Charakteristika školního věku, adolescence, dospělosti a stáří

 Nástup do školy a mladší školní věk (od nástupu do školy cca po celý 1. stupeň ZŠ) klidné období bez dramatických vývojových změn!!! nástup do školy v 6 – 7 letech, velká změna!!! Důležité je dítě připravit (pozitivní vyprávění, rozvoj dovedností) odklad školní docházky i předčasný nástup do školy musí posoudit a doporučit psycholog odloučení od […]

 Nástup do školy a mladší školní věk (od nástupu do školy cca po celý 1. stupeň ZŠ)

  • klidné období bez dramatických vývojových změn!!!
  • nástup do školy v 6 – 7 letech, velká změna!!! Důležité je dítě připravit (pozitivní vyprávění, rozvoj dovedností)
  • odklad školní docházky i předčasný nástup do školy musí posoudit a doporučit psycholog
  • odloučení od rodiny, nová autorita (učitel), nutnost soustředit se, integrace do skupiny spolužáků, povinnosti
  • klíčové období pro utváření sebevědomí!!! Sám sebe hodnotí podle hodnocení ostatních a podle svých
  • ne/úspěchů (pozor na snižování sebevědomí dítěte, zvláště zažívá-li neúspěch ve škole!!!)
  • jeho vnímání je závislé na pozorovatelné skutečnosti – konkrétní myšlení (počítá jablka, bonbony)
  • se nevnímá jako „střed světa“, chápe, že je jedním z mnoha lidí
  • kolem 10 let – spolužáci začínají být důležitější než učitel (přestávají žalovat)

VÝVOJ DĚTSKÉ KRESBY

1. období – okolo 1,5 – 2 let je obdobím tzv. „čmárání“.

  • tahy z ramene až 20 cm dlouhé – ruka vykonává kyvadlové pohyby
  • kulaté tvary, píchání, klubíčka – jde o spontánní (přirozenou, nenaučenou) činnost

2. období – okolo 3 let je obdobím „symbolické kresby“ (kresba už něco znamená)

  • jako první dítě většinou nakreslí sluníčko
  • do středu zájmu se dostává lidská postava, zpočátku zejména hlava, typický je tzv. „Hlavonožec“

3. období – 5-8 let je obdobím tzv. „naivního realismu“. Toto období odborníci nazývají také „zlatým věkem dětské kresby“.

  • kresba dítěte se začíná přibližovat skutečnosti, snaží se reálně zachytit více detailů (boky, ramena, silné nohy, prsty, detaily obličeje, knoflíky)
  • dítě kreslí to, co o objektu VÍ, ne to, co vidí (obličej z profilu má např. 2 oči)

4. období 8 – 12 let – období „vizuálního realismu“

  • v této fázi děti nevyužívají tolik fantazie. Kresba líčí to, co dítě skutečně vnímá (kreslí podle modelu apod.)
  • toto období je vrcholem dětského kresebného vyjádření = věk 5 – 10 let = zlatý věk kresby. KRESBA GEOMETRICKÝCH TVARŮ: – kolečko – 3 roky, křížek – 4 roky, čtverec – 5 let, trojúhelník – 6 let

 

Období dospívání – pubescence (cca 12. – 15. rok života – individuální!, holčičky i dříve)

  • velké a dramatické změny (náročné pro pubescenta i jeho okolí)
  • pohlavní dozrávání, hormonální změny, rozvoj druhotných pohlavních znaků – ne vždy se s tím umí vyrovnat
  • hrozí poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, bulimie, přejídání jako reakce na stres)
  • velká emoční labilita (nestálost), zvýšená úzkostnost, pocit ztráty jistoty, tlak okolí
  • uzavřenost vůči dospělým, vztahovačnost, nepředvídatelnost, výbušnost
  • vývoj myšlení + nedostatek zkušeností vedou k chování „všechno vím, všechno znám“
  • v sebehodnocení víc spoléhá na sebe, je k sobě kritický, má často nereálné fantazie o své budoucnosti
  • denní snění o vlastní všemocnosti (zpěvačka, herečka… a erotice)
  • nesnáší kompromisy, hledá jednoduché řešení, vášnivě diskutuje a prosazuje své názory
  • pocit vlastní výjimečnosti (nebo pocity méněcennosti!)
  • důležitá skupina vrstevníků, konformita (= přizpůsobení se) ve stylu řeči, oblékání
  • první zamilovanost, idealizuje si protějšek, potřeba častého kontaktu (většinou platonické)

