Knihovnictví
Psychologie čtenářů, vývoj čtenářských zájmů
Psychologie čtenáře: Psychologie v polovině 19. stol. se odštěpila od filozofie zabývá se psychickými jevy jako je prožívání citů, poznání = vnitřní proces, který se na venek projevuje chováním, pohyby a řečí dělí se: obecná psychologie – studuje zákonitosti lidské psychiky, uplatňuje vývojové i srovnávací aspekty a aspekty biologické a společenské determinace psychiky vývojová psychologie – zkoumá vývoj lidské […]
číst víceČetba dětí středního a staršího školního věku, informatická výchova ve školách
Věkové zvláštnosti dětí: kolem 11 a 12 roku se projevuje výběrovost četby (projev aktuálního čtenářského zájmu) — výběr knihy, která přináší uspokojení Střední školní věk: 10 – 14 let přichází značný zájem o četbu (předvším dobrodružná literatura, cestopisy, báje, pověsti, příroda, literatura se sportovní tématikou, …) četba obohacuje dítě o vědomosti, slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, logičtější uvažování — umělecko-naučná lit., vědecko-populární lit. začínají […]
číst víceČetba dětí mladšího školního věku, podíl knihoven na rozvoji čtenářství
Mladší školní věk (6– 1O let): teprve se zvládnutím techniky čtení se objevuje skutečný čtenářský zájem nástup do školy – hra ustupuje do pozadí hlavní roli získává povinnost = objevuje se objektivní čtení (říkanky, pohádky, příběhy ze školního prostředí) dobrodružné příběhy, humorné příběhy, zájem o učivo (pravěk, zvířata) delší doba soustředění více se soustředí na techniku […]
číst víceČetba dětí předškolního věku. Práce s nimi v knihovnách
zahrnuje období od prenatálního vývoje přes nemluvně, batole až po předškolní věk (těhotenství – 6 let) prenatální vývoj a nemluvně ( – 9 měsíců – 1 rok) psychologie se snaží utvářet již v ranném věku = i v těhotenství způsobem života matky a její psychickou pohodou ONTOGENEZE – průběh individuálního vývoje psychiky běžné urychlení vývoje v jednotlivých obdobích o 2 – 3 roky Batole (1 – 3 roky) dítě si osvojuje […]
číst víceSociální komunikace
Rétorika věda zabývající se projevem objevuje se již v antice nejvýznamnější osoba: Aristoteles – chtěl, aby mluvčí v projevu používal 3 druhy důkazů: logické, emocionální, výzva na základě mluvčího Obecné zásady komunikace: komunikace je specifická forma interakce – přenos informací skrze médium je to nejdůležitější vlastnost a dovednost, probíhá ve společnosti každá komunikace má 3 části: syntax (struktura) sémantika (význam) […]
číst víceInformační etika
Vysvětlení pojmu informační etika: toto označení poprvé použil filozof Rafael Cappuro (1987) = je oblast morálky uplatňovaná při vzniku, šíření, transformaci, ukládání, vyhledávání a využívání informací = soubor etických norem určený pro práci s informacemi, může probíhat ve dvou rovinách – soukromé a veřejné týká se knihovnictví, žurnalistiky, informatiky, publikační činnosti, při vědecké činnosti, pedagogické činnosti, politiky počátky […]
číst víceMezinárodní spolupráce v knihovnictví
Začátky mezinárodní spolupráce klášterní a univerzitní knihovny – půjčování rukopisů pro opis 18. st. – VFR – znárodnění knihoven – snaha o vytvoření národního bibliografického katalogu 19. st. – 1. knihovní zákon, v USA vzniká ALA a 1. knihovnická škola 1866 – Bernská úmluva = knihovny si budou vyměňovat informace 1877 – v Londýně 1. knihovnický sjezd – snaha sjednotit katalogizační pravidla 1895 – vznik Mezinárodního bibliografického ústavu (Paul Otllet a Henry la Fontaine) […]
číst víceZdroje informací
Charakteristika věd: Společenské vědy zkoumají zákonitosti společností a lidského vědomí způsobují přeměny společenských vztahů a kulturních podmínek lidského života patří sem filozofie, sociologie, psychologie, politologie, kulturologie (= věda o kultuře; různá vymezení kultury; jednotlivé přístupy k ní a její představitelé) religionistika, historické vědy, práva, žurnalistika, knihovnictví, lingvistika (= jazykověda), pedagogika (= zkoumá cíle, obsah, podmínky, metody a prostředky […]
číst víceInformační systémy
Systém: zahrnuje proces vytváření informací, jejich zpracovávání, zprostředkování a využívání = množina vzájemně spjatých prvků, která je ovlivňována a sama ovlivňuje okolí může být současně prvkem systému vyššího řádu a prvkem systému nižšího řádu svým fungováním systém dosahuje určitých cílů a plnění určitých funkcí a úkolů hraniční prvky – mají vazbu s okolím (s tím, co je kolem systému) struktura systému – […]
číst víceBibliograficko-informační služby
Pojmy BIS: = konzultační služby = poradenská služba = referenční služba jsou součástí bibliografických služeb patří k adresným informačním službám poskytovaným uživatelům na požádání jsou základem individuální práce s uživateli a považují se za základní východisko pro všechny další služby v knihovně smyslem těchto služeb je poskytovat veškerou přímou pomoc uživatelům v odpovědi na orientační, bibliografické nebo věcné dotazy týkající […]
číst více
