Prenatální vývoj, období novorozenecké, kojenecké, batolecí a předškolní věk dítěte

Vývojová psychologie = zabývá se změnami v oblasti psychiky během vývoje člověka (oxd početí až do konce života)

– FYLOGENEZE = vývoj lidstva (celá evoluce) od 1.živé buňky až po člověka jako nejsložitější systém

– ONTOGENEZE = vývoj člověka od početí až po smrt (jak se jednotlivec vyvíjí)

– HISTORICKÁ GENEZE = vývoj společnosti, různá historická období a změny

1. Prenatální fáze

• trvá přibližně 40 týdnů
• A) oplodnění a vytvoření zárodku (první 3 týdny)
• B) embryonální (4.-12. týden), embryo = zárodek, utváří se základy všech orgánů, mohou vzniknout závažné vývojové vady
• C) fetální (12. týden – narození), fetus = plod, hrozí poškození organismu dítěte nehodou matky, nemocí, léky, drogami, dlouhodobým stresem, rentgenovým zářením, depresemi a stavy úzkostí matky

2. Perinatální (narození)

• rozhodující změna pro dítě, 1. zatěžkávací zkouška
• některá zařízení se snaží zmírnit šok z narození (tlumené světlo, okamžitý kontakt s matkou, přítomnost otce, porody do vody)
•  nedonošené děti mohou být labilnější, úzkostnější, dráždivé, s poruchami pozornosti a učení, hůře reagují na smyslové i sociální podněty

3. Novorozenecké období (narození – 6 týdnů, některé zdroje uvádějí 1. měsíc života dítěte)

• spánek – 16 – 20 hod. denně
• vybaven nepodmíněnými/vrozenými reflexy (hledací, sací, mrkací, polykací, úchopový, chodící, obranné – kašel, kýchání…)
• soustředí se pouze několik vteřin
• zaujmou ho pouze nové a intenzivní podněty
• ostře vidí cca na 25 cm (dospělí se instinktivně staví obličejem do této vzdálenosti)
• rozlišuje tvary a barvy
•  pamatuje si z prenatálního období hlas matky
• z chutí dává přednost sladkému
•  důležitá je dotyková stimulace (hlazení, chování, masáže)
• neumí regulovat svou tělesnou teplotu – hrozí podchlazení či přehřátí! – rodiče musí zajistit „tepelný komfort“
• reaguje na podněty okolí
• potřebuje nechaotické prostředí (opakující se řád) a citový vztah s matkou (či jinou mateřskou osobou“ – důležité je kojení – ze zdravotního i psychologického hlediska)
• 4 – 6 týdnů – poloha „šermíře“

4. Kojenecký věk (od 6 týdnů do 1 roku života)

• váhový přírůstek, výrazný tělesný vývoj (velká hlava, malé tělo, postupně se vyrovnává)
• potřebuje dostatečný přísun vhodných podnětů
• důležitý je v tomto věku zrak (poznávání světa) + hmat
• usmívá se (od 6. týdne vědomě = důležitý ukazatel vývoje) – na to reaguje okolí
• dítě si brouká (kolem 4. měsíce života)
• kolem 6. měsíce bere věci celou rukou (všemi prsty najednou)
• rozvoj motoriky začíná sedět (s oporu cca v 6 měsících), lézt
• 7. měsíc – rozvoj tzv. „separačního strachu“ (strach z odloučení od matky)
• a kolem 8 měsíce strach z cizích lidí – oba tyto strachy ukazují na normální vývoj dítěte. Je-li odloučení od matky příliš časté či dlouhé, může vést později k nejistotě, bojácnosti, úzkostnosti
• kolem 8. měsíce se rozvíjí tzv. klešťový/klíšťkový/pinzetový úchop (učí se brát věci mezi palec a ukazováček)
• kolem 9. měsíce rozumí jednoduchým slovům
• kolem 10. měsíce se učí věci pouštět a staví se s přidržením
• začíná chodit (kolem 1 roku života) – to obrovsky rozšíří obzory a možnosti dítěte
• důležité je skloubit verbální a neverbální složku sdělování informací (nepoužívat mazlivá
• slovíčka s naštvaným hlasem a rozzuřeným obličejem – dítě je zmateno! Říká se tomu dvojná vazba. Existuje domněnka, že toto chování může být jedním ze spouštěčů schizofrenie)

