Jihovýchodní a Východní Evropa
1. Jihovýchodní Evropa 2. Bosna a Hercegovina 3. Chorvatsko 4. Srbsko 5. Černá Hora 6. Makedonie 7. Slovinsko 8. Rumunsko 9. Bulharsko 10. Albánie 11. Jihovýchodní Evropa 2 12. Pobaltské republiky 13. Estonsko 14. Lotyšsko 15. Litva Jihovýchodní Evropa státy ležící na Balkánském poloostrově – Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Slovinsko, Rumunsko, […]
1. Jihovýchodní Evropa
2. Bosna a Hercegovina
3. Chorvatsko
4. Srbsko
5. Černá Hora
6. Makedonie
7. Slovinsko
8. Rumunsko
9. Bulharsko
10. Albánie
11. Jihovýchodní Evropa 2
12. Pobaltské republiky
13. Estonsko
14. Lotyšsko
15. Litva
Jihovýchodní Evropa
-
státy ležící na Balkánském poloostrově – Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Albánie
-
kromě Makedonie a Srbska mají všechny přístup k moři
-
historie: podstatná část v minulosti součástí Osmanské říše
-
Osmanská říše se od 17. století postupně rozpadala – úplný zánik 1922
-
jižní slovanské národy → Království Srbů, Chorvatů a Slovinců → od 1929 Jugoslávie
-
rozpad ve 2. sv. v. → po válce vznik komunistické Jugoslávie (v čele maršál Tito)
-
Srbsko bylo „nejdůležitější“ částí Jugoslávie – největší vliv, nejvíce obyvatel
-
po pádu komunismu i rozpad Jugoslávie → občanská válka 1991–2001
-
Jugoslávie/Srbsko (proti rozpadu) vs. budoucí Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina
-
během války také etnické čistky – povraždění přes 8000 muslimů Srby
-
válka v Bosně končí 1995, v Kosovu vyústila v roce 1999 (podpora NATO)
-
zahynulo přes 200 tisíc lidí, miliony lidí přišly o domovy
-
→ vyrovnávání se s válkou dodnes
-
konečný rozpad 2006 vznikem Černé Hory (referendum pro samostatnost)
-
-
vzniklo 6 států – Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Makedonie, Slovinsko
-
-
přírodní podmínky: povrch převážně hornatý; celé území seismicky aktivní
-
Rumunsko vyplňuje z větší části horský oblouk Karpat; v Bulharsku pohoří Stará Planina
-
J/JZ Bulharsko pohoří Rila, Pirin, Rodopy
-
Z část vyplňují Dinárské hory
-
osu JV Evropy tvoří Dunaj; podél Dunaje nížiny; nejrozsáhlejší Valašská nížina (Rumunsko)
-
-
podnebí: většinou mírné, vnitrozemské; převládají listnaté lesy; výše položené oblasti jehličnaté lesy
-
pouze úzký pruh pobřeží podél Jaderského moře středomořské podnebí s mírnými zimami, subtropickou vegetací vždyzelených rostlin
-
-
nerostné bohatství: pestré, významná je těžba rud kovů, ropy, zemního plynu
-
obyvatelstvo: převážně národy jižních Slovanů; dále Rumuni (rumunský národ), Albánci (indoevropský)
Bosna a Hercegovina
-
nezávislost na Jugoslávii od 1992; vnitrozemský stát na Z Balkánského polo-ova, 20 km dlouhý přístup k moři
-
státní zřízení: republika federativního typu v čele s předsednictvem
-
hlavní město: Sarajevo – kulturní a hospodářské centrum
-
obyvatelstvo: Bosňané (muslimové); pravoslavní Srbové a katoličtí Chorvati
-
náboženské rozpory dříve způsobovaly občanské války
-
-
přírodní poměry: převážně hornatá země s bohatstvím
-
nerostné bohatství: rudy kovů – bauxit, železné, manganové; kvalitní vápenec; hnědé uhlí, lignit
-
hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát, hospodářství poznamenáno válkou
Chorvatsko
-
nezávislost na Jugoslávii od 1991; přímořský stát při pobřeží Jaderského moře
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
-
hlavní město: Záhřeb
-
obyvatelstvo: Chorvaté, Srbové
-
přírodní poměry: rozmanitý povrch; pobřeží příkré a skalnaté s mnoha ostrovy (Krk, Hvar), poloostrovy
-
ve vnitrozemí nížiny podél Sávy a Drávy
-
-
podnebí: přímořské podnebí; až mírné vnitrozemské
-
hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát; ekonomika silně postižena válkou
-
většina obyvatel pracuje v průmyslu; na pobřeží a ostrovech významný cestovní ruch
-
průmysl: těžební (bauxit, ropa, vápenec); hutnický; strojírenský; chemický; potravinářský
-
zemědělství: silná rostlinná – obilniny, cukrová řepa, olejniny, ovoce, vinná réva, zelenina
-
živočišná – chov prasat, skotu, ovcí; rybolov
-
-
Srbsko
-
vnitrozemský stát; největší část bývalé Jugoslávie; vznik 2006 po zániku Svazové republiky Srbsko a Černá Hora
-
dvě autonomní provincie – Vojvodina, Kosovo (pod mezinárodní vojenskou správou, sporné)
-
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
-
hlavní město: Bělehrad
-
obyvatelstvo: velmi pestré – Srbové, Albánci, Maďaři (Vojvodina); menšiny; válkou způsobeny přesuny obyvatel
-
přírodní poměry: S – Podunajská nížina; J – Dinárské hory; velká část Srbska krasové oblasti
-
hlavní řekou Dunaj – přítoky Tisa, Sáva, Morava
-
-
podnebí: mírné s kontinentálními rysy
-
hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát
-
průmysl: těžební (měděné rudy, rudy olova a zinku); strojírenství; textilní; potravinářský
-
zemědělství: silná rostlinná (Podunajská nížina) – kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva, tabák
-
Černá Hora
-
přímořský stát u Jaderského moře; nezávislost od 2006 (vystoupila ze Svazové republiky)
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
-
hlavní město: Podgorica (v 1946–1992 Titograd)
-
obyvatelstvo: Černohorci; menšiny Albánců a Srbů
-
přírodní poměry: převážně hornatá – Dinárské pohoří (s krasovými poli a planinami)
-
nížiny u Skadarského jezera
-
-
podnebí: ve vnitrozemí mírné, kontinentální; na pobřeží subtropické, středomořské
-
hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát; výborné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu
-
není v EU, ale platí se zde eurem
-
Makedonie
-
vnitrozemský stát, nezávislost od 1991
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
-
hlavní město: Skopje – v 1963 ničivé zemětřesení, z velké části znovu vybudováno
-
obyvatelstvo: Makedonci, Albánci; menšiny Turků, Romů, Srbů
-
přírodní poměry: hornatý stát s řadou mezihorských pánví a kotlin; nejvyšší horská soustava Šar planina
-
některé mezihorské kotliny vyplněny jezery (Ochridské a Prerspanské jezero)
-
hlavní řeka Vardar – odtéká k J do Řecka, tam ústí do Egejského moře
-
-
podnebí: mírné s kontinentálními rysy; v horách drsné horské; v údolí řeky Vardar středomořské
-
hospodářství: málo rozvinutý, převážně zemědělský stát
-
průmysl: těžební, hutnický, strojírenský, potravinářský, textilní
-
zemědělství: silná rostlinná – pšenice, kukuřice, brambory, vinná réva
-
Slovinsko
-
Slovinská republika – vznik 1991 nezávislostí na Jugoslávii; JV Evropa, přístup k Jaderskému moři
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
-
hlavní město: Lublaň – politické, hospodářské, kulturní centrum; dopravní křižovatka, mezinárodní letiště
-
město mezinárodních veletrhů a festivalů
-
-
obyvatelstvo: Slovinci; menšiny Chorvatů, Srbů, Bosňanů, Italů
-
přírodní poměry: různorodé krajinné typy; SZ vápencové Julské Alpy, J Dinárské hory s krasovými oblastmi
-
na V nížiny podél řek Mury, Drávy, Sávy
-
většina území povodí Dunaje → Černé moře; řeka Soča na Z → Jaderské moře
-
-
podnebí: mírné, ovlivněno nadmořskou výškou; na Jadranu podnebí středomořské
-
nerostné bohatství: nedostačující; těžba rud olova a zinku
-
hospodářství: průmyslově-zemědělský stát procházející transformací na tržní ekonomiku
-
ekonomicky nejvyspělejší stát bývalé Jugoslávie; člen EU; rozvinutý cestovní ruch
-
