Alternativní pedagogika

Rozdíl mezi tradiční a alternativní školou? Alternativní školy u nás začaly vznikat kolem roku 1990, kritizovaly stávající systém škol. Chtěla něco nového. Usilovaly hlavně o to, aby dětem nebylo nic nuceno a aby se učily přirozeně. ZMĚNIT!!! (cíle, metody, organizační formy,…) Tradiční škola: –        rozvrh hodin pevně stanovený –        učitel […]

Rozdíl mezi tradiční a alternativní školou?

Alternativní školy u nás začaly vznikat kolem roku 1990, kritizovaly stávající systém škol. Chtěla něco nového. Usilovaly hlavně o to, aby dětem nebylo nic nuceno a aby se učily přirozeně. ZMĚNIT!!! (cíle, metody, organizační formy,…)

Tradiční škola:

–        rozvrh hodin pevně stanovený

–        učitel má pravdu a tu dále předává žákům

–        žák vypracovává úkoly podle zadání

–        známkování (1,2,3,4,5)

–        vzdělávání probíhá většinou v prostoru třídy

Alternativní škola:

–        rozvrhy jsou stanoveny tak, aby se líbily a vyhovovaly dětem

–        učitel kamarád a poradce

–        žák se podílí na volbě učiva

–        nejsou známky, většinou slovní hodnocení

–        vyučuje e velmi často v přírodě

Anna Susová a Ida Jasníková – začali propagovat alternativní školy u nás

 

Montessori pedagogika

Zakladatelka: Maria Montessori

–        promována na lékařku – jako první žena v Itálii

–        ředitelkou školy – Casa dei bambini – škola pro chudé děti

–        se synem zakládá mezinárodní Montessoriovskou společnost (funguje dodnes)

Hlavní principy: 32

–        rozdílný věk dětí ve třídách (mladí se učí od starších)

–        svoboda a samostatnost – „pomoz mi, abych to dokázal sám“

–        pedocentrismus (učitel je pouze rádce, nic nepřikazuje)

–        učitel (dítě by se mělo rozvíjet samo)

–        chyba – další možnost naučit se

–        odměny a tresty používají jen učitelé, kteří neumí motivovat

–        pomůcky ve výšce dětí

–        vše se orientuje do tvaru elipsy

–        neměli bychom dítě vyrušovat při činnosti

–        neodměňovat ani netrestat

–        připravené prostředí (všechno umístěno, aby na to děti dosáhly, každý vlastní kobereček)

–        didaktické pomůcky (vymýšlela a děti si je samy vyráběly z přírodního materiálu)

–        neměla peníze na pomůcky a tak si je s dětmi začala vyrábět

–        pomůcky se proslavily po celém světě

–        dostala Nobelovu cenu za svou práci  

KDE?

–        Mateřské školy – 64 – Zlín, Valašské Meziříčí

–        Základní školy – většinou sloučené, mateřské + ZŠ – Zlín, Brno, Olomouc

 

Daltonská škola

Helena Parkhurstová

–        je zakladatelka Daltonské školy 1919

–        byla velmi dobrá kamarádka s Marii Montessori

–        prováděla s ní experimenty ve své jednopokojové škole

–        úplně zrušila rozvrh

Hlavní principy

–        není to škola, ale jen alternativní bloky

–        referáty, projekty, výrobek, obrázek

–        žáci plní zadané úkoly individuálního plánu, individuálním tempem

–        rozvoj jemné a hrubé motoriky

–        zaměřuje se na osobnost a jeho vnitřní rozvoj

–        daltonské tabule (žáci značí pomocí magnetu svůj pokrok při práci)

–        neexistuje negativní hodnocení

Nevýhody

–        nedostatečné opakování látky

–        chybí častější přímý kontakt s učitelovým výchovným působením

–        žáci se slabou vůlí pracují méně o pomaleji

 

Waldorfská pedagogika

Rudolf Steiner

–        narodil se do velmi chudé rodiny, která žila v oblasti dnešního Chorvatska

