Jihovýchodní a Východní Evropa

1. Jihovýchodní Evropa 2. Bosna a Hercegovina 3. Chorvatsko 4. Srbsko 5. Černá Hora 6. Makedonie 7. Slovinsko 8. Rumunsko 9. Bulharsko 10. Albánie 11. Jihovýchodní Evropa 2 12. Pobaltské republiky 13. Estonsko 14. Lotyšsko 15. Litva Jihovýchodní Evropa státy ležící na Balkánském poloostrově – Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Slovinsko, Rumunsko, […]

1. Jihovýchodní Evropa

2. Bosna a Hercegovina

3. Chorvatsko

4. Srbsko

5. Černá Hora

6. Makedonie

7. Slovinsko

8. Rumunsko

9. Bulharsko

10. Albánie

11. Jihovýchodní Evropa 2

12. Pobaltské republiky

13. Estonsko

14. Lotyšsko

15. Litva

Jihovýchodní Evropa

státy ležící na Balkánském poloostrově – Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Albánie
kromě Makedonie a Srbska mají všechny přístup k moři
historie: podstatná část v minulosti součástí Osmanské říše
- Osmanská říše se od 17. století postupně rozpadala – úplný zánik 1922
- jižní slovanské národy → Království Srbů, Chorvatů a Slovinců → od 1929 Jugoslávie
- rozpad ve 2. sv. v. → po válce vznik komunistické Jugoslávie (v čele maršál Tito)
- Srbsko bylo „nejdůležitější“ částí Jugoslávie – největší vliv, nejvíce obyvatel
- po pádu komunismu i rozpad Jugoslávie → občanská válka 1991–2001
  - Jugoslávie/Srbsko (proti rozpadu) vs. budoucí Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina
  - během války také etnické čistky – povraždění přes 8000 muslimů Srby
  - válka v Bosně končí 1995, v Kosovu vyústila v roce 1999 (podpora NATO)
  - zahynulo přes 200 tisíc lidí, miliony lidí přišly o domovy
  - → vyrovnávání se s válkou dodnes
  - konečný rozpad 2006 vznikem Černé Hory (referendum pro samostatnost)
- vzniklo 6 států – Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Slovinsko
přírodní podmínky: povrch převážně hornatý; celé území seismicky aktivní
- Rumunsko vyplňuje z větší části horský oblouk Karpat; v Bulharsku pohoří Stará Planina
- J/JZ Bulharsko pohoří Rila, Pirin, Rodopy
- Z část vyplňují Dinárské hory
- osu JV Evropy tvoří Dunaj; podél Dunaje nížiny; nejrozsáhlejší Valašská nížina (Rumunsko)
podnebí: většinou mírné, vnitrozemské; převládají listnaté lesy; výše položené oblasti jehličnaté lesy
- pouze úzký pruh pobřeží podél Jaderského moře středomořské podnebí s mírnými zimami, subtropickou vegetací vždyzelených rostlin
nerostné bohatství: pestré, významná je těžba rud kovů, ropy, zemního plynu
obyvatelstvo: převážně národy jižních Slovanů; dále Rumuni (rumunský národ), Albánci (indoevropský)

Bosna a Hercegovina

nezávislost na Jugoslávii od 1992; vnitrozemský stát na Z Balkánského polo-ova, 20 km dlouhý přístup k moři
státní zřízení: republika federativního typu v čele s předsednictvem
hlavní město: Sarajevo – kulturní a hospodářské centrum
obyvatelstvo: Bosňané (muslimové); pravoslavní Srbové a katoličtí Chorvati
- náboženské rozpory dříve způsobovaly občanské války
přírodní poměry: převážně hornatá země s bohatstvím
nerostné bohatství: rudy kovů – bauxit, železné, manganové; kvalitní vápenec; hnědé uhlí, lignit
hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát, hospodářství poznamenáno válkou

