Redoxní děje – význam oxidace a redukce

princip oxidace a redukce, oxidační a redukční činidla – příklady při oxidačně-redukčních (redoxních) reakcích dochází k přenosu elektronů, přičemž se mění oxidační čísla některých atomů atomy některých prvků při reakci elektrony ztrácejí (oxidují se), jiné elektrony přijímají (redukují se) takto můžeme rozdělit každý redoxní děj na dvě poloreakce : oxidace – reaktant předává své elektrony, jeho oxidační číslo roste redukce – reaktant přijímá […]

  1. princip oxidace a redukce, oxidační a redukční činidla – příklady
  • při oxidačně-redukčních (redoxních) reakcích dochází k přenosu elektronů, přičemž se mění oxidační čísla některých atomů
  • atomy některých prvků při reakci elektrony ztrácejí (oxidují se), jiné elektrony přijímají (redukují se)
  • takto můžeme rozdělit každý redoxní děj na dvě poloreakce :

oxidace – reaktant předává své elektrony, jeho oxidační číslo roste

redukce – reaktant přijímá elektrony, jeho oxidační číslo klesá

  • oba tyto děje probíhají současně, jsou na sobě závislé – při oxidaci jedné látky (atomu,…) probíhá redukce jiné, tato dvojice tvoří redoxní systém :

obecné schéma :

ox 1 + red 2 ox 2 + red 1

př. : Cu2+ + Zn0 Cu0 + Zn2+

Zn0 ® 2e- + Zn2+ …oxidace

Cu2+ + 2e- ® Cu0 …redukce

  • redoxní děje probíhají vždy do ustavení rovnovážného stavu, ten charakterizuje rovnovážná konstanta – poměr ox1 / ox2 nebo red1 / red2
  • oxidační činidlo – je taková látka, která má schopnost přijímat elektrony (redukovat se), jiné látky oxiduje
  • redukční činidlo – látka, která může elektrony poskytovat (oxidovat se), jiné látky redukuje
  • mnohé látky mohou v různých reakcích vystupovat buď jako oxidační, nebo jako redukční činidla – vždy to závisí na příslušné dvojici oxidovaná a redukovaná látka

např. : Br2 + H2 ® 2 HBr (brom je oxidační činidlo)

Br2 + F2 ® 2 BrF (brom je redukční činidlo)

  • oxidační činidla :
  • elektronegativní nekovy (halogeny, O2)
  • některé kationty přechodných kovů (příjmem elektronů jsou redukovány na atomy kovu nebo na kationty s nižším nábojem)
  • anionty kyslíkatých kyselin (MnO4-, ClO4-,…)
  • oxidy prvků s vyššími oxidačními čísly (MnO2, PbO2, CrO3,…)
  • peroxidy
  • redukční činidla :
  • málo elektronegativní prvky (I. – III. A)
  • ionty kovů s nízkým oxidačním číslem
  • iontové hydridy
  • oxidy s nízkým oxidačním číslem
  • typickými redukčními činidly v průmyslu jsou C, CO, H2,…
  1. redoxní vlastnosti kovů vyplývající z Beketovovy řady
  • Beketovova řada – elektrochemická řada napětí kovů :

K Na Ca Mg Al Zn Fe Pb H Cu Ag Hg Au

  • kovy jsou seřazeny podle stoupajících hodnot standardních elektrodových potenciálů
  • standardní elektrodový (redoxní) potenciál – (E0ox/red) charakterizuje snahu částic (ve standardním stavu) přijímat nebo odevzdávat elektrony, je dán rovnovážným napětím galvanického článku, sestaveného z elektrody příslušného kovu a tzv. standardní vodíkové elektrody (která má definovanou hodnotu potenciálu nulovou)
  • kovy stojící v řadě nalevo od vodíku se nazývají neušlechtilé kovy, kovy stojící napravo jsou ušlechtilé kovy
  • oxidační (redukční) vlastnosti prvků rostou (klesají) zleva doprava
  • prvek stojící v řadě vlevo působí jako redukční činidlo na prvky stojící od něj napravo
  • to se projevuje tím, že kovy v řadě více vpravo mohou vytěsnit kovy od nich nalevo z roztoků jejich solí
  • neušlechtilé kovy mají E0 < 0, snadno tvoří kationty, např. E0 (Na+/Na) = –2,713 V
  • ušlechtilé kovy mají E0 > 0, např. E0 (Au3+/Au) = 1,420 V
  • pouze kovy, které jsou od vodíku nalevo, jsou schopny jej vytěsnit s kyselin
  • průběžně zleva doprava klesá reaktivita kovů vůči vodě a kyselinám : po vápník reagují s vodou za studena za vzniku vodíku a příslušného hydroxidu, až po železo reagují s vodní parou na vodík a oxid, s neoxidujícími kyselinami reagují všechny neušlechtilé kovy na vodík a sůl
  • ušlechtilé kovy reagují pouze s kyselinami se silnými oxidačními účinky (např. Cu, Ag – s HNO3 nebo H2SO4 za horka, Hg, Au – reagují až s lučavkou královskou)
  • příklady zákonitostí :

