Maturitní otázky›Zeměpis›Latinská Amerika
‹ Zeměpis

Latinská Amerika

1. Úvod 2. Mexiko 3. Brazílie 4. Argentina zahrnuje území stř a J části amerického kontinentu Z hranice – pobřeží Tichého oceánu; V hranice – pobřeží Atlantského oceánu původně kolonizována románskými národy – Španělé, Portugalci předali svou kulturu a jazyky, ty se drží ve většině dodnes řadí se sem také malé, většinou ostrovní, země dřívější kolonizátoři – […]

1. Úvod

2. Mexiko

3. Brazílie

4. Argentina

  • zahrnuje území stř a J části amerického kontinentu

  • Z hranice – pobřeží Tichého oceánu; V hranice – pobřeží Atlantského oceánu

  • původně kolonizována románskými národy – Španělé, Portugalci

    • předali svou kulturu a jazyky, ty se drží ve většině dodnes

  • řadí se sem také malé, většinou ostrovní, země

    • dřívější kolonizátoři – Francouzi, Angličané, Nizozemci

  • státy – Antigua, Argentina, Bahamy, Barbados, Belize, Bolívie, Brazílie, Dominika, Dominikánská republika, Ekvádor, Grenada, Guatemala, Guayana, Haiti, Honduras, Chile, Jamajka, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Salvador, Surinam, Svatá Lucie, Svatý Kryštof, Svatý Vincenc, Trinidad, Uruguay, Venezuela

  • také závislá území – Francouzská Guayana, Kajmanské ostrovy (VB), Portoriko (USA), Falklandy (VB), …

  • obyvatelstvo: pestrá rasová struktura se značným počtem míšenců

    • výsledek staletí míšení původních Indiánů s evropskými kolonisty a potomky otroků z Afriky

    • míšenci (mestici, mulati, zambové) tvoří více než polovinu obyvatelstva

      • nejpočetnější mestici – Mexiko, Kolumbie, Venezuela

    • Indiáni nejvíce v Ekvádoru, Peru, Bolívii; běloši – Argentina, Uruguay, Kostarika

    • černoši – Haiti, Dominika, Barbados, Brazílie

    • nerovnoměrné rozmístění – nejvíce Mexická náhorní plošina, JV Brazílie, pobřeží La Platy

    • relativně velké osídlení ve vyšších nadmořských výškách

      • většina obyvatel v andských zemích žije ve výškách nad 2000 m

    • více než polovina území téměř neosídlena – Amazonie, Patagonie, pouštní oblasti, …

    • nejvýše položené město na světě – Loripongo (Bolívie) 5300 m n. m.

    • výrazný rychlý růst měst, nejrychleji rostou velkoměsta

    • velké aglomerace – Ciudad de México, Sao Paulo, Rio de Janeiro, Buenos Aires

      • pro velkoměsta typické slumy (rozsáhlé chudinské čtvrti) s místními názvy (favelas, ranchos, …)

  • přírodní poměry: geologicky nejstarší jádro tvoří Guyanská a Brazilská vysočina

    • Z pobřeží – Kordillery, zde označovány jako Andy

      • Mexiko, Peru, Bolívie – Andy se zde dělí na pásma, která se od sebe vzdalují a vytvářejí puny

        • puny = náhorní plošiny

      • na linii rozhraní litosférických desek častá zemětřesení a intenzivní sopečná činnost

        • 40 vyhaslých, 55 činných sopek; nejvyšší činná – Guallatiri (S Chile)

    • nejvyšší hora Aconcagua (6959 m); nejníže položené místo proláklina Gran Bajo de San Julián (-105 m)

    • mezi Andami, vysočinami a Atlantským oceánem na V rozsáhlé nížiny – Orinocká, Amazonská, Laplatská

      • Amazonská nížina – nejrozsáhlejší aluviální (říční) nížinou na Zemi

    • v Latinské Americe je nejhustší říční síť na světě

    • většina území odvodňována do Atlantského oceánu – řeky Orinoko, Amazonka, Paraná, …

      • Amazonka je nejdelší a nejvodnatější řeka světa

    • v mezihorských kotlinách And jsou četné bezodtoké pánve se solnými jezery

  • podnebí: převážně tropické, subtropické s pasátovou cirkulací z Atlantského oceánu

    • pouze J jižní Ameriky v mírném pásu; v Andách velehorské podnebí

    • suché oblasti na Mexické náhorní plošině, na pobřeží Tichého oceánu

  • rostlinstvo: ve vlhkých tropech tropické deštné lesy (amazonské t. d. p.  – selvas)

    • bohatá flóra, velké množství endemitů, uspořádáno do rostlinných pater

    • střídavě vlhké tropy – rozsáhlé savany – na území Kolumbie, Venezuely se jim říká Ilanos