Chorvatsko

nezávislost na Jugoslávii od 1991; přímořský stát při pobřeží Jaderského moře
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
hlavní město: Záhřeb
obyvatelstvo: Chorvaté, Srbové
přírodní poměry: rozmanitý povrch; pobřeží příkré a skalnaté s mnoha ostrovy (Krk, Hvar), poloostrovy
- ve vnitrozemí nížiny podél Sávy a Drávy
podnebí: přímořské podnebí; až mírné vnitrozemské
hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát; ekonomika silně postižena válkou
- většina obyvatel pracuje v průmyslu; na pobřeží a ostrovech významný cestovní ruch
- průmysl: těžební (bauxit, ropa, vápenec); hutnický; strojírenský; chemický; potravinářský
- zemědělství: silná rostlinná – obilniny, cukrová řepa, olejniny, ovoce, vinná réva, zelenina
  - živočišná – chov prasat, skotu, ovcí; rybolov

Srbsko

vnitrozemský stát; největší část bývalé Jugoslávie; vznik 2006 po zániku Svazové republiky Srbsko a Černá Hora
- dvě autonomní provincie – Vojvodina, Kosovo (pod mezinárodní vojenskou správou, sporné)
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
hlavní město: Bělehrad
obyvatelstvo: velmi pestré – Srbové, Albánci, Maďaři (Vojvodina); menšiny; válkou způsobeny přesuny obyvatel
přírodní poměry: S – Podunajská nížina; J – Dinárské hory; velká část Srbska krasové oblasti
- hlavní řekou Dunaj – přítoky Tisa, Sáva, Morava
podnebí: mírné s kontinentálními rysy
hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát
- průmysl: těžební (měděné rudy, rudy olova a zinku); strojírenství; textilní; potravinářský
- zemědělství: silná rostlinná (Podunajská nížina) – kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva, tabák

Černá Hora

přímořský stát u Jaderského moře; nezávislost od 2006 (vystoupila ze Svazové republiky)
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
hlavní město: Podgorica (v 1946–1992 Titograd)
obyvatelstvo: Černohorci; menšiny Albánců a Srbů
přírodní poměry: převážně hornatá – Dinárské pohoří (s krasovými poli a planinami)
- nížiny u Skadarského jezera
podnebí: ve vnitrozemí mírné, kontinentální; na pobřeží subtropické, středomořské
hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát; výborné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu
- není v EU, ale platí se zde eurem

Makedonie

vnitrozemský stát, nezávislost od 1991
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
hlavní město: Skopje – v 1963 ničivé zemětřesení, z velké části znovu vybudováno
obyvatelstvo: Makedonci, Albánci; menšiny Turků, Romů, Srbů
přírodní poměry: hornatý stát s řadou mezihorských pánví a kotlin; nejvyšší horská soustava Šar planina
- některé mezihorské kotliny vyplněny jezery (Ochridské a Prerspanské jezero)
- hlavní řeka Vardar – odtéká k J do Řecka, tam ústí do Egejského moře
podnebí: mírné s kontinentálními rysy; v horách drsné horské; v údolí řeky Vardar středomořské
hospodářství: málo rozvinutý, převážně zemědělský stát
- průmysl: těžební, hutnický, strojírenský, potravinářský, textilní
- zemědělství: silná rostlinná – pšenice, kukuřice, brambory, vinná réva

Slovinsko

Slovinská republika – vznik 1991 nezávislostí na Jugoslávii; JV Evropa, přístup k Jaderskému moři
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
hlavní město: Lublaň – politické, hospodářské, kulturní centrum; dopravní křižovatka, mezinárodní letiště
- město mezinárodních veletrhů a festivalů
obyvatelstvo: Slovinci; menšiny Chorvatů, Srbů, Bosňanů, Italů
přírodní poměry: různorodé krajinné typy; SZ vápencové Julské Alpy, J Dinárské hory s krasovými oblastmi
- na V nížiny podél řek Mury, Drávy, Sávy
- většina území povodí Dunaje → Černé moře; řeka Soča na Z → Jaderské moře
podnebí: mírné, ovlivněno nadmořskou výškou; na Jadranu podnebí středomořské
nerostné bohatství: nedostačující; těžba rud olova a zinku
hospodářství: průmyslově-zemědělský stát procházející transformací na tržní ekonomiku
- ekonomicky nejvyspělejší stát bývalé Jugoslávie; člen EU; rozvinutý cestovní ruch
- průmysl: hutnictví, strojírenský, elektrotechnika, chemický, textilní, potravinářský
  - známé lyže značky Elán
- zemědělství: převažuje živočišná – chov skotu a prasat
  - rostlinná – kukuřice, pšenice, brambory, cukrová řepa, vinná réva, ovoce, zelenina

