Region střední Evropy
1. Úvod 2. Polsko 3. Slovensko 4. Maďarsko převládají vnitrozemské státy, pouze Německo a Polsko hraničí s mořem 4 ekonomicky vyspělé země – Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko viz otázka 18 4 postsocialistické, středně rozvinuté země – Polsko, Slovensko, Maďarsko, Česko (otázky 13, 14) obyvatelstvo: převážně germánské a slovanské národy menšiny – Švýcaři hovořící románskými jazyky; Maďaři […]
1. Úvod
2. Polsko
3. Slovensko
4. Maďarsko
-
převládají vnitrozemské státy, pouze Německo a Polsko hraničí s mořem
-
4 ekonomicky vyspělé země – Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko
-
viz otázka 18
-
-
4 postsocialistické, středně rozvinuté země – Polsko, Slovensko, Maďarsko, Česko (otázky 13, 14)
-
obyvatelstvo: převážně germánské a slovanské národy
-
menšiny – Švýcaři hovořící románskými jazyky; Maďaři (ugrofinské jazyky)
-
-
přírodní podmínky: rozmanitý povrch; S – nížiny při pobřeží Severního a Baltského moře
-
směrem k J přechází v nízká pohoří; J od vysočin velehorská pohoří (Alpy, Karpaty)
-
JV nížinný povrch (Malá a Velká uherská nížina)
-
-
podnebí: mírné, na Z převážně oceánské; směrem od Z k V roste kontinentalita
-
v podhůří podnebí mírně teplé; ve velehorské oblasti chladné
-
řeky náleží úmořím Severního, Černého, Baltského, Jaderského, Středozemního moře
-
nejvýznamnější středoevropskou řekou je Dunaj
-
-
rostlinstvo: původně listnaté a smíšené lesy, dnes vykáceny → zemědělské plochy, druhotné jehličnaté
-
smrkové monokultury; značná část lesů poškozena kvůli znečištěnému ovzduší
-
-
nerostné bohatství: nepostačuje potřebám hospodářství
-
v minulosti značná část vytěžena, někde se i dnes nachází významná naleziště
-
černé uhlí (Porúří, Hornoslezská pánev); hnědé uhlí (Středoněmecká pánev)
-
draselné soli mezi Hannoverem a Kasselem
-
-
-
hospodářství postsocialistických zemí:
-
nadměrná těžba a spalování nekvalitních paliv → ekologické problémy
-
zdevastované přírodní prostředí – „černý trojúhelník“ – hranice ČR, Německo, Polsko
-
způsobeno těžbou hnědého uhlí
-
-
průmyslově-zemědělské státy procházející transformací na tržní ekonomiku
-
průmysl: velmi dobře rozvinutý (strojírenský, chemický); v zemědělství silná živočišná výroba
-
Polsko
-
přímořský stát ve střední Evropě při pobřeží Baltského moře
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem; 16 vojvodství
-
hlavní město: Varšava – politické, správní, hospodářské, církevní, kulturní centrum
-
obyvatelstvo: Poláci (95 %); menšiny Slezanů, Kašubů, Němci, Ukrajinci, Bělorusové
-
během 2. sv. v. zahynulo asi 6 milionů Poláků (převážně Židé) v koncentračních táborech
-
další občané zahynuli v bojích při napadení Polska, v zahraničním odboji
-
brutální potlačení varšavského povstání, katyňský masakr (hromadná poprava Poláků)
-
-
po 2. sv. v. došlo na Postupimské konferenci ke změně polských hranic
-
na Z se posunula na Odru, Nisu – Němci odsunuti do Německa
-
část V se stala součástí SSSR
-
-
-
přírodní poměry: ¾ nížiny, v J – pahorkatiny, hornatiny; pobřeží ploché a písčité
-
S – jezerní plošiny; JZ – Krkonoše, Jizerské hory (hranice ČR); JV – oblouky Karpat
-
Vnější západní Karpaty (Beskydy), Vnější východní Karpaty
-
malá část Vnitřních západních Karpat – Vysoké Tatry (nejvyšší hora Rysy)
-
-
řeky Odra, Lužická Nisa, Vatra, Visla, Narewem se vlévají do Baltského moře
-
mnoho (většinou ledovcových) jezer, největší Sniardwy a Mamry
-
-
podnebí: mírné, přechodné mezi oceánským a vnitrozemským; směrem k V ubývá srážek
-
rostlinstvo: nížiny a roviny – listnaté lesy; písčité oblasti – borovice, horské oblasti – buky
-
ve Vysokých Tatrách alpinská a subalpínská vegetace
-
-
nerostné bohatství: pestré a bohaté zásoby; černé a hnědé uhlí, rudy kovů (olovnato-zinkové, měďnaté)
-
také nerudné suroviny – kamenná sůl, síra
-
-
hospodářství: člen EU
-
průmysl: těžební (významný vývoz černého uhlí); hutnictví (Katowice, Nowa Huta)
-
strojírenský (dopravní), kovoobráběcí stroje, těžební zařízení
-
chemický (zpracování ropy, síry, kuchyňské soli); textilní; potravinářský
-
-
zemědělství: ½ území obdělávána – brambory, pšenice, žito, cukrová řepa, len, ovozel, chmel
-
živočišná – chov prasat, skotu, ovcí, drůbeže
-
-
-
doprava: významná námořní – největší přístavy Štětín (vývoz uhlí); Gdaňsk (hromadné náklady)
-
Gdynia (přeprava kusového zboží)
-
Slovensko
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentkou (Zuzana Čaputová); 8 krajů
