Austrálie, Oceánie, Polární oblasti a oceány

1. Austrálie 2. Oceánie – Papua-Nová Guinea, Havajské ostrovy, Nový Zéland 3. Polární oblasti – Arktida, Antarktida 4. Světový oceán – Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán, Jižní (ledový) oceán A) Austrálie „země protinožců“ – J polokoule; nejmenší kontinent, asi 9 mil km2; podobná Kanadě (státně, zemědělstvím) státní zřízení: konstituční monarchie, člen […]

1. Austrálie

2. Oceánie – Papua-Nová Guinea, Havajské ostrovy, Nový Zéland

3. Polární oblasti – Arktida, Antarktida

4. Světový oceán – Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán, Severní ledový oceán, Jižní (ledový) oceán

A) Austrálie

  • „země protinožců“ – J polokoule; nejmenší kontinent, asi 9 mil km2; podobná Kanadě (státně, zemědělstvím)

  • státní zřízení: konstituční monarchie, člen Commonwealth (hlavou královna; zastoupena gen. guvernérem)

    • federace 6 států a 2 teritorií (Severní teritorium, teritorium hlavního města)

  • hlavní město: Canberra; další města – Sydney, Melbourne, Perth, Brisbane, Adelaide; Hobart (Tasmánie)

  • obyvatelstvo: nerovnoměrné rozmístění, většina na JV pobřeží; vnitrozemí – periferie, nízké zalidnění na km2

    • vysoká urbanizace 60 % v 5 největších městech

    • potomci Evropanů (92 %); menšina domorodců (Aboridžinci); přistěhovalci z Asie, Afriky, Oceánie

    • vysoká střední délka života, téměř 100% gramotnost, velmi nízká kojenecká úmrtnost

    • náboženství – křesťanství (protestanté i katolíci)

  • přírodní poměry: 

    • Západoaustralská plošina – Velká Viktoriina, Gibsonova, Velká písečná poušť, Tanami

    • Středoaustralská pánev – Velká artéská pánev (zdroje podzemních vod); nejnižší místo – Eyerovo jezero

    • Jihoaustralské hory; Východoaustralská hory – Velké předělové pohoří, Australské Alpy (Mt. Kosciuszko)

    • Yorský poloostrov, Velký australský záliv, Carpentarský záliv, Spencerův záliv, Žraločí zátoka, Tasmánie

    • málo vyvinutá říční síť, vodní stavy silně kolísají – creeky (periodické řeky, obdoba afrických vádí)

    • více než polovina území – bezodtoké oblasti; největší řeka Murray s přítokem Darling

    • Eyerovo (největší); Torrensovo, Gairdnerovo, Mackay

  • podnebí: S – tropické vlhké; tropické suché; subtropické; mírné – Tasmánie (mimo S)

    • nejsušší světadíly; tropické cyklóny (místní označení willy-willy)

  • rostlinstvo: zvláštní ráz, vegetační pásy – tropické deštné lesy, savany, pouště a polopouště, tvrdolisté lesy

    • blahovičník (eukalyptus);

  • živočišstvo: mnoho endemitů – vejcorodí savci (ptakopysk, ježura); vačnatci (klokan, koala, vakoveverka)

    • krokodýli; ryby – bahník australský; ptáci – emu, papoušci; termiti; pes dingo

    • ochrana přírody – Velký bariérový útes – korály

  • nerostné bohatství: obrovské, vývozní – bauxit, rudy železa, uranu, manganu, mědi, zinku, olova, niklu

    • fosfáty, stříbro, zlato, zirkonium, diamanty, titan, opály, ropa a zemní plyn

  • hospodářství: vyspělý stát (těžba a vývoz surovin; vyspělý průmysl i zemědělství)

    • největší obchodní partner a odběratel surovin – Japonsko

    • průmysl: zpracovatelský – mnohostranný, hlavně u velkých měst

      • hutnický – barevná i černá metalurgie (Nový Jižní Wales); strojírenský (dopravní prostředky)