Rumunsko

přímořský stát při pobřeží Černého moře
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
hlavní město: Bukurešť
obyvatelstvo: Rumuni; menšiny Maďarů, Romů, Němců, Ukrajinců
přírodní poměry: prostupuje horské pásmo Karpat – Východní, Jižní Karpaty
- uvnitř Karpat je Transylvánská plošina, na Z uzavřena pohořím Apuseni
- na J podél Dunaje – Valašská nížina; do Z zasahuje z Maďarska Velká uherské nížina
- celé Rumunsko – povodí Dunaje, přítoky Olt, Siret, Prut
podnebí: mírné, převážně kontinentální ráz
nerostné bohatství: ropa, zemní plyn, černé uhlí, hnědé uhlí, rudy železa a zinku, bauxit, kamenná sůl
hospodářství: průmyslově-zemědělský stát v procesu transformace na tržní ekonomiku; člen EU
- průmysl: těžební; hutnický; petrochemický; strojírenský; textilní; potravinářský
- zemědělství: silná rostlinná – kukuřice, pšenice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, ovoce
doprava: dopravní síť v nížinách hustá; přes Karpaty vedou mezinárodní dopravní trasy
- významná námořní doprava – přístav Constanta

Bulharsko

při pobřeží Černého moře
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
hlavní město: Sofie
obyvatelstvo: Bulhaři; menšiny Turků, Romů, Makedonců; velký úbytek obyvatel v důsledku emigrace Turků
- od roku 1990 vyšší úmrtnost než porodnost = depopulizace
přírodní poměry: středem státu probíhá horské pásmo Stara planina až k pobřeží Černého moře
- Z, JZ – horské masivy Vitoša a Rila (nejvyšší hora Balkánského poloostrova Musala)
- J – pohoří Rodopi
- podél toku řeky Marice je Hornotrácká nížina; při Dunaji se rozkládá Podunajská nížina
podnebí: mírné, kontinentální; J, V – středomořské
nerostné bohatství: hnědé uhlí, lignit, zemní plyn, rudy kovů – železo, měď, olovo
hospodářství: průmyslově-zemědělský stát v procesu transformace; člen EU; cestovní ruch
- průmysl: těžební, hutnický, strojírenský, chemický, potravinářský
- zemědělství: silná rostlinná – kukuřice, pšenice, ječmen, brambory, tabák, vinná réva, ovoce, zelenina
  - růže – 80 % produkce růžového oleje

Albánie

při pobřeží Jaderského moře a Otrantského průlivu
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
hlavní město: Tirana
obyvatelstvo: Albánci; menšiny Řeků a Makedonců
- nejvyšší porodnost a přirozený přírůstek v Evropě → mladá populace
- značná nezaměstnanost, migrace za prací do ciziny
přírodní poměry: převážně hornatá země, prostoupena vrásným pohořím dinárské horské soustavy
- při pobřeží Jaderského moře pás nížin; krátké albánské řeky odtékají na Z k moři
- nejvýznamnější řeka Drin – vytéká z Ochridského jezera, ústí do Jaderského moře
podnebí: subtropické středomořské; v horách drsné horské s kontinentálními vlivy
nerostné bohatství: ropa, asfalt, rudy chromu a niklu
hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát; patří k nejméně rozvinutým v Evropě
- průmysl: těžební, potravinářský, strojírenský, textilní
- zemědělství: rostlinná – pšenice, kukuřice, slunečnice, olivovník, tabák, zelenina, ovoce, vinná réva
  - živočišná – chov ovcí, skotu, koz
doprava: dopravní síť je nedostatečná a nekvalitní