5. Batolecí období (od 1 roku do 3 let),(batolení = neobratná chůze)

• intenzivní rozvoj, hlavně rozvoj motoriky, myšlení a řeči!
• rozvoj hrubé motoriky – chůze, ve 2 letech většinou dítě běhá, méně padá
• rozvoj jemné motoriky – pohyby rukou a prstů, uchopování, pouštění, sbírání, čmárání
• potřeba osamostatňování
• díky pohybu (chůze, odrážedla) má dítě více podnětů, rychle se vyvíjí
• dítě je přirozeně aktivní (po dlouhé nucené pasivitě vybuchne vzteky, nebo si okusuje nehty, houpe se z nohy na nohu, zlobí…atd.)
• v 1 roce používá cca 6 slov, v 1,5 roce cca 20 – 30 slov!
•  kolem 1,5 roku zkouší jíst lžičkou, pije z hrnku (když má rozumné rodiče…)
• až kolem 1,5 – 2 let dokáže vědomě ovlivňovat svěrače (čurání, kakání, trénovat, ale pozor na tresty)
• vnímá, že objekty existují, i když je právě nevidí (hledá schovanou věc), učí se vnímání prostoru a času, ale
•   nechápe význam minulosti a budoucnosti
• ve 2 letech mluví o sobě ve 3. osobě (Peťa papá)
• postupně si začíná uvědomovat normy – co se má a co nemá, začíná experimentovat, nechápe ještě vinu a trest, „zkouší“, co mu projde a co ne
• přijímá rodinou akceptované způsoby chování, ale mělo by je chápat (napodobuje chování)
•  po 2. roce života nastává 1. fáze vzdoru – reaguje opačně než ostatní, tím si uvědomuje svou jedinečnost, že není součástí druhých (nelámat, ale stanovit „mantinely“, neuhýbat…)
• 2 – 3 roky – podporovat samostatnost – pomáhá s oblékáním, svlékáním
• myšlení je symbolické (lžička je letadlo, kůra je lodička…)
• při hře si děti do 3 let hrají „vedle sebe“ = paralelní hra, ještě ne spolu
• častá je žárlivost na mladšího sourozence (pozor, připravovat…)
• potřeba vlastní identity – kolem 3. roku dítě už neříká „Peťa“ ale „já“
• stále pozor na dvojnou vazbu!

6. Předškolní období (3 roky – nástup do školy = 6/7 let)

• silná snaha být aktivní
• čtyřleté dítě už potřebuje vrstevníky (hlavně stejného pohlaví), rozvíjí se už kooperativní/společná hra (rozdělené role: prodavač – kupující)
• kresba: 3 roky křížek, 5 let čtverec, 6 let trojúhelník
• dítě překrucuje věci, které mu nevyhovují nebo kterým nerozumí, sám tomu věří (tzv. dětské konfabulace)
• mluví si samo pro sebe, popř. s fiktivní (neexistující) bytostí, osobou, kamarádkou…
• odlišné myšlení od myšlení dospělého (myslet na to, věří tomu, co vidí v animovaných seriálech…) – VIDEO, Piagetovy pokusy
• živá představivost, mění i vzpomínky (tvrdí-li, že váza spadla sama – věří tomu)
• chápe odměnu a trest a přizpůsobuje tomu chování (schopnost seberegulace)
• začíná se u něj projevovat svědomí, pocity viny, chce se podobat rodičům, přejímá jejich názory, chování
•  pozor na vznik a rozvoj strachů a fobií
• vytváření pohlavní identity, zájem o genitální oblast, zkoumání rozdílů mezi pohlavími, případná masturbace
•  je normální (setkáváme se s ní už u kojenců)
• rozvíjí se sebepojetí (dítě vnímá, jak jej hodnotí/přijímají/odsuzují druzí lidé!!! Pozor, dávat najevo „přijetí“ a mluvit s ním tak slušně, jak chceme, aby mluvilo ono s námi)
• k rozvoji potřebných sociálních dovedností dochází v kontaktu s jinými lidmi (ne u PC, televize, tabletu)
• do 6 let neumí maskovat vlastní pocity a nerozeznává dobře pocity u druhých
• učí se rozlišovat své sociální role (jinak se baví s maminkou/cizí paní/paní učitelkou)
• jeho myšlení je egocentrické = vnímá se jako střed světa, antropomorfické (přisuzuje věcem lidské vlastnosti) a magické (mění fakta dle vlastního přání)
• roste význam práce pro dítě – rádo pomáhá, hodně se tím učí (spolupráce…)
• typické jsou otázky „proč“ – trpělivost 😉
• projevuje se soupeřivost (opatrně s tím, učit postupně dítě i prohrávat)
• důležité je vytvořit vhodné návyky (děkování, zdravení, neskákat do řeči, mytí rukou, úklid vlastních věcí…)

7. Nástup do školy a mladší školní věk (od nástupu do školy cca po celý 1. stupeň ZŠ)

• klidné období bez dramatických vývojových změn!!!
• nástup do školy v 6 – 7 letech, velká změna!!! Důležité je dítě připravit (pozitivní vyprávění, rozvoj dovedností)
• odklad školní docházky i předčasný nástup do školy musí posoudit a doporučit psycholog
• odloučení od rodiny, nová autorita (učitel), nutnost soustředit se, integrace do skupiny spolužáků, povinnosti
• klíčové období pro utváření sebevědomí!!! Sám sebe hodnotí podle hodnocení ostatních a podle svých
•   ne/úspěchů (pozor na snižování sebevědomí dítěte, zvláště zažívá-li neúspěch ve škole!!!)
• jeho vnímání je závislé na pozorovatelné skutečnosti – konkrétní myšlení (počítá jablka, bonbony)
• už se nevnímá jako „střed světa“, chápe, že je jedním z mnoha lidí
• kolem 10 let – spolužáci začínají být důležitější než učitel (přestávají žalovat)