-
hlavní město: Bratislava – politické, hospodářské, kulturní centrum; sídlo vlády a prezidenta
-
obyvatelstvo: Slováci; menšiny Maďarů, Romů, Čechů, Rusínů, Ukrajinců, Poláků
-
nadprůměrný (na Evropu) přírůstek; mezi městy dominují Bratislava a Košice
-
značná nezaměstnanost (5,6%) – způsobena transformací na tržní ekonomiku
-
-
přírodní poměry: geologicky mladé alpinsko-himalájské vrásnění
-
občasná zemětřesení, silnější výjimečně (1764 Komárno)
-
geomorfologicky náleží ke Karpatům a Panonské pánvi
-
Západní a Východní Karpaty
-
Vnější západní Karpaty – Bílé Karpaty, Javorníky, Oravské Beskydy
-
Vnitřní západní Karpaty – Malá a Velká Fatra, Vysoké Tatry (nejvyšší Gerlachovský štít)
-
Nízké Tatry, Slovenské rudohoří, vulkanická pohoří Štiavnické vrchy, Polana
-
-
Vnější východní Karpaty – Bukovské vrchy, Nízké Beskydy
-
Vnitřní východní Karpaty – vulkanické pohoří Vihorlat
-
-
většina řek patří do úmoří Černého moře, z toho většina do povodí Dunaje
-
hlavní přítoky Morava, Váh, Hron, Ipel
-
-
malá část řek patří do úmoří Baltského moře
-
největší průtok řek na jaře – tání sněhu
-
v Tatrách ledovcová jezera (plesa) – Hincovo pleso, Štrbské pleso, …
-
velké zásoby podzemních vod v Podunajské a Východoslovenské nížině
-
velké bohatství minerálních vod – Piešťany, Trenčianské Teplice, Sliač, Bardějov
-
-
podnebí: mírné, přechodné mezi oceánským a kontinentálním; nestálost počasí
-
v horách ovlivněno nadmořskou výškou; v kotlinách značně znečištěné ovzduší
-
-
rostlinstvo: přes 40 % zalesněno; v horských oblastech na S a Z smrkové lesy, na V bukové
-
v níže položených oblastech časté doubravy; v nížinách častá přeměna krajiny na kulturní step
-
-
nerostné bohatství: zásoby magnesitu a vápenců; menší ložiska rud železných a barevných kovů
-
hospodářství: člen EU; rozvíjí se cestovní ruch
-
přírodní krásy – Slovenský ráj, Jánošíkove diery; termální prameny;
-
kulturně-historické památky – Spišský hrad, Oravský hrad, zámek Bojnice, hrad Budatín
-
průmysl: těžební (hnědé uhlí, lignit, kovy); elektrárenství – jaderné, tepelné, hydro
-
hydroelektrárny soustředěny na Váhu; na Dunaji Vodní dílo Gabčíkovo
-
hutnictví, strojírenství (nejdůležitější; dříve významná zbrojní výroba); chemický
-
petrochemický (Slovnaft v Bratislavě – zpracování ropy); gumárenství
-
dřevozpracující – Ružomberok, Štúrovo
-
textilní – bavlnářství, vlnařství (Trenčín), oděvní (Trenčín, Púchov)
-
potravinářský – Bratislava, Trnava, Nitra
-
-
zemědělství: polovina orné půdy v Podunajské nížině
-
silná živočišná – chov prasat, skotu, ovcí (horské oblasti – bačové)
-
rostlinná výroba – obilniny (pšenice, ječmen, kukuřice), cukrová řepa, ovozel, víno, brambory
-
-
-
doprava: hustá a kvalitní silniční i železniční síť; lodní na Dunaji; mezinárodní letiště Bratislava, Poprad
Maďarsko
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem; 19 žup
-
hlavní město: Budapešť – politické, hospodářské, kulturní centrum; sídlo vlády a prezidenta
-
přes 120 termálních pramenů → významné lázeňské středisko
-
-
obyvatelstvo: Maďaři; menšiny Romů, Němců, Slováků
-
přes 4 miliony Maďarů žijí v okolních zemích (Rumunsko, Srbsko, Slovensko)
-
nejvýraznější depopulační vývoj v Evropě (úmrtnost vyšší než porodnost)
-
-
přírodní poměry: Panonská pánev je rozdělena Zadunajským středohořím na Malou a Velkou uherskou nížinu
-
S – pohoří Mátra (vrchol Kékes); J – pohoří Mecsek
-
osu říční sítě tvoří Dunaj; V – Tisa (přítoky Bodrog, Slaná, Kriš, Maruš)
-
tektonické jezero Balaton (největší); velké množství termálních pramenů
-
-
podnebí: mírné vnitrozemské – horká suchá léta, chladné zimy
-
rostlinstvo: horové a listnaté lesy (buk, dub, akát); silně ovlivněno činností člověka
-
nerostné bohatství: bauxit, hnědé uhlí, ropa, zemní plyn; nepostačující energetické zdroje
-
hospodářství: člen EU; roste význam cestovního ruchu
-
průmysl: těžební (viz výše, ropa); hutnictví (hliník); strojírenský; chemický (hnojiva, polymery)
-
farmaceutický, potravinářský (masné výrobky – uherák, paprika)
-
-
zemědělství: silná rostlinná – kukuřice, pšenice, cukrová řepa, brambory, slunečnice
-
tabák, zelenina, ovoce, vinná réva
-
živočišná – hlavně chov prasat a drůbeže
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
-
-
-
doprava: rozvinutá dopravní síť; největší podíl železniční doprava; říční – přístavy Budapešť, Györ
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.