Jihovýchodní Evropa

zahrnuje východní polovinu světadílu – 3 pobaltské státy a státy SNS (Společenství nezávislých států)
- pobaltské státy = Estonsko, Lotyšsko, Litva (od S k J)
- SNS = Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, evropská část Ruska
historie: poněkud nedávno ve V Evropě jeden stát = SSSR, 1991 se rozpadá a zaniká
- 12 bývalých sovětských republik vytvořilo seskupení SNS
  - koordinace politické, hospodářské, strategické oblasti
- 1996 vzniká unie Běloruska a Ruska – SSR = Společenství svrchovaných republik
  - užší koordinace hospodářské politiky obou států
  - předpoklad společné zahraniční politiky, spolupráce armád
- pobaltské republiky po rozpadu SSSR obnovily svou suverenitu, vstoupily do evropských struktur
přírodní podmínky: z větší části roviny, nejrozsáhlejší Východoevropská rovina
- nejníže položené oblasti jsou v proláklině Kaspického moře (-28 m)
- nejdelší horská soustava V Evropy – pohoří Ural – odděluje Evropu od Asie
- S – odvodňován do Severního ledového oceánu (Pečora, Severní Dvina)
- J, Z – odvodňován do Atlantského oceánu – úmoří Baltského moře, Černého moře a Azovského moře
  - úmoří Baltu – řeky Něva, Západní Dvina
  - Černé a Azovské moře – Dněstr, Dněpr, Don
- V – odvodňován největší evropskou řekou Volhou do bezodtoké pánve Kaspického moře
podnebí: na většině území mírné, výrazný kontinentální ráz; S – subarktické, arktické
- J – lesostepní, stepní pásmo s úrodnými černozeměmi; severněji pásmo lesů s převážně podzoly
- S – lesotundry, tundry s permafrostem
nerostné bohatství: velké – železná ruda, apatity (poloostrov Kola); draselné soli (Ural, Bělorusko);
- černé uhlí, ropa, zemní plyn
obyvatelstvo: převážně východní Slované – Rusové, Ukrajinci, Bělorusové
- románské národy – Moldavané; ugrofinské národy – Estonci, Mordvini, Karelové
- národy altajské jazykové skupiny – Tataři, Gagauzové, Baškirové, Čuvaši
- národy hovořící baltskými jazyky – Litevci, Lotyši

Pobaltské republiky

1940–1991 součástí SSSR; 1991 se osamostatnily, později vstoupily do EU (2004)
nejrychlejší rozvoj ekonomických i společenských reforem v Estonsku
přírodní poměry: nížinný povrch, místy zvlněný pahorkatinami ledovcového původu, četná jezera
podnebí: přímořské – mírné a vlhké
přírodní bohatství: podzolové, málo úrodné půdy; málo surovin a paliv
hospodářství: středně rozvinuté průmyslově-zemědělský státy v procesu transformace na tržní ekonomiku

Estonsko

k území také patří 1520 ostrovů a ostrůvků v Baltském moři (asi 10 % plochy státu)
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
hlavní město: Talinn
obyvatelstvo: Estonci (62 %); menšiny Rusů, Ukrajinců, Bělorusů, Finů
hospodářství: vývoz výrobků; dovoz surovin, ropy a zemního plynu
průmysl: těžební (těžba hořlavých břidlic); strojírenský, elektrotechnický, radiotechnický, elektronický
- chemický, potravinářský; elektrárenství
zemědělství: silná živočišná – chov skotu a prasat

Lotyšsko

státní zřízení: republika v čele s prezidentem
hlavní město: Riga
obyvatelstvo: Lotyši (58 %); menšiny Rusů, Bělorusů, Ukrajinců, Poláků
průmysl: strojírenský, chemický, potravinářský; v aglomeraci Rigy 66 % produkce celého státu
zemědělství: silná živočišná výroba – chov skotu a prasat
doprava: hustá dopravní síť; námořní přístavy Riga, Ventspils