      • těžební a stavební stroje; chemický (rafinerie); textilní (vlna, umělá vlákna); potravinářský

    • zemědělství: významné postavení ve světě, vyspělé (srovnatelné s Kanadou); hlavně JV

      • silné živočišné – farmářský způsob; chov ovcí (1. místo světově, pro vlnu i maso); chov skotu

      • rostlinná – pšenice (světová obilnice); ječmen, oves, bavlník, cukrová třtina, rýže, vinná réva

        • ovoce (citrusy, jablka, hrušky, broskve); brambory, luskoviny, olejniny

      • lesnictví (těžba dřeva na Yorském poloostrově); rybolov

  • doprava: všechny druhy dopravy; „létající doktoři“, školství po telefonu a internetu – periferní oblasti

    • silniční – autovlak (tahač s několika přívěsy); lesní dálnice

    • železniční – nejhustší síť na J, JV, JZ; nestejný rozchod kolejí

      • transkontinentální trať Perth-Melbourne (Indian-Pacific)

    • námořní – hlavně vývoz surovin; přístavy – Brisbane, Sydney, Melbourne, Adelaide, Perth, Newcastle

    • letecká – spojení s ostatními kontinenty, ale i hustá síť vnitrostátních linek

      • největší letiště – Sydney, Brisbane, Melbourne, Perth, Darwin

B) Oceánie

  • souhrnné označení ostrovů v Tichém oceánu

  • dělení ostrovů dle původu:

  1. pevninské (kontinentální) – Nová Guinea, …

  2. sopečné – Havajské ostrovy (patřící USA), …

    • sopka Mauna Loa; nejvyšší hora planety – Mauna Kea; ale asi 6000 m pod mořskou hladinou

  3. korálové (atoly) – Vánoční ostrov, …

 

  • členění Oceánie:

  1. Melanésie – černé ostrovy

    • Fidži, Vanuatu, Nová Kaledonie, Šalamounovy ostrovy, Papua-Nová Guinea, …

  2. Mikronésie – malé ostrovy

    • Palau, Marshallovy ostrovy, Guam, Kiribati, …

  3. Polynésie – mnoho ostrovů

    • Cookovy ostrovy, Společenské ostrovy, Tonga, Samoa

    • Nový Zéland – někdy součást Polynésie, jindy samostatnou skupinou

 

  • obyvatelstvo: celý region okolo 13 mil. obyvatel; domorodé kmeny, menšiny přistěhovalců

  • podnebí: od rovníkového po mírné; nejvíce srážek světa na ostrově Kauai (Havajské ostrovy)

    • cyklóny – na Z označení tajfun, na V označení hurikán

  • hospodářství: 

    • průmysl: těžební – vzácná dřeva, nikl (Nová Kaledonie), fosfáty (Nauru)

    • zemědělství: rostlinná – cukrová třtina, banány, kakao, palmy (hlavně kokosová); rybolov

    • cestovní ruch

  • doprava: hlavně letecká, námořní; v rámci vnitrozemí ostrovů silniční

Papua-Nová Guinea

  • V část ostrova Nová Guinea; Z část patří Indonésii (Z Papua)

  • státní zřízení: konstituční monarchie; člen Commonwealth (hlavou královna, zastoupena gen. guvernérem)

  • hlavní město: Port Moresby

  • úřední jazyk: angličtina

  • obyvatelstvo: Papuánci (melanéská skupina); asi 7 mil. obyvatel

  • nerostné bohatství: těžba mědi, zlata, manganu

  • hospodářství: 

    • průmysl: těžební; zpracovatelský (dřevozpracující, potravinářský – kopra (kokosy), tabák)

    • zemědělství: tropické plodiny; tropické dřeviny; tabák

Havajské ostrovy

  • souostroví – hlavní ostrovy Hawaii, Oahu (záliv Pearl Harbor), Kauai, Maui

  • státní zřízení: 50. stát USA

  • hlavní město: Honolulu (na ostrově Oahu)

