Základní poznatky molekulárně kinetické teorie stavby látek
Základem kinetické teorie látek jsou tři experimentálně ověřené poznatky: Látky kteréhokoliv skupenství se skládají z částic (molekuly, atomy, ionty) tyto částice nevyplňují veškerý prostor tělesa z dané látky – struktura látky je nespojitá (diskrétní) Částice se v látkách neustále a neuspořádaně (chaoticky) pohybují pohyb může být: posuvný, otáčivý nebo kmitavý u klidného tělesa nepřevládá v daném okamžiku žádný směr pohybu částic a […]
Základem kinetické teorie látek jsou tři experimentálně ověřené poznatky:
- Látky kteréhokoliv skupenství se skládají z částic (molekuly, atomy, ionty)
- tyto částice nevyplňují veškerý prostor tělesa z dané látky – struktura látky je nespojitá (diskrétní)
- Částice se v látkách neustále a neuspořádaně (chaoticky) pohybují
- pohyb může být: posuvný, otáčivý nebo kmitavý
- u klidného tělesa nepřevládá v daném okamžiku žádný směr pohybu částic a všechny směry jsou stejně pravděpodobné
- o neustálem neuspořádaném pohybu částic (tepelném pohybu) svědčí jevy jako difúze, Brownův pohyb, rozpínání plynu (viz 2.)
- Částice na sebe navzájem působí přitažlivými a odpudivými silami. Velikost těchto sil závisí na vzdálenosti mezi částicemi (viz 1.)
1. Silové působení mezi částicemi v látce, příslušný graf
Částice na sebe navzájem působí silami, které jsou při malých vzálenostech odpudivé, při větších vzdálenostech přitažlivé. Tyto síly mají původ v elektrických silách (kladně nabitá jádra a záporně nabité elektronové obaly atomů)
při stlačování tělesa (částice k sobě přibližujeme) i při prodlužování tělesa (částice od sebe oddalujeme – např. u pružiny) pociťujeme odporovou sílu
Textové pole: Graf závislosti velikosti síly, která působí mezi dvěma částicemi na jejich vzájemnou vzdálenost r
podle dohody nanášíme přitažlivé síly pod osu r, odpudivé síly nad tuto osu
- ve vzdálenosti r0 je síla, kterou na sebe částice působí, nulová – částice se nacházejí v rovnovážné poloze
- ve vzdálenosti > r0 se částice navzájem přitahují. Nejdříve se velikost přitažlivé síly zvětšuje, poté se přitažlivá síla rychle zmenšuje – proto je každá částice přitahována jen nejbližšími částicemi v jejím okolí
- ve vzdálenosti < r0 je síla působící na částice odpudivá, tato síla velmi rychle roste se zmenšující se vzdáleností
Z existence vzájemného působení částic vyplývá, že soustava částic má potenciální energii
pokud jsou částice v rovnovážné poloze, mluvíme o vazebné energii (je rovna práci, kterou by bylo třeba vykonat k rozrušení vazby mezi částicemi)
2. Difúze, Brownův pohyb, rozpínání plynu
Difúze, Brownův pohyb, rozpínání plynu svědči o existenci tepelného pohybu (neustálý a neuspořádaný pohyb částic)
Difúze – samovolné pronikání částic látek, probíhá v plynech, kapalinách i pevných látkách a se zvětšující se teplotou se zrychluje
Brownův pohyb – neustálý a neuspořádaný pohyb mikroskopem pozorovatelných částic (Brownovi částice – velikost řádově 1 um – např. pylová zrnka) v kapalině nebo plynu. Protože je povrch Brownovi částice velmi malý, projeví se na jejím pohybu různé hodnoty hybností molekul kapaliny (resp. plynu), které na částici působí. U větší částice by počet nárazu molekul kapaliny (resp. plynu) byl podstatně větší a žádný směr by nepřevládal Rozpínání plynu – vlivem ne příliš velké přitažlivé síly částic plynu a zároveň vlivem tepelného pohybu plyn zaujímá samovolně čím dál větší prostor, rozpíná se
3. Rovnovážný stav látky, rovnovážný děj – viz otz.8 (Vnitřní energie, práce, teplo)
4. Vnitřní energie látky, teplo, tlak, teplota z hlediska molekulárně kinetické teorie
Teplota – Tělesům, která jsou při vzájemném dotyku v rovnovážném stavu, přiřazujeme stejnou teplotu
k určení teploty potřebujeme vhodné srovnávací těleso – teploměr
Vnitřní energie látky je součtem vnitřní kinetické a vnitřní potenciální enrgie částic
v důsledku tepelného pohybu částic tělesa má těleso celkovou vnitřní kinetickou energii částic
v důsledku vzájemného působení částic má těleso (soustava částic) celkovou vnitřní potenciální energii částic
plyn Ep << Ek
pevné těleso Ep >> Ek
kapalina Ep = Ek
Tlak plynu – tepelný pohyb plynu uzavřeného v nádobě způsobuje nárazy molekul plynu na stěny nádoby (popřípadě na těleso v nádobě)
Předávání vnitřní energie může probíhat i bez konání práce (těles, které se účastní tepelné výměny), a to tepelnou výměnou – částice teplejšího tělesa narážejí na částice studenějšího tělesa a předávají jim část své energie. Předávní probíhá i v různých částech studenějšího tělesa, pokud nemají stejnou teplotu
existuje tepelná výměna vedením, prouděním (v tekutinách) a zářením (vyzařováním a pohlcováním elektromagnetického záření)
Teplo Q je určeno energií, kterou při tepelné výměně odevzdá teplejší těleso studenějšímu
jednotka tepla je joule J
5. Přehled molárních veličin, jejich jednotky a vztahy
Veličina | Značka | Definice | Jednotka |
klidová hmotnost atomu | ma | kg | |
klidová hmotnost molekuly | mm | kg | |
atomová hmotnostní konstanta | mu | kg | |
relativní atomová hmotnost | Ar | – | |
relativní molekulová hmotnost | Mr | – | |
Celkový počet částic | N | – | |
Avogadrova konstanta | NA | hodnota vyj. počet atomů v 12g | mol-1 |
látkové množství | n | mol | |
molární hmotnost | Mm | kg . mol-1, g . mol-1 | |
molární objem | Vm | m3 . mol-1 |
6. Fyzikální význam Avogadrova konstanty, látkové množství
Látka (těleso) o látkovém množství 1 mol obsahuje právě tolik libovolných částic (atomů, iontů, molekul…) jako obsahuje nuklid uhlíku 12C atomů.
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
Číselná hodnota Avogadrovy konstanty (6,02 . 1023) udává počet částic v homogenním tělese o látkovém množství 1 mol. Při vydělení počtu (libovolných) částic látky Avogadrovou konstantou získáme látkové množství látky (počet molů)
Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.