Politická geografie

1. Stát, státní hranice, státní území

2. Politicko-geografická a socioekonomická klasifikace států

3. Významné mezinárodní organizace

4. Změny na mapě 20/21. století

Stát, státní hranice, státní území

stát = politické uspořádání společnosti

• vyznačuje se suverenitou a svrchovanou mocí nad svým územím
• území vymezeno státní hranicí – určena mezinárodními smlouvami
  • sporné hranice – Maroko a Mauritánie; Čína a Indie
• dělení státních hranic
  • přírodní – vodní toky, pohoří, pobřežní linie – většina Evropy
  • umělé – smluvně vymezené, přímočaré nebo klikaté – USA, Nizozemsko a Belgie, …
    •  podle rozšíření národů, náboženských skupin, historicky…
• funkce státních hranic
  • dělící a spojující – umožňuje tok informací, financí, osob, zboží, ale omezuje nelegální přesun osob a zboží (teroristé, drogy, …)
• součástí přímořských států jsou pobřežní (teritoriální, výsostné) vody – mořské pásmo u pobřeží
  • suverenita vykonávána do šíře 12 námořních mil (22,224 km)
  • týká se od mořského dna až po vzdušný prostor
  • stát musí umožnit cizím plavidlům plavbu (OSN, rok 1982)

Politickogeografická a socioekonomická klasifikace států

1)     dle politického systému

   a. autokracie – neomezená státní moc v rukou jednotlivce nebo úzké skupiny lidí

• diktatura = neomezená vláda jednotlivce – diktátora, politické strány
  • Súdán, Libérie, Haiti, …
• nejvyšším stupněm autokracie je totalitarismus – popření občanských práv, individuální svobody, politického pluralismu a zákonnosti; použití násilí
  •  komunismus – SSSR (1917–1991), ČSR (1948–1989), Severní Korea
  • fašismus – Německo (1933–1945), Itálie (1922–1945)

   b. demokracie – „vláda lidu“, ústava umožňuje legální existenci opozice

• moc se dělí na moc zákonodárnou, soudní, výkonnou
• zajišťuje spoluúčast všech občanů na politickém rozhodování, občanská práva a svobody (volby, sdružování, projevu, náboženského vyznání, …)
• parlamentní demokracie – parlament, vláda, státní představitel

2)     dle forem vlády

   a. monarchie – hlavou státu panovník (monarcha) – král, císař, kníže

• konstituční monarchie – moc omezena ústavou, panovník reprezentuje stát
  • Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Španělsko, …
• absolutní monarchie – neomezená moc panovníka – Saudská Arábie, Omán, Katar, Brunej
• teokratická absolutní monarchie – papež – Vatikán
• the Commonwealth – monarchie v personální unií s Velkou Británií
  • volné společenství zemí, které kromě panovníka nemají společné orgány ani kompetence – na britské koruně je závislost pouze symbolická, formální
  • dřívější kolonie – Indie, Pákistán, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, …

   b. republika – lid má suverénní moc

• volí si na určité období představitele (prezidenta) a zastupitelský sbor (parlament)
• prezidentský systém – prez. hlavou výkonné moci, má rozsáhlé pravomoci
  • USA, Argentina, Brazílie
• parlamentní systém – prez. omezen parlamentem, výkonná moc závislá na zákonodárné
  • Itálie, Irsko, Maďarsko, ČR
• poloprezidentský systém – snaha o optimální propojení funkcí prez. a parlamentu

3)     dle územní organizace (vztahu mezi centrální vládou a rozsahem regionálních kompetencí)

   a. unitární – stát s jedinou soustavou nejvyšších státních orgánů, jedinou ústavou

• politický systém řízen z jednoho vládního centra
• moc zákonodárná, výkonná, i soudní platí na území celého státu
• ČR, Polsko, Finsko, …

   b. federace – několik států tvoří jeden federální stát se společnou ústavou, občanstvím, nejvyššími státními orgány

• část státních funkcí vyhrazena společným federálním orgánům (obrana, zahraniční styky, měna)
• část funkcí v kompetenci orgánů jednotlivých států (kultura, školství)
• vzniká sloučením nezávislých států nebo rozdělením původně unitárního státu
• různé názvy členských států – republiky (Rusko), spolkové země (Rakousko), státy (USA, Brazílie), kantony (Švýcarsko)

4)     dle mezinárodně-právního postavení

   a. nezávislé (svrchované) státy – samostatné politickogeografické jednotky

• mají svrchovanou moc nad svým územím, jsou subjektem veřejného mezinárodního práva

   b. závislá území – nesamostatné j., s omezenou suverenitou (kolonie, protektoráty, zámořská území)