 

 Období adolescence (15. – 20. rok života)

  • pohlavní zralost
  • ukončení ZŠ na začátku období, SŠ ke konci období
  • v závěru u některých jedinců ekonomická nezávislost, nástup do práce (u studentů později)
  • přechodné období, urovnání si hodnot, cílů, učí se nakládat se svobodou a odpovědností
  • dotváří se identita, jedinec zná své silné i slabé stránky, má realistické cíle
  • schopnost navázat dlouhý intimní vztah (pouze zralý jedinec), umí se něčeho vzdát
  • velký význam má tělo a péče o něj
  • ignorace „dobrých rad“, rodiče ztrácí nadřazenost nad dítětem
  • důležitý vliv vrstevníků, ale pomalu se dokáže i od skupiny vrstevníků odpoutávat
  • sexuální potřeba (fyzická i psychická), stále idealizace (a omlouvání) partnera, nezralost pro manželství

Období dospělosti

a) Mladší dospělost (cca do 30 let)

  • vrchol fyzických sil a tvořivosti, stabilizace základních životních postojů, odpovědné jednání, seberealizace
  • budování pracovní kariéry, cestování, poznávání, vzdělávání
  • většinou zralí pro dlouhodobý partnerský vztah, někdy ekonomická závislost na rodičích („mama-hotel“)
  • zakládání rodiny, zodpovědnost, starost, narození dětí

b) Střední dospělost (cca od 30 do 45 let)

  • často vyrovnanost, výkonnost, výchova dětí, partnerský život, zkušenosti
  • u některých jedinců tzv. „krize středního věku“ – ohlížení se zpět, hodnocení života, uznání konce života = může být spojeno s obavami
  • někdy dohánění toho, co má jedinec šanci prožít už jen teď, intenzivní sportování, hubnutí, změna práce, výrazná starost o vlastní tělo (vrásky, plastiky…) výměna partnerů, noví potomci…
  • současná generace „čtyřicátníků“ je velmi aktivní

c) Starší dospělost (cca od 45 do 60 let)

  • syndrom „prázdného hnízda“ – po odchodu dětí z domova zažívají rodiče pocity prázdnoty a hledají novou
  • náplň života a trávení volného času, popř. se znova sžívají s partnerem (zvláště pečující a „obětující se“ matky  a matky bez partnerů či ve špatném vztahu)
  • začínají se projevovat tzv. involuční změny – odumírání neuronů, zhoršené vnímání, zhoršení zraku, kvality  vlasů (involuce = opak evoluce)
  • většinou vyrovnanost, zralost, schopnost těžit ze zkušeností, zklidnění (už se tak neorientují na výkon)
  • předávání zkušeností
  • většinou rezignují na další vzdělávání, nové záliby
  • klimakterium/“přechod“ (hormonální změny u žen) – dráždivost, neklid, výkyvy nálad

11. Stáří (nástup stáří je individuální!)

  • a) stárnutí (60 – 74 let)
  • b) stáří (do 89 let)
  • c) stařeckost (nad 90 let)
  • postupné omezení hybnosti, zdravotní obtíže, zhoršené schopnosti (zrak, sluch, paměť, snížení imunity)
  • ztráta životního partnera či přátel (úmrtí blízkých)
  • odchod do důchodu, komplex neužitečnosti, společenská izolovanost (často pasivita)
  • někdy pocity bezmoci a beznaděje (strach z rychlého přetechnizovaného a nebezpečného světa)
  • důležité jsou vzpomínky na minulost a to, že okolí uznává lidskou důstojnost seniorů!
  • vše závisí na postoji jedince k životu a opoře blízkých (děti, vnoučata, žijící přátelé)

 

 

 

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.