  • úřední jazyk: angličtina

  • obyvatelstvo: 1,3 mil. obyvatel

  • přírodní poměry: ostrov sopečného původu – černý písek, největší sopka Oceánie Mauna Loa

    • Mauna Kea – absolutně nejvyšší hora světa, ale 6000 m pod hladinou moře

  • podnebí: tropické – nejvíce srážek na světě (ostrov Kauai, 12000 mm/rok)

  • hospodářství: hlavní cestovní ruch (centrum ostrov Oahu – Honolulu, Pearl Harbor)

    • zemědělství: cukrová třtina, ananasy, káva; tradiční rybolov

Nový Zéland

  • řazen zvlášť nebo jako součást Polynésie; 2 hlavní ostrovy

    • S („ostrov ohně“) – zvlněný, aktivní sopky a gejzíry (světové velikostí), vodopády

    • J („ostrov ledu“) – hornatý s ledovci, pohoří Jižní Alpy; na Z pobřeží fjordy

  • státní zřízení: konstituční monarchie, člen Commonwealth (formálně královna, zastupuje gen. guvernér)

  • hlavní město: Wellington; největší město – Auckland

  • úřední jazyk: angličtina, maorština

  • obyvatelstvo: potomci Evropanů; původní (asi 10 %) – Maorové – polynéského původu

  • podnebí: subtropické; mírné (vlhké, přímořské)

  • rostlinstvo: smrk kauri, pabuk, stromové kapradiny

  • živočišstvo: starobylé druhy, chybí savci; endemité – kivi jižní, haterie novozélandská, vyhynulý pták moa

  • nerostné bohatství: biomasa, uhlí, železná ruda, písek a vápenec

  • hospodářství: patří k nejvyspělejším zemím

    • průmysl: energetika (80 % hydroelektrárny, 5 % geotermální)

      • zpracovatelský – potravinářský (mléčné; masné; ovoce); strojírenský; chemický; hutnický

        • dřevozpracující – stavební dřevo (vývoz do Japonska); papírenský (celulóza, papír)

    • zemědělství: živočišná – chov ovcí (vlna, maso – největší vývoz); dobytek (mléko);

      • rostlinná – kiwi, obiloviny; lesnictví

C) Polární oblasti

Arktida

  • Severní polární oblast

  • vymezení – Severní ledový oceán + nejsevernější části Evropy a Asie, Island, Grónsko, nejsevernější části Ameriky

  • hranice se subpolární oblastí – červencová izoterma 10 °C (rozhraní tundra/tajga)

  • rozloha asi 26,4 mil. km2; zalednění – mořský led asi 12 mil. km2, pevninský ledovec přes 2 mil. km2

  • obyvatelstvo: řídké osídlení – přistěhovalí běloši; Inuité (Eskymáci); Laponci, Něnci (kočovní), Jakuti, Čukčové

    • poznávali Vikingové, R. Amundsen, F. Nansen, Fr. Běhounek

    • 1. člověk na Severním pólu – Robert E. Peary (1909)

  • podnebí: polární (arktické); průměrná lednová teplota vzduchu záporná až 0 °C, v červenci až 10 °C

    • srážky v centrální části malé (100–150 mm/rok), okrajové oblasti 200–400 mm/rok; sněhové

  • rostlinstvo: 2 vegetační pásy – polární pustiny; tundry (mechy, lišejníky, vytrvalé byliny, zakrslé keře a stromy)

  • živočišstvo: ryby (tresky, platýzi), velryby, mroži, tuleni; medvěd lední, liška polární, zajíc, sob, vodní ptáci

    • v létě hmyz (hlavě komáři)

  • nerostné bohatství: ropa, zemní plyn (Aljaška, S. Ruska, Arktické ostrovy); černé uhlí (Špicberky)

  • zemědělství: rybolov – okrajové části oceánu pod vlivem teplého mořského proudu

  • doprava: obtížná, nepravidelná – ledoborce; Severní mořská cesta (podél pobřeží Ruska)

