Husitství

1. Pokles cen zemědělských výrobků , růst cen řemeslných výrobků , zhoršení sociálních poměrů poddaných – nedostatek peněz , ústup směny s městem – snížení odbytku řemeslných výrobků , nespokojenost spotřebitelů .

• pokles zemědělských výnosů v důsledku kolonizace v méně úrodných oblastech ( úrodná půda byla zabraná ).
• morová epidemie .

• prohlubování sociální diferenciace všech vrstev společnosti . Vládnoucí vrstva – panovník , panstvo , šlechta .

Scelování pozemků , vyhánění poddaných z úrodných na méně úrodné pozemky.

• Města – patriciát * ( vys. bojují ) cechovní mistři ( soupeření o moc , nacionalismus ) * tovaryši a městská chudina ( málo placeni )
• Vesnice – bohatí sedláci * bezzemci ( odmítání poddanské poslušnosti ) .
• Zásadní rozpor mezi šlechtou a poddanými ( odmítají odvádět renty )
• Jeden problém však mají společný – odpor k církvi
  • Hlásá pokoru , slušnost , skromnost , přitom žije v přepychu , pořádá nákladné hostiny , prodává odpustky . Lid kritizuje úplatkářství , ten , kdo si úřad zaplatí , tak ten ho také vykonává . Věřící také popudilo schizma – církev zvolila nového papeže , ale ten z Avignonu neodstoupil – vznik dvojpapežství – církev již nemá takovou autoritu .
  • 1409 – koncil v Pise – sesadili oba papeže , zvolili nového , ti původní dva znovu neodstoupili , vznik trojpapežství.

2. Jan Hus ( 1379 – 1415 ) – filozof , teoleg ,rečník . Narozen v Husinci u Prachatic , studium Pražské univerzity , stal se mistrem univerzity , později rektorem . 1400 – vysvěcen na kněze , od roku 1402 kazatel v Betlémské kapli na St.Městě Pražském. Respektuje Boží zákon , písmo svaté je nejvyšší autoritou . Kritizuje církev , rozmařilosti bohatých ,požadavek křesť. způsobu života ( láska , spravedlnost ) , boj za pravdu , neusiloval o převrat , ale o odstranění zlořádů .

• vliv na Václava čtvrtého 1409 – dekret Kutnohorský – změna poměru počtu hlasů na univerzitě ve prospěch Čechů – němečtí mistři a studenti opustili Prahu a založili univerzitu v Lipsku .

1410 – papežská bula zakazovala kázání v soukromých kaplích mimo farní kostely – Hus neposlechl

1412 – Husovo vystoupení proti prodávání odpustků – papežská klatba , nad Prahou vyhlášen interdikt ( zákaz církevních obřadů za přítomnosti Husa ve městě ) , odchod na venkov , káže dál – Kozí hrádek u Sezimova Ústí , Krakovec u Rakovníka,před­nášky většinou pod širým nebem.

Taky hodně píše – Postila , knížky o svatokupectví , Výklad viery , desatera a páteře , O pravopise českém , Listy z Kostnice.

1414 – pozván na koncil do Kostnice ( Zikmundem ) , dostal od něho ochranný glejt zaručující bezpečnost , Hus doufal v možnost obhajoby svého učení , ale uvězněn , odmítl odvolat své názory , prohlášen za kacíře a 6.7.1415 upálen Jeho smrt byla podnětem k lidovému odporu v Čechách .

Koncil ukončen 1418 – považován za úspěšný – jediným papežem je Martin pátý.

3. Husovi přívrženci – Husité – venkovský lid , chudina , řemeslníci , část studentů a univerzitních profesorů .

Společný požadavek – zrušení světské moci církve , zabavení jejího majetku ( toho se chytla šlechta a začala Husitství také podporovat ) . Společný znak kalich – symbol přijímání pod obojí – tj. hostii ( tělo ) a víno ( krev Páně ) – dosud jen kněží – výraz rovnosti lidí před bohem – kališníci .

