozenou rekreační oblast, vyhledávanou turisty. Moře a námořní doprava byly pro Švédsko vždy velmi důležité. Prakticky všechna mezinárodní výměna zboží se provádí námořní cestou. Levná vodní energie se kromě toho stala důležitým činitelem průmyslového rozvoje.

Podnebí:

Podnebí je vlivem Golfského proudu mírnější, než by se dalo na této zeměpisné šířce předpokládat. ( Ve Stockholmu je proto průměrná teplota podstatně vyšší, než je třeba na Aljašce, přestože leží na stejné zeměpisné šířce ). Průměrná teplota ve Stockholmu v únoru je –3,1o C a v červenci 17,8o C. Typickými charakteristickými rysy jsou stále změny počasí a četné tlakové níže, které se pohybují od západu a přinášejí s sebou kyselé deště a sníh. Průměrné množství srážek činí ročně 600 mm ( v Laponsku pouze 500 mm, ale na jihu to činí až 850 mm ). Severní Švédsko se též nazývá zemí půlnočního slunce. Severně od polárního kruhu slunce nezapadá po několik týdnů v červnu a červenci a naopak v zimě slunce není vidět celé měsíce, pouze kolem poledne je trochu světla.

Ochrana životního prostředí:

V posledním desetiletí se ve Švédsku značně zvýšilo úsilí o ochranu přírody a životního prostředí vůbec. Současně se sleduje činnost průmyslových podniků, které se musejí řídit přísnými směrnicemi zamezujícími znečišťování ovzduší, vodních toků apod. Bylo zřízeno dvacet národních parků, které zaujímají 1,4 % z celkové rozlohy. V poslední době se zvýšil i počet přírodních rezervací na téměř 2 % z rozlohy země, které slouží rekreačním účelům.

Rostlinstvo:

Velká rozloha přispívá ke značným rozdílům pokud jde o druhy rostlin. Nejbohatší rostlinstvo je na jihu, kde se vyskytují téměř všechny středo evropské druhy. Lesy pokrývají 62 % povrchu a vytvářejí základ silně rozvinutého dřevařského průmyslu. Přes značnou vlastní spotřebu se zhruba 60 % švédských dřevařských výrobků vyváží. Na jihovýchodě jsou charakteristickým porostem buky, na ně navazují jehličnaté lesy promíšené zejména duby. Odtud až za polární kruh jsou hluboké jehličnaté lesy, v severnějších oblastech březové. Na nejodlehlejším severu je tundra, roste zde kleč, jalovec, zakrnělá bříza a polární vrba.

Zvířena:

V horách s arktickým podnebím žije švédský rosomák, liška, medvěd, vlk, sob a los, který je chován Laponci. V jižním a středním Švédsku žijí také srnci, jeleni, zajíci a divocí králíci. Pro ostrov Gotland jsou pak charakteristické ovce. Z nejrozšířenějších mořských lovných ryb je to například treska nebo baltský sleď.

Zemědělství:

Zemědělská půda tvoří méně než 7 % plochy země. V zemědělství pracují 4 % ekonomicky činných obyvatel. Z obilovin se pěstuje ječmen, žito, oves a pšenice. Nejintenzivněji je půda využívána v úrodném Skane v zázemí města Malmo, kde se rovněž pěstuje cukrová řepa. Švédsko je z 80 % soběstačné v zemědělství i v základních potravinářských výrobcích. Hlavními produkty jsou mléčné výrobky a maso.

Obyvatelstvo:

85 % Švédů žije na jihu. Populace je většinou soustředěna ve městech a je to 83 %. Hustota zalidnění je poměrně nízká – 21 obyvatel na 1 km2. K luteránské státní církvi se hlásí 95 % obyvatel a část švédských občanů se hlásí ke katolickému vyznání. Je zde nízká porodnost, ale na druhé straně vysoká průměrná délka života : u mužů 77,5 let, u žen 83 let. Přes 15 000 Laponců žijících v severní části Švédska tvoří největší národnostní i jazykovou menšinu. Dnešní švédové jsou potomci germánských kmenů, které se ve Skandinávii usadily před tisíciletími. Úředním jazykem je švédština.

Politickohospo­dářská charakteristika:

Švédsko je konstituční monarchií, má 24 správních krajů. Hlavním městem je Stockholm. Král plní jako hlava státu pouze reprezentativní úkoly. Švédský parlament je jednokomorový a má 349 členů, kteří se volí na období tří let. Třináct ministerstev tvoří jednotky, které se především zabývají vypracováním předloh nových zákonů pro parlament.

Průmysl:

Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je strojírenství. 50 % produkce strojírenských výrobků se dnes vyváží. Většinu ekonomiky kontroluje asi 15 největších společností. Primát má firma Volvo s celkovým ročním obratem 92,5 bilionu SKr, z nichž 83 % výrobků je určeno pro vývoz. Významná je výroba letadel a lodí v Goteborgu a Malmo. Švédsko vyniká v těžbě kvalitní železné rudy na sevru země. Té se těží téměř 15 miliónů tun, ale významná je i produkce rud zinku, olova, mědi, wolframu, stříbra a zlata. Švédsko má také zásoby fosfátu, rašeliny, velmi kvalitního kamene a uhlí na jihu. Obchod se západní Evropou činí 72,1 % celkového objemu vývozu. Největší počet výrobků dováží Švédsko z Německa ( 21,8 % ), celkově je stejně závislé na vývozu jako na dovozu.