Využití výpočetní techniky v ekonomice

HOSPODAŘSKÝ CYKLUS

Pokud sledujeme vývoj ekonomiky dlouhodobě, projeví se jako tendence k růstu, zároveň zjistíme, že tento vzestup není plynulý, ale dochází ke kolísání HDP tzn. že období vzestupu jsou střídána s obdobími poklesu ⇒ cyklický vývoj ekonomiky

 je to posloupnost 4 fázi, které se stále opakují

 je to opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem.

 je to produkt vytvořený při plném využití výrobních faktorů a z hlediska času dlouhodobě udržitelný – nereálné a skutečným HDP

4 fáze hospodářského cyklu:

1. Konjunktura (expanze ) = oživení

• Největší rozkvět ekonomiky. Výroby se blíží potencionálním možnostem ekonomiky (hranice produkční možnosti)

• Růst nabídky i poptávky, růst investic podniku, které očekávají velké zisky

• Zaměstnanost roste a reálný HDP stoupá

2. Vrchol

• Nabídky převyšuje poptávku, období největšího rozkvětu ekonomiky, ale očekávané zisky firem se začínají naplňovat, odbyt začíná váznout, podniky výrábějí na hranicích svých výrobních možností ⇒ ekonomika přichází do další fáze.

3. Krize (recese) = pokles

• Nabídka i poptávka klesají, klesá výroba, investice firem do budov a zařízení ⇒ snižování nákupu materiálu, propouštění ⇒ nezaměstnanost roste (OKŮNŮV ZÁKON): vyjadřuje vztah mezi vývojem HDP a nezaměstnanosti: každá 2 % poklesu skutečného HDP vůči potencionálnímu znamenají zvýšení nezaměstnanosti o 1 %

• Klesá reálný HDP =>4 fáze.

4. Sedlo (dno)

• Dochází k vyrovnání a oživení nabídky i poptávky

• Firmy minimalizovali náklady – výroba zůstává na minimu naopak nezaměstnanost dosahuje maximální úroveň

• Mnoho podniku krachuje

• HDP je minimální

Příčiny kolísaní a cyklického vývoje:

1. Vnitřní

• Hledají příčiny klesání cyklu uvnitř hospodářství

A, spotřeba = zda lidé zvyšují svou spotřebu (poptávky stoupá) nebo ji snižují (poptávka klesá) B, podnikové investice = růst investic podniku ⇒ růst pracovních příležitostí C, činnost států = zmírňuje výkyvy hospodářského cyklů pomocí rozpočtové a peněžní politiky: výše dani, pojištění v nezaměstnanosti…

2. Vnější

A, populační změny = ovlivňují poptávku po statkách a službách B, vynálezy a inovace = změny v technologiích, nové vynálezy (zvýšení investiční aktivity) C, války a politické události = válka, embargo (zákaz vývozu, dovozu) ropné krize, členství mezinárodních ekonomických institucích

1. Keynesiánská teorie (vnitřní příčiny)

• Zastánci aktivních zásahů státu do ekonomiky:

• V době krize, kdy je poptávka nízká by stát měl zadávat co nejvíce veřejných zakázek firmám (výstavba silnice, vodních děl, sídlišť), ale v době krize nemá stát dostatek peněz

• Říkají, že cyklický vývoj je způsobem výkyvy:

A, v agregátní poptávce B, investicích firem

2. Monetavistická teorie (vnější teorie)

• Kladou důraz na fungování tržního mechanismu tzv. neviditelné ruky trh. Doporučují sátu do chodu ekonomiky nezasahovat. Když už do ekonomiky zasáhnout, tak pouze v oblasti monetární politiky (peněžní – hlídat a regulovat množství peněz v oběhu.)

• Příčinou hospodářských cyklů jsou vnější: války, revoluce a nesprávná monetární politika státu.

STÁTNÍ ROZPOČET

• je to plán příjmu a výdajů, dle kterého stát hospodaří

• má povahu roční bilance a podobu zákona (návrh SR vypracovává ministerstvo financí, projednává ho vládá a schvaluje parlament. Když není SR schválen včas hospodaří se dle rozpočtového provizoria)

• po skončení kalendářního roku vládá projednává splnění státního rozpočtu tzn. jaké byty skutečné příjmy a výdaje ⇒ závěrečný účet státního rozpočtu.