• nepřátelé Husitů – katolická šlechta , německý patriciát , vyšší duchovenstvo

Program Husitů – Čtyři pražské artikuly

30. 7 . 1419 – Začátek vlastního Husitství – 1. Pražská defenestrace – pražský lid vedený Janem Želivským zaútočil na Novoměstskou radnici , kde byli vězněni přívrženci Husitství . Svrhli z oken konšely a Husité se dostávají v Praze k moci.

Husitství mělo dvě fáze: a. 1419 – 1421 b. 1421 – 1434 ( 1437 )

Husitští přívrženci: a. umírnění – husitské panstvo , část nižší šlechty b. střed – Pražané a jejich přívrženci – samostatný proud . c. radikálové – lid z venkova , v letech 1419 – 1420 došlo k vyhranění 3 radikálních směrů .

• Orebité ( Třebechovice u Hradce K. , po smrti Žižky sirotci – vojenská síla a nesmlouvavost )
• Táboři – jižní a jihozápadní Čechy , obec bratří a sester
• Severočeští husité – Žatec a Louny .

Vzájem 1. fáze – bouřlivé období , vládne chudina , typické je napadání církevních institucí ( pálení kostelů ) , k husitství se také přidává nižší šlechta , která zabraný majetek církve zabírá sama , církev přišla o 90 % půdy.

1420 – vzniká nové centrum – Tábor – vojenský opěrný bod Husitů , společný majetek v kádích , důsledná rovnost – v čele čtyři hejtmané – jedním z nich byl Jan Žižka ( zchudlý zeman )

1420 – 25.3. bitva u Sudoměře – malá skupina Husitů se bránila útoku odpůrců husitství ( jihočeské katolické panstvo ) Byla to bitva na hrázi dvou rybníků , Husité využili terénu a vozové hradby. Husité zvítězili .

Papež vyhlašuje křížovou výpravu do Čech , do čela křížové výpravy se postavil Zikmund ( bratr Václava čtvrtého ) , tažení proti Praze , na pomoc přispěchali Táborité , 14.7.1420 – vítězství husitů zásluhou Žižky , další porážku utrpěl Zikmund 1.11.1420 na Vyšehradě od Hynka Krušiny ( orebité )

4 Pražské artikuly: 1. přijímání pod obojí 2. svoboda kázání 3. konec světského panování církve ( zabrání jejího majetku ) 4 . trestání smrtelných hříchů bez rozdílu stavu

Za konec první fáze se považuje únor 1421 . To Žižka vyhnal na tři sta členů nejradikálnějších představitelů levice ( tzv. pikartů ) . Potlačil též vzpouru pikartů ve svém vojsku . Převahu v Táboře mají poté měšťané, ta umírněnější vrstva. V Praze končí první fáze popravou Jana Želivského 9. 3. 1422 .

1. fáze – rozhodující silou jsou 3 městské svazy – pražský , orebský , táborský .

začíná husitským Čáslavským sněmem ( 3 – 7. 6. 1421 ) – účast husitské i katolické šlechty. Sněm prohlásil Pražské artikuly za zemský zákon , zbavil Zikmunda trůnu a zvolil 20 člennou zemskou vládu. ( 5 pánů , 7 rytířů , 8 měšťanů )

2. křížová výprava do Čech – vítězství husitů Žatce ( říjen 1421 ) , koncem roku Zikmund obsadil Kutnou Horu , byl však nucen ji opustit . Zikmund poražen u Havl. Brodu v lednu 1422 .

Dochází ke sporům i Táboře – Žižka je kritizován za svoji krutost při dobývání měst , proto odchází do vých. Čech – vybudován na základě orebského svazu tzv. Menší Tábor. 1423 – vyhlášen Žižkův vojenský řád – stejné povinnosti pro všechny členy polního vojska , tvrdé tresty pro případné zrádce .

Probíhají též jednání o novém králi – s Polskem , v dubnu 1422 přichází do Čech litevský vévoda Zikmund Korybutovič. Husity byl přijat za zemského správce , roku 1424 mu byla nabídnuta královská koruna , po jednání se Zikmundem 1427 zajat a poté vyhoštěn.

