Psychologie osobnosti
Psychologie osobnosti se zabývá charakteristikou člověka. Jedinec, člověk, osobnost – v běžné řeči vcelku stejný význam , ale jsou to zároveň i psychologické pojmy: jedinec – individuum určitého druhu člověk – individuum lidského druhu osobnost – souhrn, ucelenost, uspořádání psychických jevů v určitém člověku a vedle toho jeho odlišnost a jedinečnost nositel psychiky projevující se v určitých životních podmínkách – člověk se všemi svými bio-psycho-sociálními […]
Psychologie osobnosti se zabývá charakteristikou člověka. Jedinec, člověk, osobnost – v běžné řeči vcelku stejný význam , ale jsou to zároveň i psychologické pojmy:
jedinec – individuum určitého druhu
člověk – individuum lidského druhu
osobnost – souhrn, ucelenost, uspořádání psychických jevů v určitém člověku a vedle toho jeho odlišnost a jedinečnost
nositel psychiky projevující se v určitých životních podmínkách – člověk se všemi svými bio-psycho-sociálními vlastnostmi
osobnost je jedinečná a neopakovatelná – 2 lidé, na které působí stejné vlivy, přesto nejsou stejné osobnosti, protože působení sociálních vlivů není mechanické, ale výběrové ( každý člověk si vybere to svoje )
činitelé, kteří osobnost utváří, dělíme do 3 skupin:
- dědičnost a růst – vnitřní podmínky
- prostředí – vnější vliv
- výchova – vnější vliv
vlastnosti osobnosti: jedinečnost , neopakovatelnost, celostnost a integrovanost, interakce vnějších a vnitřních činitelů, jednota tělesná a duševní
Teorie osobnosti = názory, které se snaží objasnit pojem, podstatu osobnosti:
- interogenní a exogenní
- marxistická (dříve)
interogenní teorie – vnitřní pohled, společným znakem je to, že chápou osobnost jako vrstvení různých vlastností kolem nějaké původní dané psychické síly, patří sem nejznámější a) Freudova teorie – psychoanalýza:podvědomí
Sigmund Freud – narozen na Moravě, působil jako lékař ve Vídni, jako první přišel s myšlenkou podvědomí, rozvrstvil psychiku osobnosti do 3 vrstev: nejspodnější ID ( tvoří jádro, pudový základ ), EGO ( střet nad-já a pudového základu, reguluje ), SUPEREGO ( společenská vrstva, formováno morálkou společnosti, společenskými normami )
- Archetipova teorie – podle Junga má osobnost 4 vrstvy, 2 vnitřní tvoří energetické zdroje, 2 vrchní tvoří vědomí člověka
- typologická teorie – podle Lewina je osobnost neoddělitelnou součástí prostoru, kde žije, má 2 pásma – vnější: vnímání, čití; na něj naráží podněty z okolí, některé propustí, jiné ne a vnitřní: centrální a periferní pásma
- personalistická teorie – podle Olporta, osobnost tvoří nejvnitřnější vrstvou – vrozené dispozice, které jsou obklopeny propriem ( tvoří vlastní já )
exogenní teorie – vnější pohled, neuznávají existenci prvotních vnitřních sil, ale rozhodující úlohu připisují vnějšímu prostředí a učení
- behaviorismus – psychologie chování, vznik v USA, tvrdí, že veškeré vlastnosti osobnosti jsou dány působením vnějšího prostředí, věří, že záleží na výchově
STIMUL – REAKCE
- neobehaviorismus – rovnici upravil: STIMUL-BLACKBOX-REAKCE
Rozdíly mezi osobnostmi –individuální: jednotlivec z jedné skupiny nebo typologické: různé skupiny.
Typologie osobnosti se vytváří podle různých hledisek, mezi základní však patří 2; konstituční a vývojová.
- konstituční = přírodovědné, vycházejí z fyzických hledisek
Kretschmerova typologie osobnosti – podle stavby těla
3 typy osobnosti: piknik ( nízká široká postava, krátké končetiny, otylý; dobrosrdečný, přímý, otevřený, veselý požitkář )
leptosom ( vytáhlý, tenký, kostnatý, dlouhé končetiny; vážný, nevyrovnaný )
atletický typ ( vyrovnán, neutrál, lidná povaha )
Scheldonova typologie osobnosti – 3 typy: endomorf ( piknik )
ektomorf ( leptosom )
mezomorf ( atlet. typ )
- vývojová = psychologická typologie, všímá si psychických vlastností osobnosti
Sprangerova typologie
teoretický typ – abstraktní poznávání věcí
ekonomický typ – jen užitkové hodnoty
estetický typ – nejméně reálný, citový
sociální typ – přizpůsobivý společnosti, silný social. vliv ( + i – )
mocenský typ – ovládá rád okolí, poroučí, nesnáší konkurenci
náboženský typ – vyšší náboženské cíle, materiálním hodnotám lhostejný
Heymancova typologie
amorfní – bez emocí, neaktivní
apatický – bez emocí, neaktivní
nervózní – plný emocí a citů
sentimentální – plný citů a emocí, neaktivní
sangvinický – živý, aktivní
flegmatický
cholerický
imposionovaný – plný emocí, velmi živý, aktivní
Struktura osobnosti rozděluje několik okruhů vlastností:
1.vlastnosti aktivačně-motivační: osobnost k něčemu zaktivizuje
- pudy – stejné i u živočichů
- zájmy ( záliby ) – úsilí zabývat se věcmi, které člověka upuotávají z poznávacího nebo citového hlediska – materiální zájmy ( pletení apod. ) a duchovní zájmy ( duchovní činnost ), mnohostrannost zájmů = šíře zájmů souvisí s všestranností člověka, zájmy musí být podloženy aktivitou jedince a mají souvislost s aspiracemi: úroveň, jež chce člověk dosáhnout – příliš nízká, přiměřená, příliš vysoká; dobrý zájem znamená dobré vědomosti a znalosti z oboru