průmysl: hutnictví, strojírenský, elektrotechnika, chemický, textilní, potravinářský
-
známé lyže značky Elán
-
-
zemědělství: převažuje živočišná – chov skotu a prasat
-
rostlinná – kukuřice, pšenice, brambory, cukrová řepa, vinná réva, ovoce, zelenina
-
-
Rumunsko
-
přímořský stát při pobřeží Černého moře
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
-
hlavní město: Bukurešť
-
obyvatelstvo: Rumuni; menšiny Maďarů, Romů, Němců, Ukrajinců
-
přírodní poměry: prostupuje horské pásmo Karpat – Východní, Jižní Karpaty
-
uvnitř Karpat je Transylvánská plošina, na Z uzavřena pohořím Apuseni
-
na J podél Dunaje – Valašská nížina; do Z zasahuje z Maďarska Velká uherské nížina
-
celé Rumunsko – povodí Dunaje, přítoky Olt, Siret, Prut
-
-
podnebí: mírné, převážně kontinentální ráz
-
nerostné bohatství: ropa, zemní plyn, černé uhlí, hnědé uhlí, rudy železa a zinku, bauxit, kamenná sůl
-
hospodářství: průmyslově-zemědělský stát v procesu transformace na tržní ekonomiku; člen EU
-
průmysl: těžební; hutnický; petrochemický; strojírenský; textilní; potravinářský
-
zemědělství: silná rostlinná – kukuřice, pšenice, brambory, cukrová řepa, slunečnice, ovoce
-
-
doprava: dopravní síť v nížinách hustá; přes Karpaty vedou mezinárodní dopravní trasy
-
významná námořní doprava – přístav Constanta
-
Bulharsko
-
při pobřeží Černého moře
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
-
hlavní město: Sofie
-
obyvatelstvo: Bulhaři; menšiny Turků, Romů, Makedonců; velký úbytek obyvatel v důsledku emigrace Turků
-
od roku 1990 vyšší úmrtnost než porodnost = depopulizace
-
-
přírodní poměry: středem státu probíhá horské pásmo Stara planina až k pobřeží Černého moře
-
Z, JZ – horské masivy Vitoša a Rila (nejvyšší hora Balkánského poloostrova Musala)
-
J – pohoří Rodopi
-
podél toku řeky Marice je Hornotrácká nížina; při Dunaji se rozkládá Podunajská nížina
-
-
podnebí: mírné, kontinentální; J, V – středomořské
-
nerostné bohatství: hnědé uhlí, lignit, zemní plyn, rudy kovů – železo, měď, olovo
-
hospodářství: průmyslově-zemědělský stát v procesu transformace; člen EU; cestovní ruch
-
průmysl: těžební, hutnický, strojírenský, chemický, potravinářský
-
zemědělství: silná rostlinná – kukuřice, pšenice, ječmen, brambory, tabák, vinná réva, ovoce, zelenina
-
růže – 80 % produkce růžového oleje
-
-
Albánie
-
při pobřeží Jaderského moře a Otrantského průlivu
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
-
hlavní město: Tirana
-
obyvatelstvo: Albánci; menšiny Řeků a Makedonců
-
nejvyšší porodnost a přirozený přírůstek v Evropě → mladá populace
-
značná nezaměstnanost, migrace za prací do ciziny
-
-
přírodní poměry: převážně hornatá země, prostoupena vrásným pohořím dinárské horské soustavy
-
při pobřeží Jaderského moře pás nížin; krátké albánské řeky odtékají na Z k moři
-
nejvýznamnější řeka Drin – vytéká z Ochridského jezera, ústí do Jaderského moře
-
-
podnebí: subtropické středomořské; v horách drsné horské s kontinentálními vlivy
-
nerostné bohatství: ropa, asfalt, rudy chromu a niklu
-
hospodářství: zemědělsko-průmyslový stát; patří k nejméně rozvinutým v Evropě
-
průmysl: těžební, potravinářský, strojírenský, textilní
-
zemědělství: rostlinná – pšenice, kukuřice, slunečnice, olivovník, tabák, zelenina, ovoce, vinná réva
-
živočišná – chov ovcí, skotu, koz
-
-
-
doprava: dopravní síť je nedostatečná a nekvalitní
Jihovýchodní Evropa
-
zahrnuje východní polovinu světadílu – 3 pobaltské státy a státy SNS (Společenství nezávislých států)
-
pobaltské státy = Estonsko, Lotyšsko, Litva (od S k J)
-
SNS = Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, evropská část Ruska
