České knihovnictví v letech 1918 – 1989

První knihovnický zákon: vznik 22.7.1919 název: Zákon o veřejných knihovnách obecných každá obec musela mít vlastní knihovnu vycházelo se z anglo-americko-skandinávských vzorů měly být zdarma nebo za velmi malý registrační poplatek zákon vytvořil Ladislav Jan Živný dohled tvořilo Mano týkal se pouze veřejných knihoven byl závazný knihovna musí vzniknout do dvou let měla se skládat z půjčovny, čítárny […]

První knihovnický zákon:

  • vznik 22.7.1919
  • název: Zákon o veřejných knihovnách obecných
  • každá obec musela mít vlastní knihovnu
  • vycházelo se z anglo-americko-skandinávských vzorů
  • měly být zdarma nebo za velmi malý registrační poplatek
  • zákon vytvořil Ladislav Jan Živný
  • dohled tvořilo Mano
  • týkal se pouze veřejných knihoven
  • byl závazný
  • knihovna musí vzniknout do dvou let
  • měla se skládat z půjčovny, čítárny a příruční knihovny
  • financuje ji obec
  • v každé obci musí být knihovní rada, která jmenuje knihovníka a stará se o doplňování fondu
  • v obci nad 10 000 obyvatel musel být profesionální knihovník
  • výpůjční doba musí odpovídat počtu obyvatel
  • registrační poplatek a ostatní je bezplatné
  • na Slovensku a Zakarpatské Rusi začali až v roce 1926
  • knihovny byly progresivní, moderní, závist ze světa
  • nedostatky – nikdy nedošlo k novelizaci

Vznik obecních, univerzálních a speciálních knihoven:

  • 1919 – 1928 = rozkvět knihovnictví (konec finanční krize)
  • školní knihovny = zákon se jich netýká
  • vědecké knihovny = zákon je také téměř opomíjí
  • jsou zaměřeny na studenty VŠ
  • vojenské knihovny a administrativní knihovny = knihovny ministerstev a státní správy
  • nebyl problém získat si čtenáře
  • velké problémy s doplňováním (pomalé a byly malé soubory literatury)
  • 1929 = vznik Městské knihovny v Praze
  • byla to první budova určena pouze pro knihovnu
  • Veřejná a univerzitní knihovna
  • dnes je to NK
  • uvažovalo se i o knihovnu Národního muzea, ale vyhrála veřejná univerzitní
  • vedl ji Jaromír Borecký
  • fungovala v Klementinu
  • na podnět Z.V. Tobolky vzniká konzervační fond (a původně jemu se začalo říkat NK)
  • získává povinný výtisk od roku 1935
  • Živný zpracovává od r. 1929 bibliografický katalog
  • univerzitní knihovny v Brně, Olomouci a Bratislavě

Knihovnické spolky:

  • 1905 = Svaz osvětový
  • snaha o prosazování kultury
  • vznikl z něj návrh knihovnického zákona
  • 1919 = Spolek československých knihovníků a jejich přátel
  • měli tam být všichni knihovníci ze všech typů knihoven
  • vydávali vlastní časopis
  • navázali spolupráci s IFLOU
  • předsedou byl Z.V.Tobolka
  • jedním ze zakladatelů byl Koutník
  • 1927 – vznik tzv. SVOKu (Spolek knihovníků veřejných obecních knihoven)

? vytvořil se v Brně ? významnou postavou byl J. Mahen

  • 1930 – vznik Československé knihovnické společnosti

? vydávali časopis Slovanská knihověda

  • 1935 – Ústřední spolek československých knihovníků

? NK dostává povinný výtisk

  • časopis Knihy a knihovny

Česká osvěta

  • působil L.J.Živný
  • zajímavé postřehy ze svých cest

Mezinárodní spolupráce:

  • 1926 = Mezinárodní kongres knihovníků v Praze
  • konal se pod záštitou IFLY
  • významnými osobnostmi byli Tobolka a Živný

MŠaNO – vytvořilo putovní soubory knihoven, které se posouvaly z knihovny do knihovny – stará se o to orgán Výprava knihoven

  • 1929 – hospodářská krize – chybí peníze na základní věci
  • IFLA – tvrdí, že je ohrožena kultura, věda a vzdělávání na celém světě
  • snížení životní úrovně
  • masivnější návštěvnost knihoven, aby unikly od svých starostí – nejlevnější kultura

čte se lehčí až braková literatura – vznik soukromých výpůjčen knih (půjčoval se brak) – byly samostatně výdělečné, za malý poplatek, atraktivnější fondy

  • Slovensko – u moci jsou nacionálnější snahy – snaha vytvořit vlastní stát – v knihovnách jsou české knihy
  • uzavření knihovnických škol
  • snaha obhájit smysl existence knihoven a bránit se nacistickým vlivům
  • 1937 – státní nařízení zakazující nacistické knihy v knihovnách