–        tím jak měl všeobecný rozhled, byl považován za „podivína“

–        v Německu, byla firma Waldorf astorie (firma na cigarety) a majitel chtěl školu pro zaměstnance a tím se dostala i do Ameriky

Historie

–        první škola tohoto typu byla založena v roce 1919

–        v Českých zemích se objevila tohoto typu po roce 1989

V Čechách

–        13ZŠ

–        1 speciální škola

–        3 Waldorfské lycea

–        1 střední škola kombinující lyceum a odborné učiliště

–        20 MŠ

Hlavní principy

–        12 – 13 let povinná školní docházka

–        Epochové učení – epocha trvá 120min. (např. 4 týdny se učí jenom matematika)

–        učení by mělo probíhat nenásilně (do ničeho nenutit), proto některé děti ve 3. třídě ještě neumí číst – je to pro ně normální

–        velký důraz kladen na umění (tanec – sami si šijí kostýmy, hudba – každé ráno se vítají písní na dřevěnou flétnu, používají speciální barvy)

–        Antroposofie – někdy označováno jako náboženství, potřeba pochopit psychiku dítěte

–        kladen důraz na svobodu (dítě se učí napodobováním)

–        neexistují učebnice – přírodní materiály

Zajímavosti

–        typická barva pro předškolní věk je růžová (má připomínat dělohu matky)

–        pohádka se čte už před obědem – celý týden se čte jedna pohádka dokola

–        učitelé potřebují speciální studium

–        používá se ve velké míře přírodní materiál

–        každý týden/den se dělá stejně (každý čtvrtek se uklízí)

–        velké využití různých látek

–        po procházce se děti natírají přírodním olejíčkem

 

Lesní pedagogika

–        s dětmi venku za každého počasí bez zdí a plotu

–        pojem Lesní MŠ se objevil v roce 1954 v Dánsku

–        Lesní MŠ muže fungovat samostatně, nebo ve spolupráci s klasickou MŠ

–        nízké náklady na realizaci

–        zásadou v lesní MŠ je menší počet dětí na pedagoga než je tomu v klasických MŠ

–        v tuto chvíli registruje Asociace Lesních MŠ 115 členských organizací

Charakteristické rysy

–        celoroční pobyt venku

–        neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení

–        zásadní je dobrá komunikace s rodiči

–        základem je vzájemná důvěra

–        realizace se uskutečňuje zpravidla v lese

 

Freinetovská škola

Célestin Freinet

–        zakladatel Freinetovské školy

–        hlavní idea zní – Z života – pro život – prací

–        nutnost vybavit školní třídu různými pracovními koutky

–        měl obrovské charisma

–        zajímal se o třídy, kde se vyskytoval nějaký problém

–        pocházel s velmi chudé rodiny

–        jeho osobní zkušenost se školou, kterou označil za kasárny

–        zavedl do školy tiskárny a freinetovské tabule – nástěnky pro rodiče

Hlavní principy

–        člověk by měl pracovat, aby naplnil své potřeby

–        neexistují domácí úkoly – donucovací prostředek

–        klade velký důraz na stmelení kolektivu

–        pracovní kouty – místo s knížkami, každý kout je zaměřený na jinou činnost

–        psaní textu – tím se snaží vyjádřit svůj názor a nenechá se ovlivnit nikým jiným

–        ČR – freinetovská koncepce není celá přijatá

–        nástěnka – pro zveřejňování kritik, pochval, přání a pracovních výsledku

 

Začít spolu – Step by Step

Garden – Teorie mnohočetné inteligence

Hlavní principy

–        centra aktivit (pokusy, objevy, ateliér, kuchyň, knihy, hudba)

–        děti věkově smíšené

–        učitelka jen provozovatel a rádce

–        čas svačinky si děti volí samy

–        oregonská metoda – způsob hodnocení dětí v MŠ (speciální diagnostický arch)

 

Kurikulum podpory zdraví  – Zdravá škola

Hlavní principy

–        zdraví – neznamená jen nepřítomnost nemoci, je to celková pohoda a harmonie organismu

–        cílem – aby se dítě naučilo, jak se má správně starat a chránit své zdraví

–        velký důraz kladen na spolupráci !!!

 

 

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.