Speciální pedagogika

Vývoj speciální pedagogiky

• speciální pedagogika prošla složitým vývojem tak, jako vztah k handicapovaným
• handicapovaní byli dříve označováni jako idioti, blbečci, debilové apod. a bylo k nim přistupováno jako k odlišným
  Jako zvláštní obor vznikla speciální pedagogika ve 2. polovině 20. století, během let se ale měnil i její název – léčebná pedagogika, nápravná pedagogika
  1957 – speciální pedagogika.

1)     Defekt: vada, chybění, ztráta. Je neupravitelný a nezvratný.

Defekty mohou být:

a)     orgánové = chybí některý orgán nebo jeho část, vzniká vlivem úrazu, nemoci, nebo vlivem vývojové vady – člověk nemá ruku, oko

b)     funkční = porucha orgánové funkce, aniž by byl poškozen orgán – člověk oko má, ale nevidí na něj

2)     Normalita: stav jedince, který odpovídá normě (na první pohled mi nepřijde nijak „postižený“

3)     Postižení: jakýkoliv nedostatek schopnosti vykonávat takovou činnost, v takovém rozsahu, který považujeme za normální (jakékoliv znevýhodnění člověka)

Př. Jedinec nemůže řídit auto, nebo jej může řídit pouze s velkými úpravami.

4)     Porucha, defekt: omezená funkční část těla, jedinec vykonává činnost v omezeném rozsahu

5)     Handicap (znevýhodnění): znemožňuje plnění normálního úkolu (plnění toho, co je normální pro daný věk, prostředí, pohlaví, toto znevýhodnění může narušit psychickou a fyzickou pohodu jedince – je lehčí jako defekt, špatně mluví, cukrovka, s brýlemi

Vznik poruch vývoje

• genetická podmíněnost = některé poruchy jsou dány již na samostatném začátku života. Je to dáno počtem chromozomů – Downův syndrom
• prenatální poruchy (ohrožení během těhotenství) = virová onemocnění, rentgenová ozáření, vysoký stres, podvýživa, drogy, nikotin, záněty, alkohol
• perinatální (ohrožení při porodu) = komplikovaný porod, zanedbaný porod ze strany zdravotníků, nebo domácí porody
• pozdější poškození = autonehody, Bolerióza, zánět mozkových blan, chronické rýmy, mononukleóza

SOMATOPEDIE – odvozeno od slova soma = tělo

• je to disciplína speciální pedagogiky, která se zaměřuje na jedince s:
  • tělesným postižením
  • zdravotním oslabením
  • zdravotním ohrožením
  • dlouhodobým onemocněním

Počet těchto jedinců čím dál více narůstá a to z důvodu celkového životního stylu (co jíme, děláme, moc práce, nestíháme), léky, antikoncepce, životní prostředí, atd.

1)     Zdravotní oslabení

a)     vadné držení těla

–        tímto problémem trpí 70% školní mládeže

–        projevuje se zvýšenou unavitelností při chůzi, ale i stání a sezení. Na tento problém navazují komplikace s dýcháním a zaostávají některé svalové skupiny

b)     ortopedické vady páteře

–        hrudní kyfóza (kulatá záda)

–        lordóza (ohnutí páteře dopředu v oblasti bederní)

–        skolióza (ohnutí páteře bočním směrem) – špatné sezení, chybné nošení tašek (batohů)

c)      ploché nohy – masírovací podložky, speciální boty, vložky do bot, cviky

d)     alergie – nepřiměřená reakce imunitního systému na různé látky, např. potraviny

2)     Dlouhodobé onemocnění

• zde zahrnujeme např. srdeční choroby, epilepsie, cukrovku, choroby dýchacích cest

3)     Tělesné postižení

Dělení:

• vrozené – př. vrozené vady páteře
• získané – př. po úrazech hlavy, páteře, končetin, po nemoci (dětská mozková obrna)

4)     Zdravotní ohrožení

• týrané děti, zanedbané děti, geny – nemoc rodičů

Dětská mozková obrna

• zvláštní případ omezení hybnosti, v těžších případech bývá poškozený i intelekt, ale není to podmínkou
• děti mohou navštěvovat klasickou školu, ale je nutné upravit interiér a vytvořit tomuto dítěti individuální vzdělávací plán

Druhy obrny:

• Slabá obrna – svalstvo končetin je ochablé, nehybné
• Křečovitá obrna – svalstvo je křečovitě napnuté

Projevy – snížený svalový tonus – neboli napětí, nebo výrazná křečovitost, pohyby, které si člověk ani neuvědomuje, že dělá, poruchy rovnováhy

Léčba – nevyléčitelná, léčba je založena na co největším zachování pohyblivosti nemocného = lze toho dosáhnout intenzivní fyzioterapií, případně speciálními ortézami

SURDOPEDIE – z latinského slova surdus = hluchý

Surdopedie je obor speciální pedagogiky, který se zabývá osobami s poruchami sluchu.