2 Na + 2 H2O ® H2 + 2 NaOH (Na vytěsnil (vyredukoval) vo­dík)

Fe + CuSO4 ® Cu + FeSO4 (železo vyredukovalo měď z její soli)

  1. redoxní děje v živých soustavách
  • podstatou metabolismu v organismech jsou metabolické dráhy – na sebe navazující cyklus reakcí, kdy produkt jedné reakce je substrátem pro reakce následující
  • metabolické dráhy můžeme rozdělit na :
  • anabolické (skladné) – z látek jednodušších vznikají látky složitější, energie se spotřebovává
  • katabolické (rozkladné) – ze složitějších látek vznikají látky jednodušší, energie se při tom uvolňuje
  • oba druhy metabolických drah jsou podstatou vyváženého mechanismu výměny energie v organismu
  • redoxní děje jsou v tomto systému základními procesy – jedná se především o tvorbu a opětovné spotřebovávání energie v podobě ATP
  • v biochemickém pohledu mají pojmy oxidace a redukce následující významy :
  • oxidace = dehydrogenace – látka ztrácí vodíkové atomy (buď za přítomnosti kyslíku nebo bez něj)
  • redukce = hydrogenace – látka přijímá vodíkové atomy
  • redoxních dějů se účastní několik enzymových systémů, jejichž koenzymy se v jedné reakci redukují a v reakci následující se opět oxidují
  • různé podmínky v buňce (např. přítomnost iontů – hlavně Ca2+) mohou ovlivňovat aktivitu enzymů a tím i rychlost reakce
  • při redoxních reakcích v živých soustavách platí obousměrnost – tentýž enzym i přenašeč elektronů nebo vodíkových atomů se uplatňují v obou směrech reakce
  • nejdůležitějšími látkami redoxních dějů jsou koenzymy NAD+ (NADH+H+ – red. forma) – nikotinamidade­nindinukleotid a také NADP+ (NADPH – red. forma) – nikotinamidade­nindinukleotid­fosfát, které realizují aktivaci a přenos vodíkových atomů
  1. oxidace : alkohol – aldehyd – karboxylová kyselina
  • oxidací primárních alkoholů (užívá se např. oxid chromový) vznikají aldehydy, jejichž oxidace může pokračovat až ke vzniku příslušných karboxylových kyselin
  • např.: CH3CH2OH ® CH3CHO ® CH3COOH
  1. redoxní děje v chemické výrobě – elektrolýza, výroba Na, Al, NaOH

§ elektrolýza – působení stejnosměrného elektrického proudu na elektrolyt (roztok nebo tavenina iontové sloučeniny, která prostřednictvím volných iontů vede elektrický proud)

§ je důležitým procesem řady průmyslových výrob i laboratorních technik

§ příklady užití jsou výroby Na, Al nebo NaOH :

  1. výroba Na :
  • elektrolýza taveniny NaCl
  • katoda – Fe : probíhá redukce 2 Na+ + 2e- ® 2 Na
  • anoda – C : probíhá oxidace 2 Cl- ® Cl2 + 2e-
  1. výroba Al :
  • elektrolýza taveniny Al2O3 (bauxit, pro snížení teploty tání se přidává kryolit Na3[AlF6]) při cca 950°C
  • katoda – grafitové dno nádoby : Al3+ + 3e- ® Al
  • anoda – grafitové tyče : 2 O2– ® O2 + 4e-
  1. výroba NaOH :
  • elektrolýza vodného roztoku NaCl, dva způsoby :
  1. diafragmový způsob :
  • katoda i anoda – železná, anodový a katodový prostor oddělen tzv. diafragmou, která zamezuje reakci chloru a vodíku, ale umožňuje proudění proudu
  • katoda : 2 H3O+ + 2e- ® H2 + H2O
  • anoda : 2 Cl- ® Cl2 + 2e-
  • ionty Na+ a OH- zůstávají v roztoku
  • celkově : 2 NaCl + 2 H2O ® 2 NaOH + Cl2 + H2
  1. amalgamový způsob :
  • novější, katoda je rtuťová
  • katoda – vrstva Hg na dně : redukce Na+, vznik amalgamu (slitiny rtuti a sodíku)
  • anoda – grafitové tyče : obdobně jako a) – vylučuje se chlor
  • v odděleném prostoru (rozkladném žlabu) amalgam (resp. sodík v něm) reaguje s vodou :

2 Na + 2 H2O ® H2 + 2 NaOH

Za správnost a původ studijních materiálů neručíme.