Antarktida

  • střední část jižní polární oblasti; rozloha asi 13,2 mil. km2; včetně šelfového ledu a ostrovů 14,1 mil. km2

  • dělení – V Antarktida (sopka Mt. Erebus); Z Antarktida (Ellsworthovo pohoří – Vinson Massif)

  • obyvatelstvo: není trvalé osídlení, pouze vědecké stanice

    • 1. člověk na Jižním pólu – R. Amundsen (1911)

  • přírodní poměry: základ povrchu tvoří antarktický štít; shodná geologická stavba s J Amerikou, Afrikou

    • 96% pokrytí ledovcem, průměrná mocnost 2200 m, maximální mocnost 4776 m

    • na ½ pobřeží sestup ledovce do moře = šelfové ledovce; místa bez ledu – antarktické oázy

    • (jurské) masivy i jednotlivé skály vyčnívající nad ledovcový příkrov (nunatak)

    • ledovcové kryptodeprese – ledovec na pevnině sahá pod úroveň mořské hladiny

  • podnebí: polární (většinou pevninské); nejstudenější a největrnější světadíl (chladnější než Arktida)

    • extrémní sucho a chlad, světové minimum – stanice Vostok (-89,2 °C)

      • průměr v zimě kolem -60 °C, průměr v létě kolem -40 °C

    • na pobřeží tepleji, nejvyšší zjištěná teplota vzduchu 10 °C

    • sněhové bouře, silné větry, mlhy, ozonová díra

  • rostlinstvo: vegetační pás polárních pustin; mechy, lišejníky, asi 10 druhů krytosemenných rostlin

  • živočišstvo: velryby, delfíni, lachtani, rypouš sloní, tučňáci (pouze na J polokouli, ne na S!)

    • albatrosi, buřňáci, ryby (tuňák), korýši (krevety), hvězdice, ježovky, medúzy, hlavonožci, houbovci

  • nerostné bohatství: nelze je využívat; uhlí, ropa a zemní plyn (na šelfu), diamanty, slídy, grafit

    • rudy – železo, měď, cín, stříbro, uran

  • žádné využití; ale přesto sféra zájmu různých zemí, proběhly v minulosti střety

    • → 1959 Antarktická smlouva – světadíl bez hranic, pouze mírové a vědecké užívání

      • zákaz těžby, zkoušek jaderných zbraní, budování vojenských základen

D) Světový oceán

  • souhrnné označení pro všechny oceány a moře – 71 % zemského povrchu (361 mil. km2)

    • 5 oceánů (seřazeny dle velikosti)

      • Tichý (Pacifický/Velký) oceán, Atlantský, Indický, Severní ledový (Arktický), Jižní ledový

    • součástí jsou moře, zálivy, zátoky, průlivy (úžiny)

  • střední hloubka 3700 m; maximální hloubka 11034 m – Mariánský příkop)

  • průměrná salinita 35 ‰

  • hospodářský význam:

    • rybolov – hlavní zóna světového rybolovu – pobřežní šelfové oblasti (místa výstupu hlubinných vod)

      • přes 90 % ryby, další organismy – velryby, řasy, bezobratlí (měkkýši, korály, …)

    • nerostné suroviny – ropa, zemní plyn (dna kontinentálního šelfu – Perský, Mexický záliv, …)

      • kuchyňská sůl (1/3 světové spotřeby); hořčík, brom; konkrece železo-mangan (dna pánví)

      • další kovy (nikl, měď, kobalt); pobřežní zóny – těžké kovy, fosfority, síra

      • podmořská těžba uhlí (USA, Japonsko, VB)

    • pitná voda – odsolování mořské

    • námořní doprava

    • energetika – přílivové elektrárny (Francie); energie mořských proudů a vlnění

  • znečištění – havárie ropných tankerů, škodliviny z řek, odpadní vody ze sídel, lodní doprava,

    • atmosférou (déšť, vítr), jedovaté chemické látky (na mořském dně; odpady z jaderných elektráren)

  • pobřežní moře (teritoriální vody) – maximálně 12 námořních mil (asi 22,2 km) od pevninské hranice státu

