Obyvatelstvo a ekonomika ČR
1. Obyvatelstvo 2. Hospodářství 3. Průmysl 4. Zemědělství 5. Doprava Obyvatelstvo národnostně jednotný stát – 95 % Češi, Moravané a Slezané zbývající část menšiny – Slováci, Poláci, Němci, Romové, … úřední jazyk čeština; náboženství – graf asi 10,5 milionu obyvatel ovlivněno 2. sv. v. – válečné ztráty, vystěhovalci ve městech 56 % obyvatel pro […]
1. Obyvatelstvo
2. Hospodářství
3. Průmysl
4. Zemědělství
5. Doprava
Obyvatelstvo
-
národnostně jednotný stát – 95 % Češi, Moravané a Slezané
-
zbývající část menšiny – Slováci, Poláci, Němci, Romové, …
-
-
úřední jazyk čeština; náboženství – graf
-
asi 10,5 milionu obyvatel
-
ovlivněno 2. sv. v. – válečné ztráty, vystěhovalci
-
-
ve městech 56 % obyvatel
-
pro ČR typická hustá síť venkovských sídel a menších měst
-
více než 1 mil. pouze Praha
-
-
středně zalidněný stát Evropy
-
hustota = 130 ob./km2
-
-
po 1990 se začal snižovat počet lidí pracujících v zemědělství a průmyslu
-
1997: v primárním sektoru 6 %, v sekundárním 41 %, v terciárním 53 % ekonomicky aktivních
-
-
nezaměstnanost asi 3%
- dějiny a politické poměry
- původní keltské obyvatelstvo bylo vytlačeno Germány, později Slovany
- po vyvrácení Velkomoravské říše se centrum moci přeneslo do středních Čech a rozhodující postavení získal v 10. století rod Přemyslovců, vládnoucí až do 1306
- 1526 nastoupili na český trůn Habsburkové , kteří vládli též v rakouských zemích a Uhrách – tak vzniklo soustátí, v jehož rámci české soustátí existovalo do 1918, kdy spolu se Slovenskem vytvořili Československou republiku – ta zanikla na začátku druhé světové války německou okupací
- po zániku Československa je Česko od 1.1.1993 samostatnou republikou, kterou řídí dvoukomorový parlament
Hospodářství
-
průmyslově rozvinutý stát s intenzivním zemědělstvím; součástí EU
-
hospodářství má nevyhovující strukturu, nízkou výkonnost;
-
výroba surovinově a energeticky náročná, nadměrně zatěžuje životní prostředí
-
-
po pádu komunismu odstraněn systém ústředního plánování a zahájena transformace na tržní ekonomiku
-
→ zvýšení efektivity výroby a kvality produkce
-
Průmysl
-
hlavní složkou hospodářství ČR
-
historicky přednostní rozvoj těžkého průmyslu → nadměrné čerpání nerostných surovin
-
nyní těžba i spotřeba klesá
-
-
těžební – černé a hnědé uhlí, kaolin, vápenec, štěrkopísky, sklářské písky, stavební kámen, jíl, cihlářská hlína
-
elektrárenství – 55 % tepelné elektrárny, asi 35 % jádro (Temelín, Dukovany), 10 % obnovitelné zdroje
-
hutnictví železa a oceli – založeno na dovozu rud (Ukrajina, Rusko) a na zpracování železného šrotu
-
ostravská oblast – Vítkovice, Kunčice, Třinecké železárny
-
-
hutnictví neželezných kovů – malý rozsah; dovoz surovin a zpracování šrotu; střední Čechy
-
strojírenství – největší a nejvýznamnější průmyslové odvětví
-
dopravní (automobilový průmysl) – Škoda Mladá Boleslav, Tatra Kopřivnice, Liaz Jablonec; výroba autobusů ve Vysokém Mýtě, tramvaje a lokomotivy, trolejbusy Plzeň, železniční vagony Studénka, letadla Praha
-
-
chemický – petrochemický (Pardubice, Kolín); anorganická chemie (Pardubice, Ústí n. L.); gumárenský průmysl (Otrokovice, Břeclav); cementárny a vápenky (Králův Dvůr, Brno, Hranice na Moravě); cihelny (Brno, Hodonín)