• je to centralizovaný peněžní fond, jehož prostřednictvím stát přerozděluje asi 1/3 HDP

• může být sestaven jako:

1. Vyrovnaný: příjmy = výdaje
2. Přebytkový: příjmy > výdaje
3. Schodkový: příjmy < výdaje

Přebytkový = rezerva na dobu nepříznivého ekonomického vývoje (krize, recese, …) může sloužit ke splacení státního dluhu, stát neutratí veškeré příjmy, nedává zakázky soukromým firmám, nevytváří nové pracovní příležitosti ⇒ nepodporuje rozvoj ekonomiky.

Schodkový = (deficit SR nebo záporné saldo SR), podporuje dočasný růst ekonomiky, ale na dluh (musíme si půjčit nebo v dalších letech ušetřit)

STÁTNÍ ROZPOČET

Příjmová stránka:

• daně

• cla

• sociální pojištění

• ostatní příjmy

• státní zakázky (dálnice,…)

• investice do životního prostředí

Výdajová stránka:

• státní správa (úřady)

• obrana státu, školství, zdrav.

• transféry obyvatelstvu

(důchody, dávky,….)

PŘÍJMY = VÝDAJE CELKEM

Příjmy státního rozpočtu

1. Daně

• je to povinná platba do SR, tvoří 55% z celkových příjmu

2. Cla

• poplatek, který vybírají státní orgány při přechodu zboží přes hranici

• je vyměřované dle celního zákona

• druhy: a, dovozní

b, vývozní (ČR nepoužívá)

3. Sociální pojištění a, sociální pojištění

• spravuje ho správa soc. zabezpečení

• nemocenské pojištění → hradí se z něj nemocenské dávky při nemoci (dobrovolné 1,1%)

• důchodové pojištění → důchody, starobní, invalidní, vdovské, sirotčí,…(povin­né 6,5%)

• příspěvek na státní politiku v nezaměstnanosti (podpory, rekvalifikační program, atd…) povinné 0,4%

• zaměstnanci: 8% z hrubé mzdy

• zaměstnavatelé: 26% je souhrnu všech vyplacených hrubých mezd

b, zdravotní pojištění

• spravují ji zdravotní pojišťovny, platí se z něj léky a lékařské výkony

• za děti, studenty, vojáky, ženy na mateřské dovolené, důchodce platí stát

• zaměstnanci platí: 4,5% z hrubé mzdy

• zaměstnavatelé platí: 9% ze všech vyplacených hrubých mezd

4. Ostatní příjmy

• příjmy rozpočtových organizací, pokuty, poplatky,…

Výdaje státního rozpočtu

1. Veřejná spotřeba státu

• výdaje do státní správy, armády, policie, soudy,…

2. Spotřeba obyvatelstva (veřejná)

• zdravotnictví, školství, kultura,…

3. Sociální platby obyvatelstvu = transféry

• důchody, podpory v nezaměstnanosti, peněžní dávky nemocenského poj.,…

• tvoří 40% výdaju

4. Dotace podnikům, krajům, okresům a obcím

5. Investiční výdaje (do životního prostředí, vodní nádrže, dálnice, silnice, atd.…)

Veřejné rozpočty = rozpočty nižších orgánu státní správy, kraje, obce, okresy, města

Státní dluh Schodek (deficit) státního rozpočtu

• je stav, kdy výdaje jsou větší než příjmy ⇒ stát již nemůže pokrýt své výdaje daněmi, ke krytí schodku státního rozpočtu používají vlády půjčky od veřejnosti (= bank, firem, jednotlivců ) a to prostřednictvím vydání vládních dluhopisů, které se prodávají na kapitálovém trhu

• pokud deficit vzniká pravidelně v průběhu několika let ⇒ státní dluh

Státní dluh

• celková výše zadlužené vlády vůči ostatním ekonomickým subjektům

• vnitřní: to co dluží vláda domácím subjektům

• vnější: to co dluží vláda cizincům (zahraniční banky, MMF,…) ⇒ poskytuje se v cizí měně a v ní se zase splácí

• pro posouzení výše státního dluhu se používá

státní dluh • 100 % HDP