Rodinná výchova

Rodina je místo, kde se cítíme dobře a v bezpečí. Vím, že zde můžeme jít kdykoliv pro pomoc.

Formy rodinného soužití

1. rodina orientační (výchozí)

–        rodina, do níž se rodíme a kde vyrůstáme

1. rodina reprodukční 

–        rodina, kterou sami zakládáme, plníme rodičovské role

1. rodina nukleární 

–        tvoří rodiče a děti, nikoli už rozsáhlá síť příbuzenství

1. rodina širší 

–        širší příbuzenství (prarodiče, strýcové, tety, bratranci a sestřenice)

1. rodina neúplná 

–        z důvodu rozvodu, ovdovění některého rodiče

Funkce rodiny

Biologická – spočívá v zajištění reprodukce lidské společnosti

Ekonomická – zabezpečení materiálních podmínek existence rodiny

Emociální – vytvořit prostředí pohody, bezpečí a lásky

Ochranná – zabezpečení péče a ochrany dětí nepříznivými vlivy (alkohol, Špatný chlap, nemoc)

Výchovná – příprava na život ve společnosti  – dlouhodobé a cílevědomé působení rodiny na dítě s ohledem na jeho potřeby

Výchovné styly v rodině

1. autoritativní – časté používání příkazu, zákazu a trestu

• dítě s této rodiny bude také chtít být ve školce také

1. liberální – volná výchova, kde chybí pravidla a řád
2. demokratický – základem této výchovy jsou předem dohodnutá pravidla a kompromisy, jde o přijetí zodpovědností u všech členu rodiny

Nesprávné výchovné styly

Nezrála rodina – velmi mladí rodiče, který nejsou schopni vychovávat dítě bez problému

Přetížená rodina – narozením dalšího dítěte, zdravotními problémy v rodině, přetížená konflikty

Ambiciózní rodina – rodiče zaměření na svou kariéru a práci, na děti nemají čas a proto si ji uplácejí

Perfekcionistická rodina – dítě je pod neustálým tlakem podávat vysoké výkony, musí být nejlepší a nebere se ohled na jeho možnosti

Odkládající rodina – děti jsou často odkládány k prarodičům a známým, nevytváří se u nich povědomí domova

 Náhradní rodinná péče

Je poskytována dětem bez rodiny, nebo dětem, které nemohou být z nějakých důvodu vychovávaný ve své vlastní rodině.

Kdy se přistupuje k řešení „Náhradní rodinné péče“

1. rodiče se NEUMĚJÍ o dítě postarat 

–        dítě je natolik postižené a vyžaduje si péči, jakou mu rodiče neumějí dát

–        rodiče mají takové postižení, které jim nedovoluje řádně se o dítě starat

–        rodiče jsou příliš mladí a nemají ve svém okolí nikoho, kdo by jim s výchovou dítěte pomohl

2. rodiče se NEMOHOU o dítě postarat 

–        rodiče jsou vážně nemocní

–        rodiče zemřou

–        rodiče nemají kde bydlet a nemají dostatečné prostředky k tomu, aby dítě zabezpečili

3. rodiče se NECHTĚJÍ o dítě postarat 

–        dítě není chtěné

–        rodiče mají své problémy a o dítě nemají zájem (drogy, alkohol)

–        k početí dítěte došlo k znásilnění

Formy náhradní rodinné péče

–        adopce

–        pěstounská péče

–        poručnická péče

Adopce

Podmínky pro adopci:

1. osvojit lze jen dítě nezletilé
2. mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl
3. mezi osvojitelem a osvojencem neexistuje pokrevní rodinný nebo příbuzenský vztah
4. osvojené dítě získává příjmení osvojitelů
5. s osvojením má projevit souhlas osvojované dítě (je-li dostatečně rozumově vyspělé)
6. soud zkoumá i osobnostní předpoklady osvojitele a zdravotní stav osvojence i osvojitele
7. obligatorní podmínkou je tzv. před adopční péče (nejméně po dobu 3 měsíců)
8. nemůže být osvojeno dítě, jehož se týká probíhající řízení o určení otcovství

Jednotlivci nebo manželé si mohou osvojit nezletilé dítě, které je tzv. právně volné (tj. že rodiče dají s osvojením dítěte souhlas, případně jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti).

Adopci získává dítě příjmení svých nových rodičů a adoptivní rodiče jsou zapsání do rodného listu dítěte.

Pěstounská péče

–        o dítě se starají pěstouni

–        biologickým rodičům dítěte zůstávají některá práva:

• dítě má jejich jméno a příjmení
• rodič muže dítě navštěvovat
• rodič rozhoduje o vzdělávání dítěte, atd.

–        pěstouni berou za péči o dítě plat (předškolní – 4 500)

–        pěstounská péče je do 18 let věku dítěte (popř. do 26 let, když dítě studuje) Dělení: A. Individuální (velmi podobné adopci)

B. Skupinová (velké pěstounské rodiny, SOS vesničky Chvalčov 1973  – celkem 9 domečku, velké skupiny dětí, působí tam psycholog i logoped)

1 SOS vesnička v Karlových Varech

Poručnická péče

–        pokud rodiče dítěte zemřou nebo jsou zbaveni rodičovských zodpovědností

–        obvykle je jim ustanovena osoba určená rodiči zpravidla (příbuzná, osoba blízká)

–        zaniká dosažením plnoletosti dítěte nebo rozhodnutím sodu

Ústavní a ochranná výchova

1. ústavní – pro děti a mládež z rodin, kde jim nevěnují potřebnou péči, nebo se o ni nemohou postarat (SOS vesničky
2. ochranná – pro děti a mládež, o které není v rodinách řádně postaráno, a dochází u nich k závažným problémům v oblasti chování (diagnostické ústavy – pasťáky)

Dělení – A. zdravotnické zařízení – kojenecký ústav

– dětský domov pro děti od 1-3 let

– dětská psychiatrická léčebna

B. zařízení ve školství –  diagnostický ústav

– dětský domov

– výchovný ústav

Kojenecký ústav

–        pro děti od 0-3 let

–        někdy zde bývá i oddělení pro matky s dětmi

–        př. Klokánek

Diagnostický ústav

–        cílem je rozpoznat příčiny výchovných problému

–        dítě zde muže být max. 2 měsíce

Výchovný ústav 

–        Vězení pro mladistvé

–        Pro jedince, u kterých se vyskytují závažné problémy v chování

–        Zařízení je uzavřeno

–        Jsou zde jasná práva a povinnosti

–        Škola je součástí zařízení

Dětský domov

–        Nerozšířenější typ ústavní výchovy

–        Od 3 – 18 let

–        Nebo prodloužený pobyt do 26 let (pro studenty)