• vyčlenila se z logopedi
• v ČR je zhruba 0,5 milionu obyvatel nedoslýchavých a neslyšících, z nichž podstatnou část tvoří nedoslýchaví, jejichž sluch se zhoršil z důvodu věku

Dělení:

1)     Podle doby vzniku

• vady vrozené – kdy se jedná o genetickou, které umožňují vnímat zvuk. Tato vada je způsobena špatnou životosprávou matky v době těhotenství a jejími nemocemi (žloutenkou)
• vady získané – v předřečovém období vlivem nemocí, jakými jsou například spalničky, TBC, zánět mozkových blan, chronická rýma (zvětšení nosních mandlí), ucpání zvukovodu nashromážděným ušním mazem, hlasité písně
• vlivem úrazu hlavy – při práci nebo autonehodě, nebo při dlouhodobém vystavování se nadměrnému hluku

2)     Podle druhu vady

• nedoslýchavost – kdy člověk slyší nepřesně zvuk a řeč. Jedinec se často přeslechne, často chce zopakovat otázku a je uzavřený
• praktická hluchota – člověk sice neslyší, ale vnímá proud vzduchu a vibrace
• úplná hluchota – člověk neslyší nic, tento typ hluchoty je získaný v průběhu života a to vlivem úrazu, nemoci, nebo stáří

Následky sluchových vad:

• je zhoršena orientace v prostoru
• dítě má narušený pocit sebejistoty a bezpečnosti
• ztrátou zvukového pozadí si nevytváří představy v oblasti vztahu k okolí
• má zhoršenou komunikace
• je nevyrovnaný, labilní, může být až agresivní

Komunikace s neslyšícím, kompenzační pomůcky

Naslouchátko – je určeno pro nedoslýchavé, je složeno z miniaturního přístroje s drátky, které vedou k naslouchadlu. Tento přístroj je za uchem. Základní naslouchadla bývají uhrazena pojišťovnou, často v nich ale šumí, přerušuje se elektrický signál a nesmí dojít ke styku s vodou

Kochleární implantát – tento implantát je již dražší a není vhodný pro osoby, které mají poškozené vnitřní ucho (mozek)

Znakový jazyk – vizuální pohybový kód. Sděluje se pohyby rukou a obličejovou mimikou

Daktylní řeč (prstová abeceda) – neslyšící komunikují pomocí prstů a dlaně

Odezírání

LOGOPEDIE

• je to disciplína, která se zabývá jedinci s narušenou komunikační schopností
  • Koktavost – narušení plynulosti řeči
  • Breptavost – mluví strašně rychle, zapomíná slova, písmena
  • Nemluvnost – dítě se narodí a nemluví, nebo dítě přestane mluvit po traumatu
  • Huhňavost – mluví přes nos (proud vzduchu nevychází správně z nosu, vychází ústy, proto nerozumíme
  • Dyslálie – dítě špatně skládá věty (toto je tatínkova ručník)
  • Afázie – úplná ztráta hlasu a mluvícího projevu, řeči (po mozkové mrtvici)

Odborníci v oblasti logopedie

1)     učitelky, které prošly logopedickým kurzem (nemohou však napravovat řeč)

2)     logopedie – dá se studovat zvlášť

3)     klinický logoped – po nehodách, v nemocnici (stejně jako doktor, 5 roků)

4)     u vrozených vad řeči (1 nosní přepážka – rozštěp)

5)     získané poruchy řeči (dítě to odchytí od rodičů špatnou mluvou – např. šišláním na dítě)

6)     úrazy a nemoci

Speciální pedagogika

• v zahraničí označována jako léčebná, nebo nápravná pedagogika
• v historii označována jako defektologie

Speciální pedagogiku můžeme vnímat ze dvou pohledů

• v širším smyslu se užívá k označení každé pedagogiky vzhledem k pedagogice obecné (pedagogika předškolního věku, pedagogika hudební, aj.)
• v užším smyslu je považována za samostatnou vědní disciplínu, jejímž předmětem zájmu je výchova, vzdělávání a další rozvoj jedinců s určitým typem (tělesné postižení), formou (vrozená vada, vlivem autonehody, nemoci) a rozsahem postižení (do jaké míry)

Definice speciální pedagogiky

= disciplína zabývající se zákonitostmi rozvoje výchovy, vzdělávání, přípravy pro pracovní a společenské začlenění zdravotně a sociálně postižených (tj. znevýhodněných) jedinců od narození až do smrti

Cíl speciální pedagogiky

• vychovávat, vyučovat a vzdělávat jedince se speciálními potřebami, aby se vyrovnali se svým postižením a aby se dokázali přes všechna omezení včlenit do pracovního procesu a společnosti

Dělení speciální pedagogiky

• Dle věku
  • speciální pedagogika raného věku (od narození – 3 let)
  • speciální pedagogika předškolního věku
  • speciální pedagogika školního věku
  • speciální pedagogika dospělých – tzv. speciálně pedagogickou andragogikou
  • speciální pedagogika seniorů – gerontogogika

• Dle oblasti, na kterou se speciální pedagogika zaměřuje
  • Psychopedie – zabývá se lidmi s mentálním postižením a mentální retardací
  • Tyflopedie (oftalmopedie) – zaměřuje se na problematiku lidí se zrakovým postižením
  • Surdopedie – zaměuje se na problematiku lidí se sluchovým postižením
  • Logopedie – zaměřuje se na problematiku lidí s narušenou komunikační schopností
  • Somatopedie – zaměřuje se na problematiku lidí s tělesným postižením, zdravotním znevýhodněním a nemocí
  • Etopedie – obor, který se zabývá lidmi s poruchou chování

• Dle rozsahu postižení
  • lehké, středně těžké, těžké