Psychologie jako věda a metody jejího zkoumání

pojem psychologie: složenina PSYCHÉ (duše) a LOGOS (věda)

Psychologie je věda o duši.

Předchůdcem psychologie je filozofie.

Vznik psychologie:

• STAROVĚK – duše a tělo

–        1. olympijské hry

–        filozofové z Řecka: Platón, Aristotelés

–        filozofové z Říma: Cicero, Marcus Aurelius

–        důraz na tělo i duši (KALOKAGATHIA = vyváženost tělesné i duševní krásy)

• STŘEDOVĚK – velkou moc má církev (čistá duše, ale hříšné tělo)
• NOVOVĚK – názor, že psychické jevy jsou následkem fungování mozku)

– psychologie se vyčlenila jako SAMOSTATNÁ věda, ale s ostatními spolupracuje (filozofie, medicína, pedagogika)

• Zakladatelem je Wilhelm Wundt, který založil roku 1879 první psychologickou laboratoř v Lipsku.

Předmět zkoumání psychologie:

• předmětem zkoumání psychologie je prožívání a chování jedince
• PSYCHIKA = souhrn duševních dějů během lidského života (od početí po smrt), ovlivňuje ji dědičnost (geny) a společenské podmínky (výchova)
• CHOVÁNÍ = jakákoliv tělesná aktivita, kterou lze pozorovat nebo měřit. V chování člověka se neprojevuje celé jeho prožívání (člověk může skrývat emoce, přetvařovat s, nedávat věci najevo)

Cíle psychologie:

1. 1.     POPSAT prožívání a chování jedince
2. 2.     VYSVĚTLIT lidské prožívání a chování
3. 3.     PŘEDPOVÍDAT další vývoj
4. 4.     ZVYŠOVAT lidskou spokojenost a zdraví

Další úkoly PSY:

-studovat podněty prostředí na člověka

-studovat, jak člověk tyto podněty zpracuje

-studovat, jak člověk reaguje směrem ke svému okolí

 Jednotlivé výzkumné metody v rámci psychologie a vznik vědecké výpovědi

Psychologie je empirická, tzn že vychází ze ZKUŠENOSTÍ.

• Pozorování a sebepozorování (INTROSPEKCE) = psycholog sleduje chování osob a jejich tělesné projevy (vztek-zrudnutí, zvýšený tep, napnutí, …).

INTROSPEKCE = jedinec popíše, jak se cítí, co prožívá, je neobjektivní, ale doplňuje psych. pozorování

• Experiment = laboratorní/přirozené prostředí. Základem je vyloučení RUŠIVÝCH faktorů. Experiment MUSÍ být opakovatelný, jeho podmínky záměrně určujeme.
• Analýza produktu činnosti = rozbor/zkoumání. Produktem činnosti může být obrázek, písemný dokument (deníky, dopisy, …). Výhodou je, že můžeme zkoumat i zrovna nepřítomnou osobu.
• Rozhovor = slouží k získávání dat, ke stanovení diagnózy, k poradenství a terapii. Bývá veden volně, nebo podle předem připravených otázek. Možnost sledovat reakce, nonverbální komunikace (tón hlasu a gesta). Rovnou si můžeme ujasnit odpovědi, kterým nerozumíme. Získané inf. se HŮŘE zpracovávají.
• Test/dotazník = soubor otázek k hromadnému zjišťování údajů.

Musí splňovat kritéria: VALIDITA (platnost, zjišťuje data, která má)

                                       RELIABILITA (přesnost musí při opakovaném použití za stejných podmínek poskytovat stejné výsledky)

                                       STANDARDIZACE (možnost použít test ve velkém počtu osob stejným způsobem, standard = zaručená kvalita)

                                       NORMALIZACE (vytvoření norem jednotného způsobu vyhodnocení výsledků)

Dělíme je na:

OTEVŘENÉ – dotazovaný musí formulovat celou odpověď, výsledky se HŮŘE analyzují, ale poskytují osobnější výpověď

UZAVŘENÉ – strukturované, dotazovaný vybírá z několika možností (a, b, c nebo ano/ne, souhlasím/nesouhlasím. Výsledky se lépe zpracovávají, ale omezují respondenta ve výpovědi.

Vznik vědecké výpovědi = sběr dat, analýza, zveřejnění odpovědí (jsou potvrzeny, nebo vyvráceny dalšími vědci).

Výsledky psychologického zkoumání slouží k:

POPISU lidského prožívání a chování (deskripce)

VYSVĚTLENÍ, proč je jedinec takový (explanace)

PŘEDPOVĚDI, bude takový jedinec i v budoucnu (predikce)

KONTROLE A ŘÍZENÍ, jak jedince ovlivnit do budoucna