Tichý oceán

  • hodně ostrovů a souostroví – např. Havajské o-vy, Kodiak, Galapágy, Velké a Malé Sundy, Japonské o-vy, Taiwan, Kurily, Sachalin, …

  • okrajové části – Filipínské, Korálové, Jihočínské, Tasmanovo, Beringovo, Japonské, Ochotské moře

  • reliéf – Východopacifický hřbet; podmořské hory (guyot), pevninský šelf (proměnlivá šířka)

    • hlubokomořské příkopy – Mariánský, Tonžský, Filipínský, Boninský, Kermadecký

  • „ohnivý kruh“ (cirkumpacifický) – místa zemětřesení a sopečné činnosti, na obvodu 2/3 vulkánů, vlny tsunami

  • podnebí: V – pasáty; Z – monzuny, časté tajfuny; El Niňo – oteplení vod západního pobřeží J Ameriky

  • mořské proudy: Severní a Jižní rovníkový proud, Rovníkový protiproud, Kuro-šio, Oja-šio, Severopacifický,

    • Aljašský (Aleutský), Kalifornský, Peruánský (Humboldtův)

  • rostlinstvo: plovoucí ostrovy a „podmořské lesy“ – tvořeny stélkami chaluh

  • živočišstvo: lachtan, vydra mořská, sviňucha, sardel ančovička, sleď, losos, sardinka, tuňák, velryby

  • hospodářský význam: 

    • námořní doprava – Panamský průplav – spojení s Atlantským oceánem, vybudován 1914

      • hlavní přístavy – Singapur, Kóbe, Chiba, Nagoja, Yokohama, Shanghai, Hongkong, Sydney,

        • Los Angeles, San Francisco, Vancouver

    • nerostné suroviny – ropa a zemní plyn na šelfech; perspektivní manganové konkrece (dno)

    • rybolov – hlavní oblast světového rybolovu – SZ Pacifiku, Z pobřeží J Ameriky

    • cestovní ruch – Havajské ostrovy, Tahiti, pobřeží Jihočínského moře

Atlantský oceán

  • okrajové části – Grónské, Irmingerovo, Labradorské, Sargasové, Karibské, Norské, Severní, Baltské, Středozemní, Weddelovo moře; Mexický záliv, Lamanšský průliv

  • typický reliéf – Středoatlantský hřbet – uprostřed oceánu, místy vyčnívají ostrovy

    • dlouhé horské pásmo; osou úzké hluboké údolí (rift)

      • častá zemětřesení, výlevy sopek

  • mořské proudy: Severní rovníkový proud, Rovníkový protiproud (poblíž Afriky označován jako Guinejský proud),

    • Jižní rovníkový proud – 2 větve poblíž Jižní Ameriky

      • S – spojení se Severním rovníkovým → Guyanský, Karibský, Antilský, Golfský

        • Golfský je od 40° z. d. Severoatlantský proud

          • větve – Irmingerův, Norský, Špicberský, Kanárský, Labradorský

      • J – Brazilský proud, Benguelský proud

  • největší dmutí – záliv Fundy (až 20 m)

  • salinita – největší kolem obratníků; menší v rovníkových oblastech a chladnějších mořích (Baltské, …)

  • rostlinstvo: velké plochy řasových luk – Sargassové moře (Sargassum – hroznovice)

  • živočišstvo: sledi, tresky, tuňáci, makrely, lososi, krill

  • hospodářský význam: 

    • rybolov – hlavní loviště při Newfoundlandu, pobřeží Islandu, Severní a Norské moře, JV pobřeží J Am.

    • nerostné suroviny – ropa a zemní plyn – šelf Severního moře a Mexického zálivu,

      • Venezuelský a Guinejský záliv; dopravováno tankery, podmořskými ropovody a plynovody

      • kuchyňská sůl – pobřeží Středozemního moře

    • námořní doprava – nejfrekventovanější spojení Z Evropa-S Amerika

      • nejdůležitější přístavy – Rotterdam, Londýn, Hamburg, Antverpy, Le Havre, Marseille, Dakar,

        • Cape Town, Buenos Aires, Salvador, Santos, Recife, Belém, New Orleans, NYC, Houston, Boston, Philadelphia

      • Panamský průplav – spojení s Tichým oceánem; Suezský průplav – spojení s Indickým o.

