Komparativní pedagogika

–        Komparace = srovnání

–        Komparační bývá v pedagogice někdy nahrazena pojmy, jako je srovnávací, nebo mezinárodní

Komparační pedagogika

–        termín od 19. století, ale dodnes bez definice

–        samostatná disciplína

–        pedagogická věda zkoumající pedagogické jevy a srovnává jejich shody a rozdíly ve dvou zemích, oblastech, kontinentech, nebo celosvětově

–        př. Srovnávání vzdělávání na Slovensku a v České republice

Jaké oblasti se porovnávají?

–        školská legislativa (zákony, vyhlášky, ŠVP, RVP)

–        řízení a financování školství (kde a kolik školy pobírají peněz, jaký je plat učitelů)

–        struktura školských systémů a jejich výsledky (jak dlouho trvá povinná školní docházka, jaké jsou výsledky vzdělávání žáků)

–        vzdělávací cíle, pedagogické obsahy (co se učí), didaktické metody, učebnice

–        uspořádání školského roku, rozvrh hodin….

ŠVÉDSKO

–        pro 1-5 leté děti

–        děti jsou rozděleny do skupin (15-20 dětí)

–        děti pobývají v MŠ minimálně 3 hodiny denně, nebo 15 hodin týdně

–        se skupinou dětí pracují 3 dospělí – učitelé, pomocní vychovatelé

–        průměrně jsou v MŠ 3 třídy

Domácí rodinná péče

–        pro děti, které mají zvláštní potřeby, vyžadují menší kolektiv, nebo žijí na odlehlých místech se špatnou dostupností

–        5% dětí předškolního věku

Předškolní třída

–        je nepovinnou součástí veřejného švédského vzdělávacího systému

–        třídy jsou otevřeny celoročně

–        rodiče platí školné

–        cílem je zapojit co nejvíce dětí na přípravu na školní docházku

Pracovníci

–        učitelé = 3 leté pedagogické studium na univerzitě

–        instruktoři = 3 leté pedagogické studium na univerzitě

–        opatrovníci v domácí péči = procházejí školením

POLSKO

–        Jesle: pro děti od 0 do 3 let, zřizuje je ministerstvo zdravotnictví

Výchova 6-ti letých dětí

–        6-ti leté děti mají právo na jeden rok předškolní výchovy (nultý ročník) a obce mají povinnost to zajistit

–        příprava na základní čtenářské dovednosti a základy matematiky

–        od roku 2004 „nultý ročník“ musí povinně absolvovat všechny 6-ti leté děti jako přípravu na primární vzdělávání

Mateřské školy

–        5-11 hodin denně

–        jeden učitel, který se střídá na směny se stará průměrně o 23-24 dětí a o 16 dětí v přípravných třídách

–        na venkově je situace příznivější (21) a (14-15)

Učitelé

–        tito učitelé mají stejné platy jako učitelé 1 až 3. třídy na ZŠ

–        přímá vyučovací povinnost je 25 hodin týdně, 21 hodin u učitele vyučující 6-ti leté děti

–        velké procento učitelů tvoří ženy bez odborné kvalifikace

JAPONSKO

Zajímavosti

–        v japonských školách žáci nemají žádnou zkoušku až po 4. třídu

–        mají pouze malé testy

–        Japonci věří, že cílem prvních 3 let školy je nesoudit dítě podle jejich vědomostí nebo schopnosti učit se, ale naučit je slušnému chování a rozvíjet                          charakter

–        akademický/školní rok začíná 1. dubna

–        na většině škol nezaměstnávají uklízečky, nebo školníky = studenti jsou učení si školu uklízet sami

–        oběd je vytvořen odborníky na zdravou výživu = všichni žáci jedí ve svých třídách s učitelem

–        vyučování obvykle trvá 8 hodin denně, ale kromě toho se studenti učí i přes prázdniny nebo víkendy

–        školní uniformy (rodiče je platí svým dětem)

USA

–        škola začíná v 8:45 (ve vyšších ročnících i později)

–        vyučování trvá 55 minut a přestávky 6-7 minut

–        každý den probíhá výuka ve stejné učebně (třídě) a se stejným vyučujícím, podobně jako na 1. stupni na ZŠ v Česku

–        žáci mají rodinný předmět, kde se chlapci i děvčata učí šít a vařit

–        předměty se vyučují pomalejším tempem, než v ČR a méně podrobně

–        klade se důraz na teoretickou část (př. pitvání žáby)

–        každá škola má sportovní tým

–        střední a vysoké školy jsou placené, ale v případě sportovce, nebo roztleskávačky mají školy zadarmo (neplatí to pro všechny)

–        na střední škole je velký důraz na kázeň (na každém rohu je kamera)

Mateřské školy

–        od 4-6 až 7 let

–        od 5 roku se dítě učí číst = globální čtení (Slova jako celek = PES)

–        děti v 1. třídě umí číst a počítat, až ve 3. třídě se u dětí začnou projevovat poruchy

–        třída: 15-20 dětí

–        1 hlavní učitelka + 2-3 asistentky

–        jsou zde integrované děti s nějakým postižením

–        v MŠ jsou běžné počítače: programy na písmenka, apod.

–        velmi oblíbené jsou alternativní školy (Hlavně Montessori)

–        studenti středních pedagogických škol, pracují ve speciálních centrech, kde docházejí děti, které potřebují individuální přístup a cvičí s dítětem to, co mu           nejvíce nejde

ISCED = MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE VZDĚLÁVÁNÍ

–        vydalo ji UNESCO

–        platí pro všechny státy

Isced: 97

–        0 – preprimární (MŠ)

–        1 – primární (1. stupeň ZŠ)

–        2 – nižší sekundární

–        3 – vyšší sekundární (SŠ)

–        4 – postsekundární nezařazené do terciální

–        5 – terciální – první stupeň (Bc., Mgr.)

–        6 – terciální – druhý stupeň (Doktorský)