• malá území s málo obyvateli, ubývá jejich počet – Francouzská Polynésie, Kajmanské o-vy…
• Antarktida – území pod společnou správou světového společenství

5)     dle územní rozlohy a počtu obyvatel

   a. největší státy – Rusko, Kanada, Čína, USA, Brazílie
   nejmenší státy – Vatikán, Monako, Nauru, Tuvalu, San Marino

   b. nejvíce obyvatel – Čína, Indie, USA, Indonésie, Brazílie
   nejméně obyvatel – Vatikán, Nauru, Tuvalu, Palau, San Marino

6)     dle stupně ekonomické vyspělosti – posuzuje se hodnota hrubého domácího produktu (HDP) na osobu, dynamika ekonomického růstu, podíl na celosvětovém hospodářském objemu, životní úroveň obyvatelstva jednotlivých států (výše hrubého národního produktu (HNP) na osobu, přístup ke vzdělání, zdravotní péči, kvalita služeb, …)

   a. ekonomicky vyspělé státy – rozvinuté tržní hospodářství, vysoká životní úroveň

• vyrábějí více než 1/2 světové průmyslové produkce, téměř 1/3 světového zemědělství
• USA, Kanada, Norsko, Island, Švýcarsko, Japonsko, Izrael, JAR, Austrálie, Nový Zéland, …

   b. středně rozvinuté státy – bývalé kolonie, rozvíjející se ekonomika (Malta, Kypr)

• také země postsocialistické, transformační (dovršují obnovu tržní ekonomiky)
• nově industrializované země – Jižní Korea, Tchaj-wan, Singapur, Thajsko, Malajsie)
• málo lidnaté země vyvážející ropu – SAE, Kuvajt, Katar, Saudská Arábie)

   c. rozvojové země – 150 států, 4/5 lidstva – africké státy, Bangladéš

Významné mezinárodní organizace

státy se sdružují, aby lépe hájily své hospodářské zájmy, svou bezpečnost, svůj politický systém, …

• OSN = Organizace spojených národů – založena 1945 San Francisco
  • cílem je udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, rozvíjet přátelské vztahy mezi národy
  • sídlo v NYC, evropské centrum ve Vídni
  • hlavní orgány OSN – Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Hospodářská a sociální rada, Mezinárodní soudní dvůr – sídlo v Haagu
  • 16 odborných organizací – Mezinárodní měnový fond (IMF); Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO); Světová zdravotnická orgaizace (WHO), …
• NATO = Severoatlantický pakt – vojensko-politické uskupení 26 zemí se sídlem v Bruselu
  • cílem je ochrana členských zemí před vnější agresí
• EU = Evropská unie – nejvýznamnější politicko-hospodářské uskupení v Evropě
  • vznikla 1993, ČR členem od 1. 5. 2004, dnes 28 členských států
  • mezi členy existuje volný pohyb osob, zboží, služeb, a kapitálu; měna euro (ne ve všech státech)
  • orgány – Evropská rada (složena z hlav států a předsedů vlád), Rada ministrů, Evropská komise (sídlo v Bruselu), Evropský parlament (Štrasburk), Evropský soudní dvůr (Lucemburk)
• ESVO = Evropské sdružení volného obchodu – sídlo v Ženevě, volný pohyb zboží mezi členy
• Evropský hospodářský prostor – dohoda mezi EU a ESVO o volném pohybu osob, zboží, služeb, kapitálu
• Rada Evropy – podpora hospodářského a sociálního pokroku, koordinace činností při ochraně členů
• OECD = Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – liberalizace mezinárodního obchodu, financí
• G8 – skupina 8 nejvyspělejších států světa (Francie, Německo, Itálie, VB, USA, Kanada, Japonsko, Rusko)
• OPEC = Organizace zemí vyvážejících ropu
• NAFTA = Severoamerická zóna volného obchodu
• ASEAN = Sdružení států jihovýchodní Asie
• OAJ = Organizace africké jednoty

Změny na mapě 20./21. století

• rozpad SSSR (původně 15 států) → Společenství nezávislých států (SNS) sdružuje 9 z nich, spolupráce
• rozpad Jugoslávie na 6 států, vznik Kosova
• rozdělení Súdánu – náboženské důvody, spor o ropu
• rozdělení Československa – vznik ČR, SR 1. 1. 1993
• sjednocení Německa
• usilování o vytvoření státu – Kurdové, Katalánci (proběhlo referendum), Skotsko, Korsika, Tibet
• vznik a zánik Islámského státu
• anexe Krymu Ruskem (Krym patří stále dle zákonů k Ukrajině, separatisté se přiklání k Rusku)