-
-
historie: poněkud nedávno ve V Evropě jeden stát = SSSR, 1991 se rozpadá a zaniká
-
12 bývalých sovětských republik vytvořilo seskupení SNS
-
koordinace politické, hospodářské, strategické oblasti
-
-
1996 vzniká unie Běloruska a Ruska – SSR = Společenství svrchovaných republik
-
užší koordinace hospodářské politiky obou států
-
předpoklad společné zahraniční politiky, spolupráce armád
-
-
pobaltské republiky po rozpadu SSSR obnovily svou suverenitu, vstoupily do evropských struktur
-
-
přírodní podmínky: z větší části roviny, nejrozsáhlejší Východoevropská rovina
-
nejníže položené oblasti jsou v proláklině Kaspického moře (-28 m)
-
nejdelší horská soustava V Evropy – pohoří Ural – odděluje Evropu od Asie
-
S – odvodňován do Severního ledového oceánu (Pečora, Severní Dvina)
-
J, Z – odvodňován do Atlantského oceánu – úmoří Baltského moře, Černého moře a Azovského moře
-
úmoří Baltu – řeky Něva, Západní Dvina
-
Černé a Azovské moře – Dněstr, Dněpr, Don
-
-
V – odvodňován největší evropskou řekou Volhou do bezodtoké pánve Kaspického moře
-
-
podnebí: na většině území mírné, výrazný kontinentální ráz; S – subarktické, arktické
-
J – lesostepní, stepní pásmo s úrodnými černozeměmi; severněji pásmo lesů s převážně podzoly
-
S – lesotundry, tundry s permafrostem
-
-
nerostné bohatství: velké – železná ruda, apatity (poloostrov Kola); draselné soli (Ural, Bělorusko);
-
černé uhlí, ropa, zemní plyn
-
-
obyvatelstvo: převážně východní Slované – Rusové, Ukrajinci, Bělorusové
-
románské národy – Moldavané; ugrofinské národy – Estonci, Mordvini, Karelové
-
národy altajské jazykové skupiny – Tataři, Gagauzové, Baškirové, Čuvaši
-
národy hovořící baltskými jazyky – Litevci, Lotyši
-
Pobaltské republiky
-
1940–1991 součástí SSSR; 1991 se osamostatnily, později vstoupily do EU (2004)
-
nejrychlejší rozvoj ekonomických i společenských reforem v Estonsku
-
přírodní poměry: nížinný povrch, místy zvlněný pahorkatinami ledovcového původu, četná jezera
-
podnebí: přímořské – mírné a vlhké
-
přírodní bohatství: podzolové, málo úrodné půdy; málo surovin a paliv
-
hospodářství: středně rozvinuté průmyslově-zemědělský státy v procesu transformace na tržní ekonomiku
Estonsko
-
k území také patří 1520 ostrovů a ostrůvků v Baltském moři (asi 10 % plochy státu)
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
-
hlavní město: Talinn
-
obyvatelstvo: Estonci (62 %); menšiny Rusů, Ukrajinců, Bělorusů, Finů
-
hospodářství: vývoz výrobků; dovoz surovin, ropy a zemního plynu
-
průmysl: těžební (těžba hořlavých břidlic); strojírenský, elektrotechnický, radiotechnický, elektronický
-
chemický, potravinářský; elektrárenství
-
-
zemědělství: silná živočišná – chov skotu a prasat
Lotyšsko
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
-
hlavní město: Riga
-
obyvatelstvo: Lotyši (58 %); menšiny Rusů, Bělorusů, Ukrajinců, Poláků
-
průmysl: strojírenský, chemický, potravinářský; v aglomeraci Rigy 66 % produkce celého státu
-
zemědělství: silná živočišná výroba – chov skotu a prasat
-
doprava: hustá dopravní síť; námořní přístavy Riga, Ventspils
Litva
-
státní zřízení: republika v čele s prezidentem
-
hlavní město: Vilnius
-
obyvatelstvo: Litevci (81 %); menšiny Rusů, Poláků
-
průmysl: strojírenský (výroba lodí); elektrotechnický, potravinářský
-
zemědělství: silná živočišná výroba – chov skotu a prasat
-
doprava: hustá dopravní síť; námořní přístav Klajpeda
Společenství nezávislých států
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
-
viz následující otázka 22
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.