Vnik Státní Vědecké knihovny a rozvoj speciálních knihoven:

  • 1952 – vznik KAVČR a Státní vědecké knihovny

Zákon o JSK:

Knihovnické školství:

  • 1918 – probíhají 2–3 týdenní kurzy
  • organizoval je L.Živný
  • učili se dějiny knihtisku, jak se tvoří bibliografické záznamy, zásady půjčování a doplňování fondů
  • 1920 – vznik Státní knihovnické školy
  • na 1 rok
  • založil ji Z.V.Tobolka
  • 1921 – vznik Německé státní knihovnické školy
  • byla v Ústí nad Labem
  • byla jenom pro veřejné knihovny
  • 1926 – na FFUK – vznikají kurzy pro knihovníky na 2 roky
  • organizuje Z.V.Tobolka
  • pro vědecké knihovny
  • existovalo i dálkové studium
  • 1927 – byla uzavřena Státní knihovnická škola

Československé knihovnictví 1945 – 1989:

  • obnova knihoven a knihovnických spolků a škol
  • 1948 – všechno bylo zestátněno
  • proběhl 1 knihovnický sjezd
  • konal se v Brně
  • potvrzení toho, že knihovny budou poplatné režimu
  • 1950 – obnoveny knihovnické kurzy na FFUK a na Slovensku vzniklo něco podobného v Bratislavě
  • vznik státních vědeckých knihoven v Liberci, Brně, Ostravě a Olomoci
  • 1953 – vznik SOŠK v Praze, Brně (naše škola) a Bratislavě
  • 1959 – Zákon č. 53/1959 sb. O jednotné soustavě knihoven – 2. knihovnický zá­kon
  • Jaroslav Drtina se o něj zasloužil
  • byl určený pro všechny typy knihoven
  • knihovny mají spolupracovat — MVS, výměna inf., rady pro akvizici, výměny fondu, společná akvizice,…
  • propagace literatury
  • knihovny mají právo na přednostní získávání literatury (protože jich bylo málo)
  • povinná evidence knih (ted to má na starosti MŠ)
  • přeměna NK na Státní knihovnu ČSR; udává 4 úkoly:
  • vytvářet konzervační fond
  • budovat ČNB
  • je univetzální vědeckou knihovnou (má sbírat literaturu ze všech vědních oborů)
  • provádění výzkumů, radit knihovnám, zjišťovat jestli jsou spokojení, starat se o knihovnictví a ostatní knihovny
  • ISK – tvořily ji sítě:
  • lidové (veřejné) knih. – místní (malé obce)
  • městské (velké obce)
  • okresní
  • krajské
  • státní knihovny
  • vědecké knih. – technické (zastřešovala je STK v Praze a v Brně —

dnes již neexistuje)

  • školní (zastřešovala je Národní pedagogická knihovna)
  • pedagogické ústavy
  • zemědělské (zatřešovala je Úřední zemědělská

a lékařská knihovna

  • vědecké (Státní knihovna)
  • lékařské (zastřešovány Národní lékařskou knihovnou)
  • vojenské knihovny
  • akademické knihovny (zastřešovala je knihovna AV ČR)
  • administrativní knihovny = knihovny ministerstev, soudů (zastřešovala je Parlamentní knihovna)

? knihovny muzeí, galerií a archivů

  • knihovníci – u velké knihovny odborně vzdělaní
  • můžou tu pracovat dobrovolnci (hlavně v menších obcích)
  • umístění – nemá se bezúčelně stěžovat
  • nesmíme ji dát do horších prostor než je teď

Doplňující vyhláška MŠK č. 51/1963 O evidenci knihoven ISK:

  • každá knihovna musí být zaevidována
  • bezplatná MVS
  • přednostní právo knihoven je nákup literatury

Vyhláška 140/64 O povinném výtisku

  • 1974 – vznik dohody Zásady rozvoje ISK:
  • zaměřeny na státní vědecké knihovny (někdy se starají o svůj kraj— měly by se vytvářet souborné bibliografie okresů)
  • mají vytvořit regionální fond
  • do regionálního fondu by měly knihy přibývat povinným výtiskem
  • katalogy regionálního fondu
  • bibliografie regionálního fondu
  • přispívat do ČNB
  • typy služeb:
  • MVS, MMSVS, rešeršní služby, reprografické služby, standardní a výchovná vzdělávací činnost (exkurze, vzdělávání knihovníků,…), výzkumná činnost (zajišťování čtenářských zájmů,…
  • publikační činnost
  • Soustava VTEI (vědecké, technické a eknomické informace):
  • 1959 – vládní usnesení O organizacii a řízení TEI CVTEI)
  • v čele ÚVTEI (ústředí věd a technických a ekonomických informací)
  • informační středisko — měla zajistit literaturu pro firmy a společnost
  1. ZIS (základní informační středisko)
  2. OBIS (oborové informační středisko)
  3. ODIS (odvětvové informační středisko) – větší než OBIS

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.