Pedagogika jako věda

Termín Pedagogika se začal používat v antickém Řecku = Pais (dítě) + agóge (vedení).

• Paidagogos: vzdělaný otrok, který pečoval v bohatých rodinách o děti, vodil je do školy a chránil před ostatními otroky, vzdělávali se jenom chlapci

Historický pohled na pedagogiku:

Pedagogika se vyčlenila z filozofie v 19. století. Tuto novou vědu zprvu nikdo neuznával. Hanlivě se říkalo, že pedagogika je psychologie nebo sociologie v praxi. Učitelská profese nebyla uznávaná. Učitelé = žebráci.

– J. F. Herbart (19.stol.) přispěl ke vzniku PEDAGOGIKY jako uceleného teoretického systému

– k uznání pedagogiky jako důležité vědní disciplíny se zasloužil i Jan Amos Komenský

Co je to pedagogika?

– společenská věda

– vědní obor Pedagogika = věda o výchově

Hlavní znaky:

– má přesně vymezený předmět

– je určitým celkem

– má své metody

Funkce:

– teoretická – poskytuje základní pojmy, názory, terminologii. Zabývá se různými věkovými kategoriemi (od narození po smrt)

– praktická – utváření jedince, poznatky pedagogiky jsou využívány v praxi

Pedagog:

– odborník v pedagogické vědě a výzkumu

– učitel v různých typech a stupních škol

Předmět pedagogiky: = VÝCHOVA

Výchova:

–      výchova je společenský jev

–      předávání vědomostí a dovedností z generace na generaci

–      záměrné a cílevědomé formování jedince

–    Výchova v širším slova smyslu = působení veškerého okolí na jedince (televize, reklamy, prostředí města, kamarádi) většinou se tak děje nezáměrně

–     Výchova v užším slova smyslu = vzdělávání

Většinou se tak děje záměrně, pedagogem, vychovatelem.

Názory na výchovu

1) Jonh Locke „ člověk se rodí jako čistá nepopsaná deska (tabula rasa) a teprve výchovou se na ní píše“

2) John Watson „ Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám dokážu, že z každého z nich vychovám takového specialistu, jakého si náhodně zvolím (lékaře, klavíristu, zloděje, žebráka)

3) Jan Amos Komenský „ Strom se má ohýbat, dokud je mladý“ „ Výchovou se dá změnit celá společnost“

4) Jean J. Roussea „ Dítě se rodí dobré a svět ho kazí“

5) Denis Diderot „ Výchova zmůže mnoho, né však všechno!“

SOUSTAVA PEDAGOGICKÝCH DISCIPLÍN

1. Základní pedagogické disciplíny: musíme je znát, pokud se chceme vědou o výchově zabývat se a přenášet jí do praxe. Př. Musí je znát každý učitel, aby mohl učit! Proto se vyučují na VŠ (obecná, komparativní, didaktika)

2. Hraniční pedagogické disciplíny: pedagogika se potkává a pojí s dalším vědním oborem a

sledují problém ze dvou úhlů pohledu. Př. Pedagogická psychologie: Pedagogika (sleduje výchovu jedince) Psychologie (jak se dítě při výchově cítí)

3. Aplikované pedagogické disciplíny: To co jsme se naučili teoreticky, v těchto disciplínách aplikujeme v praxi. Př. Pedagogika volného času

4. Další (pomocné) disciplíny: pomáhají lépe pochopit pedagogiku.

Andragogika – vzdělávání dospělých

Gerontopedagogika – vzdělávání senioru

Vztah pedagogiky k ostatním vědám

1. Pedagogika a psychologie

– obě vědy mají společný zkoumaný objekt – osobnost člověka, jeho poznávání a formování

– pedagogika se od historie rozvíjela v úzkém kontaktu s psychologií, která ovlivňovala pedagogické myšlení a pedagogickou praxi

– psychologie napomáhá pedagogice lépe poznávat vychovávaného jedince (př. Dítě v MŠ)

Hraniční disciplínou mezi pedagogikou a psychologií je pedagogická psychologie – zkoumá člověka (zvláště děti a mládež), jeho činnosti, učení a formování osobnosti.

2. Pedagogika a sociologie

Sociologie pomáhá pedagogice poznávat sociální prostředí, v němž se výchova uskutečňuje, a sociální faktory, které působí na rozvoj jedince.

Hraniční disciplínou mezi pedagogikou a sociologií je sociální pedagogika – zkoumá problémů rodinné výchovy, studuje procesy utváření kolektivu dětí, řeší problematiku multikulturní výchovy, působením masových komunikačních prostředků na jedince apod.

3. Pedagogika a filozofie

Pedagogika se po dlouhé období až do novověku rozvíjela v rámci filozofie.

Hraniční disciplínou mezi pedagogikou a filozofií je filozofie výchovy – řeší otázku pojetí člověka a determinaci jeho rozvoje, podílí se na vhodném výběru obsahu učiva apod.

4. Další:

– pedagogika a ekonomika: zkoumá využívání finančních prostředků poskytnutých na školství

– pedagogika a demografie: populační věda (kolik bude dětí)

– pedagogika a lékařské vědy: zkoumá podmínky, které zajišťují fyzické a duševní zdraví

– pedagogika a architektura: nové řešení výstavby škol. Př. Jak postavit co nejefektivněji školu

Základní pojmy

Vzdělávání

– proces osvojování nových vědomostí, dovedností, návyků a postojů

– proces formování osobnosti jedince

Vzdělání

– je výsledek procesu výuky

– oproti vzdělávání je vzdělání relativně ukončený stav = úroveň, na kterou jsme se dostali

– získané vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje

Výuka

– nejvýznamnější forma vzdělávání

– zahrnuje prvky (učitel a žák, mezi kterými musí být interakce a komunikace)

– probíhá v předem stanovených časových intervalech a ve speciálním prostředí (škola)

Výchova

– cílevědomý a záměrný proces, který umožňuje změnu a rozvoj jedince v souladu s jeho potřebami a individuálními možnostmi

Sebevýchova

– vychovávaný se stává sám sobě vychovatelem

– musí být schopen sám zhodnotit své chování a srovnat ho s jiným (př. se svým vzorem)

– zahrnuje: sebekritiku, sebepoznání

– zhodnotit co se mi povedlo a co ne

Edukace: zahrnuje jak výchovu, tak vzdělání