1423 – ( podzim ) na svatohavelském sněmu vznikla koalice umírněných husitů a katolické šlechty – usnesení proti Žižkovy Žižka je porazil v bitvě u Malešova u Kutné Hory ( červen 1424 ) , rozpad pražského městského svazu , Žižkovo tažení na Prahu , aby potrestal zradu , ale došlo k dohodě – příslib účasti pražských vojsk při husitském tažení za osvobození Moravy z rukou císaře Zikmunda. Žižka rovněž ovládl většinu měst rozpadlého pražského svazu. 11. 10. 1424 Žižka umírá při tažení na Moravu , do čela husitských vojsk zvolen Prokop Holý – spojil Husity pod vedením Tábora , ve vých .Čechách se husitům začalo říkat sirotci , v čele Prokop Malý ( Prokůpek ) , v sever. Čechách menší svaz – v čele Jan Rokycana.

Vyhlášena třetí křížová výprava – bitva u Ústí n / L ( 16. 6 . ) , Prokop Holý porazil vojska Durynská a Saská

4 . křížová výprava – 4. 8. 1427 – bitva u Stříbra u Tachova – křížáci před husity uprchli

5 . křížová výprava – 14 . 8. 1431 – žoldnéři páté křížové výpravy se dali na útěk již při zpěvu blížících se husitských vojsk – křížákum velel italský kardinál Giuliano Cesarini .

V letech 1428 – 1433 – probíhaly spanilé jízdy husitů ( tzv. rejsy ) – výpravy do sousedních zemí , přechod od obranných bojů na útočné , odvety za křížácké výpravy , zdroj obživy , propaganda husitství. Katolíci změnili taktiku a snažili se s husity vyjednávat 1432 – probíhala jednání v Chebu ( 18. 5. ) – Husité si vydobyli právo obhajovat své učení a jednat s církví jako rovný s rovným .

1433 – koncil v Basileji – jednání o míru , Husité chtěli prosadit všechny artikuly , církev uznala pouze kalicha ( pod obojí ) , Husité odmítali kompromis , během jednání se katolíkům podařilo Husity rozštěpit -panská jednota ( nejvyšší šlechta ,Pražané)

30. 5. 1434 – rozhodující bitva u Lipan nedaleko Českého Brodu – v panské jednotě byli i husité , takže znali dobře jejich taktiku , předstírali útěk , vylákali Husity z vozové hradby , poté znovu zaútočili a husity pobili – padl Prokop Holý , 10000 mrtvých husitů , 2000 z nich upáleno.

5.6. –14. 8. 1436 – Na Jihlavském sněmu českých stavů byl Zikmund přijat za českého krále , když souhlasil s majetkovými přesuny na úkor církve. Byla zde slavnostně vyhlášena Basilejská Kompaktáta – kompromis mezi basilejským koncilem a pražskými artikuly – prakticky se povolovalo jen přijímání pod obojí .

9. 9. 1437 – Jan Roháč z Dubé – poslední ozbrojený odpor proti Zikmundovi – na hradě Sion u Kutné Hory – popraven s 50 souputníky – konec husitství

Výsledky , význam a ohlas Husitství

Výsledky – katolická církev přišla o 4/5 majetku ve prospěch panstva a měst , církev ztratila přístup na zemský sněm , oslabena královská moc .

Význam – poddaní nemusí platit desátky , počeštění některých měst , odchod němců. Čeština se stala diplomatickým jazykem – bohoslužby , úřady , při mezinárodních jednáních – Polsko , Uhry . Růst vzdělanosti ( Pius druhý : Táborská žena zná bibli lépe než leckterý italský kněz ) , čeští žoldnéři jsou všude vítáni , získali pověst neporazitelnosti .

• Český stát trpěl po ekonomické stránce – devastace Čech , pokles mezinárodního obchodu , pokles počtu obyvatel, nedostatek kvalitních mincí ( pozastavena jejich ražba )

Husitská tradice – poprvé opěvoval husitství Fr. Palacký , v době národního útisku oslava husitů pro jejich národní uvědomění , boj husitů za pravdu .

Husitské zbraně – kopí , kropáč ( nebo také hvězda ) – ostnatá koule umístěná na tyči , řemdih (ostnatá koule na řetězu připevněná k tyči ) ,sudlice – násada s dlouhým nožem , v protisměru nože dva menší bodáky ,cep , palcát