Temperament, charakter a morálka

Temperament – definice:

= je soustava psychických vlastností, které se projevují intenzitou reagování (v chování a prožívání), zvláště silou a rychlostí střídání těchto akcí

= soubor vlastností, které rozhodují o tom, jak silně reagujeme a jak rychle se reakce střídají

= je převážně vrozený, lze jej ovládat pouze do určité míry (sebevýchovou)

Různé teorie temperamentu podle:

1)     HIPPOKRATÉS = tvrdil, že existují 4 zákl. typy, které určuje převaha některé tělesné tekutiny

KREV – SANGVINIK (čilý, společenský)

ŽLUČ – CHOLERIK (dráždivý, vzteklý)

HLEN – FLEGMATIK (klidný, až netečný)

ČERNÁ ŽLUČ – MELANCHOLIK (pesimistický, uzavřený)

2)     I. P. PAVLOV = temperament závisí na vlastnostech nervových procesů

SANGVINIK – silný, vyrovnaný, živý

CHOLERIK – silný, nevyrovnaný, živý

FLEGMATIK – slabý, vyrovnaný, živý

MELANCHOLIK – slabý, nevyrovnaný, klidný

3)     CARL GUSTAV JUNG = většina lidí není úplně vyhraněná, ale dělil lidi na:

A) introverty (uzavření, plaší, samotáři)

 B) extroverty (otevření, společenští)

4)     HANS JURGEN

SANGVINIK = stabilní extrovert

CHOLERIK = labilní extrovert

FLEGMATIK = stabilní introvert

MELANCHOLIK = labilní introvert

ZÁKLADNÍ TYPY TEMPERAMENTU

1.     SANGVINIK – miluje společnost, bývá zábavný, citový, optimistický, hravý a nadšený ALE může být až naivně ochotný a vstřícný, často vnímá vlastní zápory, občas hodně mluví a přehání

2.     CHOLERIK – dynamická os., dosahuje svých cílů, optimistický a vůdcovský typ, nebývá lhostejný, problémy řeší rychle ALE nepřipustí si chybu, potřebuje vítězit, nemá rád nerozhodné lidi a je netrpělivý

3.     FLEGMATIK – dobře se s ním vychází, spokojený, klidný, umí se přizpůsobit, dobře odolává nátlakům, je spolehlivý, vytrvalý, umí naslouchat druhým ALE neumí se rozčílit ani nadchnout, nemá rád změny, nerad zkouší nové věci, nerad se rozhoduje, má problém říkat NE

4.     MELANCHOLIK – samotář, mlčenlivý a přemýšlivý, pesimistický, hloubavý, starostlivý a soucitný, miluje preciznost a pořádek ALE snadno podléhá smutku a depresi, uráží se a má nízké sebevědomí a často nevěří ostatním

CHARAKTER

= soubor vlastností člověka, které souvisejí s morálkou a které se projevují v mravní stránce chování a jednání

= je ta část osobnosti, která umožňuje řídit jednání podle morálních norem

= je to jádro osobnosti, které rozhoduje o tom, zda se člověk bude chovat zodpovědně

= má autoregulační funkci v životě člověka

JEANE LOEVINGEROVÁ = typy charakterů orientované na:

– věci (upřednostňuje materiál. Způsob života)

– lidi (upřednostňuje mezilidské vztahy)

– ideje (upřednostňuje svět myšlenek – adopce dítěte)

• vztah mezi charakterem a temperamentem: charakter určuje CO děláme, je převážně získaný a temperament určuje JAK to děláme a je převážně vrozený
• člověk s rozvinutým charakterem jedná soustavně a důsledně podle určitých morálních zásad (i když jej nikdo nevidí, nebo je to pro něj nevýhodné)

MORÁLKA

= Jean Piaget (žán pižé) = HETERONOMNÍ MORÁLKA – jedinec se chová morálně proto, že má strach z trestu, chová se tak jen tehdy, když ho nikdo nevidí

AUTONOMNÍ MORÁLKA – jedinec se chová morálně kvůli vlastnímu svědomí = chová se morálně, i když jej nikdo nevidí

= Savrenc Kohlberg

• PREKONVENČNÍ (předškolní) – chová se morálně, chce vyhnout trestu, chce získat odměnu/pochvalu
• KONVENČNÍ (školák, student) – nechce se lišit od ostatních, chce být konformní, chce dodržet napsaná soc. pravidla
• POSTKONVENČNÍ (dospělí) – chce dodržovat hodnoty, které nejsou relativní – práva na život, svoboda, dodržuje obecné etické principy (má morálku v sobě)

POJEM HODNOTY= jsou životní postoje, kterých si v životě nejvíc vážíme a ceníme, co považujeme v životě za nejdůležitější

POJEM NORMY= požadavek na chování nebo vlastnosti věci člověka, situace apod., který se buď to vyžaduje a předpisuje, nebo popisuje, co je normální (přijatelné nebo normální)