Česká republika – obyvatelstvo

Počet obyvatel (2004): 10 246 178Oby­vatelstvo: 10.3 mil.

Hustota zalidnění: 130 obyv./km2

Věkové složení: 0–14 r. 16,09%, 15–64 r. 69,99%, nad 65 r. 13,92%

Urbanizace: 74,5%

Administrativní členění: 14 krajů (Karlovarský, Severočeský, Liberecký, Hradecký, Pardubický, Vysočina, Jihočeský, Plzeňský, Středočeský, Praha, Ostravský, Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský)

členěných na 76 okresů. Základní administrativní jednotkou jsou obce (6 244 k 1. 1­. 1999)

Dějiny a politické poměry

Původní keltské obyvatelstvo bylo vytlačeno Germány, později Slovany. Po vyvrácení Velkomoravské říše se centrum moci přeneslo do středních Čech a rozhodující postavení získal v 10. století rod Přemyslovců, vládnoucí až do 1306. Rozmach Českého státu nastal ve 14. století, byl však přerušen nábožensko-politickým husitským. 1526 nastoupili na český trůn Habsburkové , kteří vládli též v rakouských zemích a Uhrách. Tak vzniklo soustátí, v jehož rámci české soustátí existovalo do 1918, kdy spolu se Slovenskem vytvořili Československou republiku. Ta zanikla na začátku druhé světové války německou okupací. Roku 1948 vznikla Československá lidová republika (poznámka: socialistická). Reformy „Pražského jara“ 1968 byly potlačeny sovětskou armádou. Po zániku Československa je Česko od 1.1.1993 samos­tatnou republikou, kterou řídí dvoukomorový parlament. Členové senátu jsou z jedné třetiny po dvou letech nově voleni. Členové poslanecké sněmovny jsou voleni každé čtyři roky. Je členem: EU, NATO, OSN, CE, OBSE, OECD.

Národnostní složení

95% obyvatel jsou Češi, 3% Slováci, 0,6% Poláci a 0,5% Němci. Další menšiny jsou Romové, Ukrajinci, Vietnamci a Číňané. (po 2. světové válce museli odejít asi 3 mil. Němců) Kolem 40% Čechů se nehlásí k žádnému vyznání, 39,2% jsou římští katolíci, 4,6% protestanti, 3% ortodoxní a 13,4 vyznávají jiná náboženství. Vynikající sociální systém

Sídla a obce v ČR:

Největší města: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň

Lidská sídla

Osídlení ČR:

12. 12–14 stol. Založení většiny měst

2)19 stol. Průmyslová revoluce,urbanizace (soustřeďování do měst) některá města upadla a jiná se rozvinula – rozdíly

3. po roce 1945 – znovu osídlování pohraničí

Zmenšení počtu obcí jejich násilným spojováním

Dělení měst: a)podle počtu obyvatel

2. podle převažující funkce(střediska kultury, školství, administrativy)

Během posledních desetiletí byl zaznamenán nejmenší přírůstek obyvatel v historii,s vý­jimkou poválečných stavů . Jako první důsledek přechodu k tržnímu hospodářství bylo snížení počtu i podílu ekonomicky činného obyvatelstva. Také opětovné osamostatňování násilně slučovaných obcí odráží hluboké proměny naší společnosti. Zmírnilo se i stěhování do velkých obcí. Závažným sociálním i hospodářským jevem zůstává rozsáhlá dojížďka za prací.

V posledních letech dochází k přirozenému úbytku obyvatel. Mortalita převažuje nad natalitou.