Učení a paměť

Pojem učení a jeho hlavní funkce:

– dospění ke znalostem

– není aktivita spojená pouze se školou, probíhá VĚDOMĚ i NEVĚDOMĚ v průběhu celého života

– jde o získávání DOVEDNOSTÍ, ZNALOSTÍ a NÁVYKŮ

Hlavní funkce: aktivně se vyrovnat s prostředím

Metody efektivního učení:

• Klidné prostředí
• Střídat aktivitu s odpočinkem
• Znát svůj styl učení
• Výpisky, grafy, podtrhávání
• Porozumění dané látce, neučit se věci nazpaměť
• Soustředit se
• Motivovat se (důvod, proč se učím)

2 typy učení: bezděčné (učím se, aniž bych o to usiloval) a záměrné (chci se něco naučit)

Formy učení

1)     VTISKOVÁNÍ = IMPRINTACE (na genetickém základě – učení se rodnému jazyku, stačí 1 vystavení klíčovému podnětu bez opakování)

2)     SENZIBILIZACE = ZCITLIVĚNÍ (opakované působení nějakého podnětu vede k narůstání reakce vůči tomuto podnětu, PŘ. čím víc něco vidím, slyším, tím více mi to vadí)

3)     HABITUACE = PŘIVYKÁNÍ (jedinec přestává reagovat na podněty, které nejsou ani užitečné, ani škodlivé, přestává je vnímat – tikání hodin, zvuk aut z ulice, …)

4)     KLASICKÉ PODMIŇOVÁNÍ = VYTVÁŘENÍ REFLEXŮ (v mozku vznikají asociace mezi podnětem, který původně žádnou reakci nevyvolal a mezi podnětem, který příslušnou odezvu vyvolává)

5)     OPERANTNÍ/INSTRUMENTÁLNÍ PODMIŇOVÁNÍ = chování, které v určité situaci vede k uspokojení

6)     UČENÍ VHLEDEM/POCHOPENÍM = AHA EFEKT – pochopení situace a následné vyřešení problému (PŘ. šimpanzi a krs banánů), jedinec se tak dlouho snaží vyřešit problém, až dojde k řešení situace

7)     SOCÍÁLNÍ UČENÍ = MODELOVÉ, UČENÍ NÁPODOBOU (model může být rodič, nebo starší sourozenec, učíme se pozorováním druhých lidí

Pro efektivní učení podle Susan Kovalik potřebujeme:

1)     Bezpečné prostředí (nebát se učitelů, písemek, výsměchů)

2)     Smysluplný obsah (dobře pochopit učivo, to, co se hodí do života)

3)     Možnost výběru (výběr školy, volitelné předměty)

4)     Přiměřený čas (čas na učení, ne hned psát testy)

5)     Obohacené prostředí (výzdoba třídy)

6)     Spolupráci (skupinové práce a projekty)

7)     Okamžitá zpětná vazba (čím dřív opraví uč. písemku, tím líp pro žáky)

8)     Dokonalé zvládnutí učiva (učitel by měl žákům dostatečně vysvětlit učivo tak, aby ho žáci pochopili a pokud ne, musí se u něj zdržet a dostatečně ho vysvětlit)

Julius Rotter popsal 2 typy lidí:

• s vnitřním místem kontroly – locus of control, lépe snáší zátěž, bývá spokojenější, věří, že sám ovlivní dění ve svém životě
• s vnějším místem kontroly – pasivní, nespokojený, věří, že ať dělá cokoliv, tak se mu nedaří

TRANSFER A INTERFERENCE

Transfer = přenos, zkušenost z jednoho učení ovlivňuje jiný akt učení. Pozitivní se objevuje tehdy, když předcházející učení usnadňuje v některém aspektu další učení

Interference = negativní zkušenost z jednoho učení, které ovlivňuje jiný akt učení. Objevuje se tehdy, když jeden akt učení znesnadňuje, nebo brzdí druhý akt učení

Nulový transfer = učení nemá vliv na další/předcházející učení

PAMĚŤ

= schopnost zaznamenávat životní zkušenosti

= Herman Ebbinghaus – nesmyslné slabiky, jeho křivka nám ukazuje, že nejvíc inf. zapomínáme během prvního dne, další zapomínání už probíhá pomaleji

= Frederic Barlett – opakování příběhů

Druhy paměti:

1.     zraková (vizuální)

2.     sluchová (auditivní)

3.     chuťová

4.     dotyková (haptická)

5.     čichová

6.     pohybová

7.     slovně logická (to, co je vyjádřeno)

Jednotlivé fáze paměti:

1.     VŠTÍPENÍ (kódování)

2.     UCHOVÁNÍ (retence)

3.     VYBAVENÍ (reprodukce)

Druhy paměti podle způsobu zapamatování si:

MECHANICKÁ = učení se nazpaměť bez snahy porozumět – málo účelné, stačí, když nám vypadne jedna část a pak už si nevzpomeneme, po delší době bez opakování si už naučené nevybavíme

LOGICKÁ = snaha porozumět a zapamatovat si! Lépe se ukládá a lépe se vybavuje i po delší době

• Čím více smyslů přiučení zapojíme, tím lépe.
• Lépe si člověk zapamatuje věci, které viděl, nebo si je vyzkoušel, nebo věci, na které sám přišel.
• AMNÉZIE = ztráta paměti (dočasná i trvalá-po úraze).
• KONSOLIDACE = proces zpevnění v dlouhodobé paměti, trvá cca 30 minut (stres), vzpomínky se často časem zkreslují a upravují.
• DĚTSKÁ AMNÉZIE = pamatujeme si věci až po 3.roce života.