      • na Brazilské vysočině – název campos

    • suché oblasti Mexika, tichomořského pobřeží – řídké porosty kaktusů, agáve, suchomilných rostlin

    • v Laplatské nížině úrodné černozemní stepi – pampy

  • nerostné bohatství: rozsáhlé a pestré – ropa, zemní plyn (Mexiko, Venezuela, Ekvádor, Brazílie)

    • uhlí, rudy kovů (železo a mangan – Brazílie, Venezuela; stříbro – Mexiko; měď – Chile,

      • cín a antimon – Bolívie; zinek a olovo – Peru; bauxit – Guyana, Jamajka

  • hospodářství: strukturou se blíží rozvinutým tržním ekonomikám; modernizace spojena s velkým zadlužením

    • → řadí se k nejzadluženějším zemím světa

    • průmysl: dominujícím odvětví zpracovatelský průmysl – strojírenství (auta – Brazílie, Mexiko)

      • potravinářský (masný, cukrovarnictví); chemický, textilní

      • těžební – významný export – ropa (Mexiko, Venezuela), železná ruda (Brazílie, Venezuela)

        • rudy barevných kovů (Chile, Bolívie, Mexiko); těžba dřeva (Brazílie)

          • → výstavba nových sídel, budování komunikací, žďárové zemědělství

            • → úbytek lesů → úbytek tvorby kyslíku, posilování skleníkového efektu

    • zemědělství: hlavní rostlinná – plantážní, monokulturní charakter

      • obilniny – kukuřice (Brazílie, Mexiko, Argentina), pšenice (Argentina)

      • okopaniny – maniok (kasava) – Brazílie

      • sklizeň banánů a cukrové třtiny – největší export v „banánových republikách“

      • produkční a exportní oblasti kávy – Brazílie, Kolumbie, Mexiko

      • ilegální produkce a export drog – kokain (Peru, Kolumbie, Bolívie)

        • nelegální vývoz do USA, Evropy – největší výnos obchodu

      • živočišná – chov skotu (extenzivní – Brazílie; moderní intenzivní – Argentina, Uruguay)

        • výpas na pastvinách, dokrmování dobytka směsmi

        • chov ovcí – Argentina; chov prasat – Brazílie; rybolov – Peru, Chile

  • latinskoamerický makroregion lze rozdělit do 5 ekonomických regionů

    • střední Amerika; sever jižní Ameriky; Andské země; Brazílie; Laplatské země

Mexiko (Spojené státy mexické)

  • největší stát střední Ameriky – rozkládá se na pruhu americké pevniny mezi Tichým o. a Mexickým zálivem

  • státní zřízení: federativní republika (31 států a 1 federální distrikt hlavního města)

  • hlavní město: Ciudad de México

  • úřední jazyk: španělština

  • obyvatelstvo: převažují mestici a Indiáni; vznik míšením původních Indiánů s přistěhovalými Španěly

    • římskokatolické náboženství; vysoký přirozený přírůstek

    • velká koncentrace na Mexické náhorní plošině – nadmořské výšky přes 2000 m n. m.

  • přírodní poměry: převážně hornaté území, tektonicky aktivní (sopečná činnost, zemětřesení)

    • mezi horskými pásmy Sierra Madre Occidental a S. M. Oriental – Mexická náhorní plošina

      • na J uzavřena pohořím Cordillera Neovolcanica se sopkami (Popocatépetl, Citlaltépetl – nejvyšší)

    •  největší řeka Rio Grande; Mexická náhorní plošina z větší části bezodtoká

  • podnebí: S – subtropické; stř, J – tropické; hory – výškové podnební stupně;

    • skoro polovina území – pouštní, polopouštní klima

  • rostlinstvo: různorodé; S, SZ – pouštní, polopouštní; J, JV – tropické pralesy;

    • svahy And – subtropické smíšené lesy; v Mexiku nejstarší národní park Latinské Ameriky – El Chico

  • nerostné bohatství: velké, významné zásoby ropy, rud barevných a železných kovů

  • hospodářství: průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin

    • patří k nejrozvinutějším zemím Latinské Am.; člen NAFTA (zóna volného obchodu Kanada, Mexiko, USA)

    • průmysl: těžební (světový producent ropy, mědi, zinku, olova)

      • zpracovatelský – petrochemie, strojírenství (auta), potravinářství

        • (masný, cukrovarnictví, pivovarnictví, výroba žvýkaček)

    • zemědělství: rostlinná – zaměřená na obilniny – kukuřice, pšenice, sorgo

      • další plodiny – cukrová třtina, bavlník, tabák, káva, pomeranče, kajenský pepř, chilli papriky

