Osobnost a vývoj osobnosti

ontogenetická psychologie – zabývá se psychickým vývojem jedince a základními biologickými mezníky jeho života (početí a smrt)

Periodizace vývoje lidského jedince

1. Prenatální období

• začíná samotným početím (splynutí mužské a ženské zárodečné buňky)
• pokračuje vývojem plodu v matčině těle a končí narozením:

1. embryonální – od početí do 2 měsíců
2. fetální (plod) – od 3 měsíců do narození

• již v tomto období jsou patrné určité psychické funkce a reakce
• matka by se po dobu těhotenství měla vyhnout kouření, alkoholu a drogám
• psychický stav matky má na plod také vliv (pozitivní je chtěné těhotenství, podpora okolí, harmonický vztah s otcem dítěte, atd.)

2. Novorozenecké období

• zahrnuje prvních šest týdnů po narození
• porodem dítě přechází z nitroděložního prostředí, což způsobuje šok – samo dýchá, je mu zima, atd.
• důležité jsou první okamžiky po porodu (porodní trauma způsobuje pozdější neurózy)
• velmi důležitý je poporodní kontakt s matkou (tzv. „rooming in“)
• biologické zrcadlo – napodobování dětí dospělými
• symetrická (matčina snaha) a nesymetrická (egoismus, nezralost, empatie) komunikace
• normální porodní váha dítěte je 3–3,5 kg, výška kolem 50 cm
• dítě se vyživuje mateřským mlékem
• krátké úseky mezi bděním a spánkem

3. Kojenecké období

• trvá do konce prvního roku života
• tělesný vývoj dítěte – ztrojnásobí se mu počáteční váha a má zvětšenou hlavu
• rychlý rozvoj dítěte po stránce motorické (sezení, lezení, uchopování předmětů)
• rozvoj vnímání (smysly – zrak, sluch, hmat)
• rozvoj psychiky dítěte
• příprava na osvojení řeči – předřečové období (broukání, žvatlání, jednoslovná řeč)
• diferenciace emocí a citů
• formování prvních trvalejších sociálních vztahů (s těmi, kteří o dítě pečují, včetně biosociálního kontaktu s matkou

4. Batolecí období

• zahrnuje druhý a třetí rok
• pokračuje všestranný rozvoj dítěte (osvojení lokomoce – běhání, skákání, chození)
• rozvoj jemné motoriky – motorika rukou (samoobsluha)
• rozvoj tvořivosti (kreslení)
• vývoj řeči (ve 2 letech až 300 slov, ve třech letech až 1000 slov a spojování do vět)
• dítě dokáže vyjádřit své přání a začíná klást otázky – rozvoj logického myšlení
• dítě si uvědomuje svoje „já“ (jáství)
• rozvoj sociálních vztahů – postupně se odpoutává od matky a navazuje vrstevnické vztahy
• dítě začíná spolupracovat s okolím

5. Předškolní věk

• končí vstupem do školy
• dítě rychle roste a zeštíhluje
• rozvoj pohybové koordinace a zručnosti
• umí 3–4000 slov
• vývoj k samostatnosti a udržování pozornosti
• velmi bohatá představivost (dětské lži)
• rychlý společenský vývoj, pociťování ženské a mužské role
• dítě poprvé výrazněji překračuje rámec své rodiny a se svými vrstevníky dokáže realizovat hry (manipulační, pohybové, tematické – „hraní rolí“, konstruktivní, didaktické – výchovné)
• hry jsou důležité pro vývoj
• dítě umí kreslit, převažuje konkrétně názorné a pojmové myšlení, formuje se svědomí

6. Mladší školní věk

• od vstupu do školy po jedenáctý až dvanáctý rok, kdy se objevují první známky pohlavního dospívání
• postupuje rozvoj myšlení, veliká změna – dítě má určitou úroveň školní zralosti – biologická a psychosociální

1. biologická – nesmí se začít moc brzy, ani moc pozdě – v 6–7 roce se dítě učí číst, psát, počítat (nejvhodnější doba – tzv. „kritické období“)
2. psychosociální – rozumová vyspělost, citová, motivační a sociální zralost, sebeovládání, rozvíjení schopností, menší závislost na rodičích (stát se žákem)

• pro další vývoj je nezbytná hra a učení

7. Období pubescence (puberta)

• trvá přibližně do patnácti let
• vývojové období plné biologických (pohlavní dospívání), psychických a sociálních změn
• rozvoj rozumových schopností,
• nové začlenění jedince do společnosti
• zkomplikování vztahů – citová nestálost, změny nálad, prostořekost, nestálost a nepředvídatelnost postojů
• postupné odpoutávání od rodiny, hledání sama sebe – nutná tolerance

8. Období adolescence

• končí mezi dvacátým až dvaadvacátým rokem
• charakteristické je postupné osamostatňování od původní rodiny, prohloubený vztah k vrstevníkům a rozvoj sexuality
• důležitá je volba povolání a profesní příprava

9. Časná a střední dospělost

• naplňuje dobu od 20–25 let do 40–45 let
• biologická, psychická, sociální zralost
• smysl pro odpovědnost
• plná realizace pracovní činnosti
• intelektuální aktivita, vlastní postoje
• důležitou náplní je manželství a rodičovství

10. Pozdní dospělost

• vztahuje se na období od 40–45 let do 65 let
• charakteristická je změna rodinných vztahů a vrcholný profesní vývoj

11. Stáří (senium)

• poslední vývojové období
• opět se mění sociální zařazení člověka
• regresivní biologické stárnutí organismu – pokles výkonnosti
• probíhá individuálně
• změny v psychickém vývoji
• částečně dochází ke změně projevů osobnostních rysů
• zhoršuje se smyslové vnímání a paměť
• pozitivní je aktivní stáří – fyzicky i psychicky – koníčky, sociální zařazení
• pocit užitečnosti – ještě je možnost realizace
• schopnost vyrovnat se s psychosociálními krizemi