- potřeby – biologické ( potřeby spánku, pití, jídla, světla…. ) a společenské ( potřeby poznávací, chtění informací, potřeby sociální, potřeba obliby, afiliace, potřeby aktivity, prac. činnost, hraní si, potřeby výkonové, dosahování výkonu, potřeby smyslu života, existencionální potřeby, a potřeby kulturní, fungující pokud jsou objeveny )
2. vlastnosti vztahově-postojové: osobnost vyjadřuje vztah a postoj ke svému okolí
3. vlastnosti výkonové
- vlohy a schopnosti
- inteligence = obecná rozumová schopnost; vrozená:získaná = 3:1, projevuje se při řešení nějakého problému
Gardner mluví o inteligenci jako o různých schopnostech, jež jsou různě rozvinuté u každého jedince – hudební, tělesná, linguistická, intrapersonální (jak osloví sám sebe), interpoersonální (kontakty s jinými) inteligence. První měření inteligence se objevuje v 19.století, vycházeli z předpokladu, že velikost inteligence závisí na velikosti mozku (mozkové hmoty). Jako první se začal zabývat měřením inteligence Broca. Roku 1905 provedl Binet první testy měření:
IQ = 100 mentální věk/fyzický věk
Dnes se používá řada psychologických testů – komplexní ( celkové testování inteligence ) nebo částečné ( testování jen určité schopnosti př. verbální ). Nový test, složený z několika subtestů, vytvořil Wechsler: IQ = 100 aktuální skóre testu/předpokládané skóre
Organizace zabývající se měřením inteligence MENZA byla založena roku 1946. IQ=inteligenční kvocient: 140 a více –genialita, 120–139 –vysoká inteligence, 110–119 – nadprůměr, 90–109 –průměr, 80–89 –podprůměr, 70–79 –rozhraní, 69 a méně –mentální retardace – rozlišení:lehká, střední a těžká mentální retardace
debilita – dítě od 7 do 10 let; číst psát, počítat, sociální návyky
imbecilita – dítě od 3 do 7 let; zčásti vzdělavatelný, naučí se barvy, počítat do 10,
podepsat se
idiocie – dítě do 3 let; neschopný postarat se sám o sebe, jen zčásti vychovatelný
Těžkou –idiocie a střední –imbecilita mentální retardace je provázena fyzickými projevy.
4. vlastnosti seberegulační: vlastnosti vyjadřující postoje jedince k sobě samému
- sebepojetí – pojetí vlastního já: sebepoznávání, sebehodnocení a seberealizace
- sebeuvědomování = sebevědomí – uvědomění vlastního já
- sebevýchova – pomocí ní tvoříme svou osobnost, nelze dosáhnout bez pochopení sebepojetí a sebevědomí
- sebekontrola – základem je vůle, hodnocení činnosti na základě motivace a sociálních vztahů
- sebepozorování – zaznamenávání vlastních emocí, reakcí,….přemýšlení o sobě
- svědomí – spontánně vznikající vnitřní proces, jež určuje morální hranicemezi tím, co smíme a nesmíme
- sebekritika – vlastní tvrdé hodnocení výsledkem vlastního záměru nebo výzvy jiných lidí v okolí
5. vlastnosti dynamické
- temperament – určuje formu ( jak )
- charakter – určuje obsah ( co )
Temperament je soustava psychických vlastností, které se projevují způsobem reagování, chování a prožívání člověka, je dán člověku od narození –vrozený – nelze změnit, pouze lehce korigovat. Temperament v aplikaci na malých dětech a) snadno vychovatelné dítě – rychle přizpůsobivé, emoce pozitivně laděné; b) obtížně vychovatelné dítě – city záporně laděné; c) typ pomalého dítěte – apatické, pomalu přizpůsobivé. Rozlišujeme 4 typy temperamentu, všechny mají své výhody i nevýhody:
1.cholerik – nedůtklivý, neklidný, agresivní, vznětlivý, impulsivní, rychle přizpůsobivý,
optimistický, aktivní
2.sangvinik – společenský, přístupný, hovorný, veselý, nenucený, čilý, bezstarostný,
povrchní, vede, řídí
3.flegmatik – pasivní, pečlivý, rozvážný, mírumilovný, spolehlivý, náladově vyrovnaný,
klidný, ovládá se
4.melancholik – náladový, úzkostlivý, rigidní, střízlivý, rezervovaný, tichý, nespolečenský,
pesimistický
Označení známe už z Antiky od Hippocrata – podle tělních tekutin, časem sice bylo upraveno, ale v základě je označení stále stejné. Schéma temperamentu vytvořil Eysenck.
Charakter je soubor vlastností osobnosti, který umožňuje kontrolu a řízení jednání člověka podle společenských a morálních požadavků. Charakter = pečeť vtiskuje osobnosti určitou stálost a trvalost. Je těsně spjat s temperamentem, temperament určuje formu, charakter pak obsah. Charakterové vlastnosti se formují převážně výchovou, ale i vlivem okolí (společnosti).
vztah k lidem – kladný:přátelský, vstřícný…a záporný:závistivý, bezohledný…
vztah k sobě samému
vztah k práci
vztah k výtvorům lidské práce
vztah k problémům
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
odolnost k zátěži – jak je člověk schopen zvládnout obtíže
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.