      • živočišná – chov skotu, prasat, koz, koní

    • cestovní ruch: hlavně památky vyspělých indiánských kultur (před-kolonizátorské)

      • střední Mexiko, poloostrov Yucatán

Brazílie (Brazilská federativní republika)

  • přímořský stát ve střední části J Am. při pobřeží Atlantského oceánu; největší země J Ameriky

  • 5. největší stát na světě, 5. nejlidnatější stát na světě

  • státní zřízení: federativní republika (26 spolkových zemí, 1 federální distrikt hlavního města)

  • hlavní město: Brasília – v centrální části Brazilské vysočiny ve výšce 1060 m

    • hlavním městem od 1960; podnět k založení dal brazilský prezident českého původu

    • moderně řešeno – mimoúrovňová dopravní síť, různé funkce městských čtvrtí

      • obytná, obchodní, kulturní, vládní

    • sítí dálnic napojeno na všechna důležitá střediska země

  • úřední jazyk: portugalština

  • obyvatelstvo: rasově a etnicky smíšené – potomci přistěhovalců z Evropy, mulati, zambové, mestici,

    • černoši, Indiáni, přistěhovalci z Asie; většinou římskokatolické náboženství

    • zalidnění nerovnoměrné (většina na J, JV pobřeží; nejméně zalidněna Amazonie)

    • asi čtvrtina obyvatel negramotná, značná část podvyživena

  • přírodní poměry: více než polovina území – Amazonská nížina; S – Guyanská vysočina (hora Pico da Neblina)

    • J – Brazilská vysočina; odvodňuje Paraná a Uruguay; SV odvodňuje Sao Francisco, Paranaiba

    • hlavní říční síť tvoří Amazonka (přítoky Rio Negro, Madeira, Tapajos, …)

  • podnebí: většinou tropické, subtropické; rozsáhlé kácení lesů – obavy o možné změny klimatu

  • rostlinstvo: amazonský prales s porosty uspořádanými do rostlinných pater, různé druhy

    • ve vnitrozemí Brazilské vysočiny převažují křovinaté savany (campos)

    • největší brazilský NP – Jaú; nejznámější NP Iguacú – součástí UNESCO

  • nerostné bohatství: obrovské, světově významné zásoby železných a manganových rud, bauxitu,

    • rud vzácných kovů, zásoby ropy a zemního plynu

  • hospodářství: agrárně-průmyslový stát s mnoha surovinami, rozsáhlým zemědělstvím, pokročilým průmyslem

    • další hospodářský rozvoj komplikuje velké zadlužení – nejzadluženější země světa

    • průmysl: těžební; hydroelektrárny (Itaipú na řece Paraná); zpracovatelský (hunictví oceli, strojírenství)

      • potravinářský (cukrovary, lihovary); dřevozpracující – těžba, zpracování barevného dřeva

    • zemědělství: světové postavení – káva, cukrová třtina, maniok, sisal, banány, pomeranče, sója, kakao

      • živočišná – chov skotu, koní, prasat

Argentina

  • státní zřízení: federativní republika (22 provincií, 1 teritorium – Ohňová země; federální distrikt hlavního města)

  • hlavní město: Buenos Aires (významný přístav)

  • úřední jazyk: španělština

  • obyvatelstvo: většinou přistěhovalci z Evropy (Španělsko, Itálie); mestici, Indiáni – odlehlé oblasti (Patagonie)

    • většina římskokatolické náboženství; většina v Laplatské nížině

  • přírodní poměry: skrz Z prostupují od S k J Andy – horská soustava s nejvyššími vrcholy Ameriky (Aconcagua)

    • činné sopky; V – Laplatská nížina; J – Patagonská plošina, hornaté souostroví Ohňová země

    • hlavní osou říční sítě Paraná, Uruguay se společným ústím Rio de La Plata

    • v horách četná ledovcová jezera – Lago Buenos Aires

  • podnebí: S – subtropické; stř, J – mírné; v Andách výškové podnebné stupně

  • rostlinstvo: S (oblast Gran Chaco) – subtropické lesy, křovinaté savany; V – pampy (travnaté černozemě)

    • J (argentinská Patagonie) – suché stepi; S Andy – vždyzelené lesy; J Andy – lesy mírného pásu

    • nejznámější argentinský NP – Los Glaciares – v zaledněných Patagonských Andách, součást UNESCO

  • nerostné bohatství: značné zásoby rud kovů (olovo, zinek, wolfram, stříbro)

    • v Patagonii zásoby roby, zemního plynu

  • hospodářství: průmyslově-zemědělský stát s rozvinutým hospodářstvím

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.

Doporučené školy

Metropolitní univerzita Praha, o.p.s.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Západočeská univerzita v Plzni
Mendelova univerzita v Brně
Masarykova univerzita
Česká zemědělská univerzita v Praze