    • mezikontinentální letecké a telekomunikační linky

    • cestovní ruch – Středozemní moře, Karibské moře, pobřeží Floridy

Indický oceán

  • okrajové části – Andamanské, Arabské, Rudé, Timorské moře

    • Adenský, Bengálský, Ománský, Perský, Velký australský záliv

    • průlivy – Bab al-Mandab, Hormuzský, Malacký, Mosambický

  • ostrovy pevninské, sopečné, korálové – např. Madagaskar, Cejlon, Komory, Maskarény, Maledivy, Nikobary, Andamany, Lakadivy, Zanzibar, Seychely

  • poloostrovy: Sinajský, Somálský, Arabský, Přední a Zadní Indie, Malajský

  • reliéf – hřbet Středoindický, Západoindický, Východoindický

    • největší hlubokomořský příkup – Sundský (Jávský)

  • podnebí: převážně tropický a subtropický pás; S – monzunové; J – JV pasáty, bouřlivé Z větry

    • J – časté tropické bouře, tropické cyklóny

  • mořské proudy: S – Monzunový příhon; Rovníkový protiproud; J – Jižní rovníkový proud

  • vyšší salinita; největší v Rudém moři a v Perském zálivu

  • hospodářský význam

    • nerostné suroviny – ropa a zemní plyn (šelf Perského zálivu, ropné přístavy)

      • kuchyňská sůl – pobřeží Rudého moře

    • pitná voda – odsolováním mořské vody (SAE, Kuvajt)

    • námořní doprava – ropné tankery, dále rudy a zemědělské produkty

      • hlavní trasy přes Suezský průplav

      • přístavy – Rás Tannura, Miná al-Ahmadí, Maputo, Durban, Richard’s Bay, Perth, Kalkata, Chennai

    • rybolov – pouze místní význam

Severní ledový oceán

  • většina za polárním kruhem, pokryta ledem; Arktida – viz výše; členité pobřeží

    • jen okrajová moře v létě částečně rozmrzají

  • okrajové části – Baffinův záliv; Barentsovo, Bílé, Pečorské, Beaufortovo, Čukotské, Grónské, Karské, Laptěvů, Východosibiřské moře

  • ostrovy – Grónsko, Arktické, Island, Faerské, Shetlandy, Lofoty, Špicberky, …

  • poloostrovy – Skandinávský, Kola, Jamal, Tajmyr, Čukotský, …

  • povrch: podmořské hřbety – Gakkelův (Středoarktický), Lomonosův, Mendělejův

    • hlubokooceánské pánve – Nansenova, Kanadská, Wrangelova, …

  • mořské proudy: pobřeží S Evropy nezamrzá – vliv teplého mořského proudu

    • větve Severoatlantského proudu – Irmingerův, Norský, Špicberský

    • studené mořské proudy – Labradorský, Východogrónský

  • nižší salinita – přítok z řek, nízký výpar

  • podnebí: studené, severní arktický pás

  • živočišstvo: kytovci (velryba, narval), ploutvonožci (tuleň, mrož), medvěd lední, ptáci (racci, alky)

  • hospodářský význam: 

    • námořní doprava – složitá, jen okrajová moře, v létě; jinak ledoborce

      • Severní mořská cesta – podél pobřeží Ruska; přístavy Murmansk, Archangelsk

    • nerostné suroviny – ropa, zemní plyn (dno šelfových moří – pobřeží Aljašky, Obský záliv)

    • rybolov – jen část ovlivněná teplým mořským proudem; treska, sleď, platýz, mořský okoun

    • vědecké a meteorologické stanice

    • letecké linky

Jižní (ledový) oceán

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.