-
sklářský průmysl – Teplicko, Jablonec nad Nisou
-
výroba porcelánu a keramiky – Plzeňsko, Rakovnicko, Karlovarsko, Teplicko
-
textilní průmysl – bavlnářství (Náchod, Dvůr Králové nad Labem, Broumov); vlnařství (Liberec, Brno); lnářství (Trutnov, Šumperk, Humpolec); pletařský průmysl (Teplice, Písek, Jihlava); oděvní (Prostějov, Praha, Brno)
-
kožedělný průmysl – obuv (Zlín, Třebíč, Skuteč); kožená galanterie (Klatovy, Prostějov)
-
dřevozpracující průmysl – Jeseníky, Šumava; nábytkářský (Rousínov, Bystřice pod Hostýnem); výroba tužek (České Budějovice)
-
potravinářský průmysl – masný (Praha, Brno, Ostrava); mlékárenský (Klatovy, České Budějovice, Pardubice, Brno, Kunín); cukrovarnický; tukový; …
Zemědělství
-
podílí se na tvorbě krajiny, ochraně životního prostředí, zabezpečuje produkci → 90% soběstačnost ČR
-
54,3 % území je zemědělská půda; nejvíce orná půda, louky a pastviny, chmelnice, vinice, sady a zahrady
-
kvalitu přírodních podmínek pro zemědělství určuje hlavně nadmořská výška
-
zemědělské oblasti:
-
kukuřičná výrobní oblast – J Morava (úvaly); černozemě
-
pěstována kukuřice na zrno, pšenice, olejniny, ovoce (meruňky a broskve), vinné révy, papriky, …
-
-
řepařská výr. obl. – Polabí, dolní Poohří, stř. Morava; hnědozemě
-
pšenice, ječmen, kukuřice, cukrová řepa, rané brambory, ovoce, …
-
-
bramborářská výr. obl. – nejrozšířenější, podzolové půdy
-
brambory, žito, pícniny
-
-
horská výr. obl. – málo náročné plodiny
-
brambory, oves
-
-
rostlinná výroba
- obilniny – na 50 % orné půdy; pšenice, sladovnický ječmen, žito, oves, krmná kukuřice
- brambory – Českomoravská vrchovina
- chmel – Žatecko, Rakovnicko; hlavně export
- cukrová řepa – nížiny
- řepka olejná – pahorkatiny, hornatiny; nejdůležitější olejnina ČR
- zelenina – nížiny J Moravy
-
ovocné sady – celá ČR; nejvíce Dolnomoravský úval, Litoměřicko a Kolínsko
- vinná réva – J Morava, Mělnicko
-
živočišná výroba
-
chov skotu – celá ČR, dochází ke snižování početního stavu
-
chov prasat – soustředěn do velkovýkrmen, zajišťuje polovinu produkce masa ČR
-
chov drůbeže – maso (brojleři), vejce (nosnice), chov soustředěn do míst spotřeby
-
chov ovcí – horské a podhorské oblasti; nejvýznamnější chov v Beskydech
-
chov ryb – J Čechy – chov kaprů, rybníkářství
-
Doprava
-
důležitá složka hospodářství; hustá dopravní síť, ale technicky zastaralá
-
železnice, silnice, splavné toky (části Labe, Vltavy)
-
základem je kombinace železnic a silnic
-
silniční doprava postrádá dostatek moderních komunikací, velmi pomalá výstavba dálnic
-
potrubní doprava – dovoz ropy a zemního plynu z Ruska
-
od 1998 ropovod z Ingolstadtu do Kralup n. Vltavou → odstranění závislosti pouze na Rusku
-
-
vodní doprava – malý význam
-
letecká doprava – velký význam mezinárodně; největší letiště Václava Havla (dříve Ruzyně)
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
-
cestovní ruch – nejvíce navštěvována je Praha, kulturní a historické památky stř. Čech (Karlštejn, Konopiště, Kutná hora), nejvíce navštěvované pohoří jsou Krkonoše
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.